Rakušan: Kampaň STAN je kontroverzní, ale rozhodně etičtější, než ANO nebo SPD
Pokud bych měl pocit vnitřní viny, že kolem střelby na Filozofické fakultě v Praze něco tajím, neuměl bych s tím žít, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan. Komunikace byla z jeho strany od počátku zcela otevřená a neexistuje žádná tajná část jakéhokoliv spisu. V rozhovoru dále přiznal, že STAN chtějí měnit daně a zvýšit progresi. Reagoval i na výtky směrem k tzv. dobro-kampani s tím, že jejich volební strategie je kontroverzní, ale stále etičtější než ta hnutí ANO nebo SPD.
Poměrně rychlý a turbulentní vývoj má kauza Bitcoinů kolem Pavla Blažka. Překvapilo vás, že rezignoval tak rychle?
Z toho, co jsem o věci věděl z médií, mě to nepřekvapilo. Demokracie stojí na důvěře lidí ve stát a jeho instituce. A tuhle důvěru nelze prodat ani za miliardu. Rozhodnutí pana ministra Blažka považuju za jediné správné.
Přeci jen, byl to právě Pavel Blažek díky kterému se podařilo prosadit řadu změn v rámci trestního zákoníku a to i navzdory části ODS. Není trochu škoda, ze končí takto, byť byl vždy spornou personou?
Není sporu o tom, že za ním zůstala dobře odvedená práce, například vámi zmiňovaný trestní zákoník.
Naše kampaň je kontroverzní, ale etická
Pojďme k vaší volební kampani. Jak bude koncipovaná tzv. dobro kampaň? Bude do sněmovních voleb každý týden jedno video s příběhem?
Větších příběhů zpracovaných takto dopodrobna bude víc, ale určitě ne každý týden. Budou další lokální příběhy třeba i produkčně méně náročně, které ukáží, že i naši lídři svůj region zaprvé dobře znají a že vědí, jakým způsobem se dá regionálně pomáhat. Samozřejmě na to nastavujeme i systémové kroky. Toto je ta viditelná část kampaně, která je dobrá a skutečně vnáší pozitivní, a jak rádi říkáme, dobrou emoci. Nám se to slovo dobro líbí. Kampaň není primárně vymezující a negativní, a to je její základní hodnota.
Čtěte více: Kampaň STAN? Překvapivá reality show i chytrý tah, shodují se politologové. Vidí i dvě rizika
Kampaň přitáhla pozornost a vzbudila i kritiku. Když jsem o tom mluvila s politickými marketéry a politology, shodovali se na tom, že riziko může být v tom, že jste to trochu přestřelili a využili nemocné handicapované děti. Přemýšleli jste o tom, že hranice, kterou jste nastavili, je strašně tenká?
Samozřejmě, že jsme o tom přemýšleli, a budu odpovídat s maximální otevřeností. Míra kontroverze v kampani určitě obsažena je. Co se prvního příběhu týče, tak naše kandidátka Katka Francová je s touto rodinou v kontaktu intimně bez pozornosti kamer několik let, pomáhá jim s nejrůznějšími sbírkami i se systémovým řešením. Stejně tak jsme s rodinou samozřejmě mluvili, dopředu jsme jim do detailu říkali, co se stane, a upozorňovali jsme je i na mediální zájem, který bude, a hlavně jsme rodinu neopustili. Kromě půl milionu korun, drobná pomoc rodině i systémová řešení toho, co bychom ještě měli prosadit a co by jim pomohlo, to určitě funguje dál. Nejde o jednorázové zneužití na nějakou reality show.
Tahle kampaň je v porovnání vyššího mravního principu rozhodně etičtější než to, co dělá ANO nebo SPD.
Chápete, že to může být vnímáno jako zneužívání osudů lidí k tomu, abyste získali politické body?
Zneužití by to bylo, kdyby se té rodině nikdo nevěnoval předtím, natočilo se jedno PR video a rodina se opustila. To se ale nestalo. Rodině se od nás věnovala pozornost předtím i potom. Není tam určitě nic, s čím by oni nesouhlasili, a to ani v této fázi. Je pro mě rozhodující jejich názor a oni mají po poměrně těžkém období konečně radost, že pomoc pro jejich rodinu se výrazným způsobem ujala.
Další výtka směřuje k tomu, že pomáháte nahodile a jako politici byste se spíš měli soustředit na systémová řešení...
Ale to děláme. Tento příběh byl vybrán právě proto, abychom ukázali, že jsme systémově pracovali. Ještě jako opoziční poslanec jsem navrhoval jednorázový příspěvek pro předčasně narozené děti, tehdy mi to neprošlo, ale dotáhla to do úspěšného konce poslankyně Barbora Urbanová, takže je to v platnosti.
Je etičtější pomáhat a přiznaně říct, že to je kampaň a využít finanční prostředky na něco jiného než na očerňování politických oponentů
Zřejmě to ale nestačí, když jsou tu stále takové příběhy.
Za naší vlády se zvýšil příspěvek na péči, zvýšil se rodičovský příspěvek, zvýšil se příspěvek na mobilitu a nyní se rýsuje i cesta na založení tzv. center komplexní péče. Tohle všechno vzniká i na základě takovýchto příběhů. Rozhodně to není tak, že bychom jen točili videa, kde děláme něco dobrého. Pokud se ale bavíme o etické a morální hranici kampaní, tak si stále myslím, že je etičtější pomáhat a zcela přiznaně říct, že to je kampaň a využít finanční prostředky na něco jiného než na očerňování politických oponentů nebo na to, kdo je nejhorším nebo nejlepším premiérem, nebo než věšet na billboardy zakrvácené nože v rukou domnělých migrantů. Myslím si, že tahle kampaň je v porovnání vyššího mravního principu rozhodně etičtější, než to, co dělá ANO nebo SPD.
Za 60 milionů budou i billboardy
Hranice pro kampaň je 90 milionů, tak kolik z toho hodláte dát do těchto projektů.
Budu říkat celkově sumu, kterou chceme do kampaně dát, a ta rozhodně nepřevýší 60 milionů korun. Do kampaně jsme započítávali vše od začátku roku, takže i podpisovku, bez hledu na to, kdy byly volby vyhlášeny.
Dáváte na jeden příběh 500 tisíc korun. Kdyby bylo příběhů 10, je to 5 milionů korun. To je poměrně malá částka v porovnání k těm 60 milionům. Znamená to, že peníze nejdou jen na dobrou kampaň?
Klasická kampaň spočívá v tom, že určitě výrazným způsobem investujeme do online prostředí a třeba i to, aby příběhy byly dostatečně propagované a aby se šířily. Samozřejmě, že online platíme, samozřejmě, že budeme představovat svůj program, chystáme se do klasických formátů jako jsou debaty a besedy, které také něco stojí.
Čtěte také
Billboardy tedy nebudou vůbec?
Billboardy budou v poslední fázi kampaně a už teď mohu říct, že budou vypadat jinak než u ostatních stran. Rozhodně ale ne teď v předletní fázi. Nikdy jsme neřekli, že nepůjdeme do billboardů vůbec, ale půjdeme do mnohem skromnější kampaně.
Objevují se i reakce v tom směru, že se kampaní chcete vykoupit z kritiky kolem Filozofické fakulty a Dozimetru. Snažíte se tím tyto kauzy překrýt?
Je to snaha ukázat naši přirozenou tvář. Nikdy jsme nikde neprezentovali, že už tři roky máme program STAN pomáhá, který je v rámci našeho poslaneckého klubu a vždy si vybíráme nějaký charitativní projekt, na který tradičně přispíváme. Zajímáme se o problémy jednotlivých lidí a staráme se o ně.
Dozimetr je kriminální kauza a na rovinu říkáme, ať jde k soudu
Je to snaha zakrýt nepříjemné kauzy?
Tak to vůbec není a k Dozimetru se rád vyjádřím. Dozimetr je kriminální kauza, která se týká jednoho obviněného bývalého člena hnutí STAN, kterému jsme ukončili členství. My na rozdíl třeba od jiné kauzy, která se aktuálně také řeší v médiích, říkáme na rovinu, ať to jde k soudu.
Mělo by to tam jít až v červenci.
Ať to jde před volbami. Od nás nikdy neuslyšíte větu, že je to zneužití kauzy. Ne, policie, která spadá pod ministerstvo vnitra, kauzu řádně dovedla do fáze, kdy ji předala v nějakém stavu tak, aby mohla být později souzena. Myslím si, že je to dobře a je to důkaz toho, že systém funguje, že není poplatný tomu, kdy jsou nějaké volby. Pokud kauza procesně dozrála k tomu, že může být souzena, ať je souzena. V žádném případě se toho nebojíme, a naopak si myslím, že důkaz toho, že kauza se dotkla jednoho politika vládního hnutí, který je obviněn, byla řádně vyšetřena.
Kdybych měl kolem FF UK pocit vnitřní viny nebo pocit, že něco tajím, tak bych s tím neuměl žít
Co se FF UK týče, pravdu nevím, z čeho bych se měl vykupovat. V rámci FF UK jsem dbal na to, aby věci proběhly řádně a nikdy jsem nevybočoval ze systému. Prvotní komunikace, kterou jsme měli hned po tragédii, byla maximálně otevřená.
Část veřejnosti ten pocit ale nemá a naopak má pocit, že jste neposkytli všechny informace, a to třeba i v souvislosti s nešťasným umrtím maminky jední z obětí.
To je právě to, co šíří nejrůznější lidé – domněnky a spekulace. Od začátku jsem v kontaktu s rodinami obětí, osobně jsem se s nimi bavil, což zcela otevřeně říkám. Moje zpráva je jednoznačná: Neexistuje žádná tajná část, kterou veřejnost neviděla, nemám jiné informace než ty, které jsou ve spisu, ke němuž samozřejmě pozůstalí měli přístup. Nemám jiné informace než ty, které jsou ve zprávě GIBS a nemám jiné zprávy než ty, které jsou ve zprávě po šetření Úřadu vnitřní kontroly. Nemám jiné zprávy a nic tajného než to, co vyšetřila vyšetřovací komise z Poslanecké sněmovny. Sám bych neporovnával svůj zážitek s tragédií lidí, kteří to zažili, ale pro člověka, který tomu byl blízko od prvního momentu, viděl místo činu, je to věc, která mě neopustí do konce života, a kdybych měl vnitřní pocit, že jsem udělal nějakou chybu nebo pocit vnitřní viny nebo pocit, že něco tajím, tak bych s tím neuměl žít.
Ale autenticky ho nemám, protože jsme všechny informace poskytovali maximálně. Bavme se ale o tom, kdo reálně politicky zneužíval tuto tragédii místo toho, abychom zkoušeli situaci systémovými kroky i do budoucna uklidňovat. Máme řadu preventivních programů, které reagují na FF – bezpečné dětství, změny v koncepcích měkkých cílů, vládou odsouhlasený systém lepšího varovného systému. Těch systémových opatření se udělala celá řada a to byl můj primární úkol v reakci na tragédii.
Vrátím se ještě k Dozimetru. Znamená to, že byste chtěl, aby výsledek Dozimetru byl už před volbami?
Buďme realisti, pokud soud začne v červenci, tak rozsudek v případě obsáhlosti té kauzy nebude před volbami.
Logicky to bude jedno z témat, které vám vaši soupeři budou připomínat. Hnutí ANO zmiňuje pět mrtvých, SOCDEM si dala rakve na lidový dům.
Naše reakce je jednoduchá. Je to kriminální kauza, u které jsme rádi, že se vyšetřila.
Neměl jste k tomu celému i vy zaujmout radikálnější stanovisko a skončit?
Ne, já jsem v té věci nebyl vyšetřován. Není právě toto ta nechutná kampaň, kterou odmítáme, dávat mrtvé někde na billboardy a říkat, že jsou to oběti kauzy Dozimetr. Já o žádných pěti mrtvých, kteří by souviseli jakkoliv s čímkoliv, co se týká mě i našeho hnutí, rozhodně nevím.
Jsou to lidé, kteří byli napojeni na ty, co v kauze figurovali.
Pokud já vím, tak tam došlo k nějakým sebevraždám atp., ale to není nic, co by bylo spojeno s naším hnutím. Nebudu říkat jako ostatní strany, že se bojíme toho, že je něco projednáváno před volbami. Já říkám, že je dobře, že se tato kauza dostane k soudu a pokud někdo kradl, podváděl, byl korupčníkem, ať je odsouzen.
STAN chce měnit daně a zvýšit progresi
STAN v programu slibuje daňovou reformu a hovoříte o zvýšení progresivního zdanění. Jak konkrétně byste chtěli reformu daní uchopit?
Vždy se nás novináři ptají, zda budeme zvyšovat daně. Moje odpověď je, že určitě budeme měnit daně. Chceme, aby složená daňová kvóta zůstala v podstatě nezměněná, na druhou stranu otevřeně říkáme, že pokud někdo bere nad čtyřnásobek průměrné mzdy, tak je to vysokopříjmová osoba a tam i v souznění s experty říkáme, že progrese má být vyšší.
(Průměrná mzda v roce 2025 je 46 165 korun. Čtyřnásobek je tedy 184 660 korun. Dnes vyšší daň, tedy 23 procent platí ti, kteří mají roční výdělek vyšší než 36násobek průměrné měsíční mzdy - pozn. red.)
Týkalo by se to tedy pouze skutečně vysokopříjmových?
Ano, mimochodem progresi jsme i přes odpor koaličních partnerů částečně prosadili i do konsolidačního balíčku.
Chceme v ekonomické debatě větší míru upřímnosti
O kolik víc by to mělo být?
Nechci to modelovat přesně. To bude záležet na citlivém modelování i s našimi partnery. Nenalhávejme si, že těch 120 miliard výpadku superhrubé mzdy se čímkoliv povedlo nahradit. Nepovedlo se to ani konsolidací, ani šetřením na jednotlivých resortech. Chceme v ekonomické debatě větší míru upřímnosti, že tento výpadek je za nás fatální chyba, a to nejen ekonomická, ale i politická.
Musíme se bavit o určité míře progrese nebo o spotřebních a majetkových daních
ODS argumentuje tím, že si lidé zaslouží menší zdanění práce.
Dobrá, tak se ale v případě superhrubé mzdy bavme o tom, komu to něco přineslo? Ekonomicky slabým zrušení superhrubé mzdy přineslo řádově stokoruny a rozhodně to není něco, co by jim výrazně pomohlo. To, co mi navrhujeme, jako zvýšení příspěvku na dítě nebo převedení slevy na poplatníka do bonusu, by pomohlo právě nízkopříjmovým. Náš pohled je, že přeci prevence toho, aby lidé nepadali do dluhových pastí, aby nepadali do chudoby a potom neměli nároky na stát, je výhodnější než následná péče státu o ně. Ale úplně nejdůležitější věc je, zda jsme spokojeni s mírou státu, jaký teď je – sociální stát s možnostmi, které nabízí. Pokud ano, tak si řekněme, že ho musíme umět financovat. Pokud jsme zrušili superhrubou mzdu a rozhodně nechceme nízkopříjmovým lidem zvyšovat zdanění práce, potom se musíme bavit o určité míře progrese a nebo se musíme bavit o spotřebních a majetkových daních. Jiná cesta z toho není. My si myslíme, že sociální standard, jak je tady nastaven, je něco, co je nejen zvykové, ale pro stát i dlouhodobě prospěšné. Musíme se tím pádem ale bavit i o tom, jakým způsobem to financovat.
I bohatí počítají s tím, že se musí více podílet na tom, aby stát fungoval
Pokud se STAN dostane k vládě, tak vysokopříjmoví budou platit vyšší daně a nízkopříjmoví nižší?
U nízko a středně příjmových určitě daně zvyšovat nechceme, to je kontraproduktivní. Bavím se i s lidmi, kteří pocházejí z velkého byznysu, bavím se se zástupci Druhé ekonomické transformace, a i tihle bohatí a úspěšní lidé říkají, že v případě jasné přehlednosti počítají s tím, že se musí více podílet na tom, aby stát fungoval. Na to ale říkají i B, že chtějí vědět, že stát finanční prostředky umí využívat efektivně.
V programu i na tiskové konferenci po volebním sněmu zmiňujete pevné ukotvení výdajů na domácí bezpečnost. Jak by to vypadalo?
Musíme zajistit, aby se nůžky mezi vnitřní a vnější bezpečností nerozevíraly. Máme vypočítáno, kdyby na policii šlo pevně 0,89 procenta HDP, tak jde o procento, které zajišťuje dlouhodobou vnitřní stabilitu. Ambice stanovit si nějaký cíl, kolik dávat do vnitřní bezpečnosti, který by se pohyboval někde kolem jednoho procenta HDP, je prostě něco, k čemu bychom směřovat měli.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Muskovo příliš velké sousto: Slibovaný průvan v úřadech nepřišel, kritikou nešetřil ani otec
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
