Jsem připraven být premiérem České republiky, řekl v novoročním rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Je přesvědčen, že Starostové musí v nadcházejících volbách cílit na 20 procent. Dále vysvětlil, proč pod jeho vedením strana nepovede kampaň Antibabiš, kde vidí mezery na resortu školství a promluvil i o tom, proč budou prosazovat sociální smír a vyšší daně pro bohatší.
Letos nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Už jste se rozhodl, kde budete kandidovat? Vyzvete Karla Havlíčka v Praze, nebo budete jedničkou ve středních Čechách?
Určitě se s Karlem Havlíčkem střetneme, ať už kdokoliv bude kandidovat kdekoliv, protože Praha a střední Čechy jsou neodmyslitelně spojené. Osobně ještě nejsem definitivně rozhodnutý. Komfortněji se cítím ve Středočeském kraji, rozumím mu, znám naše Středočechy, dělal jsem tu starostu a považoval bych to za přirozené. Ale samozřejmě jsme taky hráči a sledujeme, jak reagují soupeři a snažíme se vytvářet potenciálně zajímavé souboje. Z mého pohledu teď 70 procent Středočeský kraj, 30 procent Praha.
ČTĚTE DÁLE: Ministr Kupka: Nechci návrat komunistů. Jejich ideály přinesly smrt mnoha lidí, nezměnily se
Jiný kraj nepřipadá v úvahu? Jako třeba před čtyřmi lety Andrej Babiš, který vyzval v Ústeckém kraji Ivana Bartoše?
Ne. Ctím to, že člověk nemá být všeználek a má kandidovat v regionu, kterému rozumí a kde je autentický.
Koncem roku se začaly objevovat informace o tom, že si jdete s hnutím Andreje Babiše řekněme na ruku a že jste spolu uzavřeli jakousi smlouvu o neútočení. Je to tak?
Jsou to úsměvné spekulace a projevy těch, kteří je šíří a bojí se nás.
STAN, který reprezentuji a se kterým je spojená moje politická kariéra, nebude s hnutím ANO spolupracovat.
Kdo se toho bojí?
Naše politická konkurence. Četl jsem takové výroky i od koaličních poslanců po dílčím hlasování. Ten, kdo viděl jednání ve Sněmovně v posledním týdnu roku 2024, nemůže absolutně říct, že existuje nějaké příměří a že jsme na něčem domluvení či postupujeme ve shodě. Máme absolutně odlišné pohledy na vnitřní bezpečnost i v geopolitických souvislostech, na Rusko, které je z našeho pohledu jasným agresorem. Nechceme očerňování lidí, kteří k nám prchli před válkou. My a hnutí ANO, to je střet dvou světů. Nemůžu chtít společně vládnout s někým, kdo tvrdí, že zruší penzijní reformu, kterou považuji za jeden z největších úspěchů této vlády. Nemůžu sedět ve vládě s někým, kdo útočí na veřejnoprávní média. Na spojenectví vždy musí být dva.
Takže spolupráce s hnutím ANO po volbách je vyloučená?
Je to nesmysl. Vím, že se často říká, že koalice se dělají po volbách, ale myslím, že politik má dávat jasné odpovědi. STAN, který já reprezentuji a se kterým je spojená moje politická kariéra, nebude s hnutím ANO spolupracovat. To, že nejedeme politiku Antibabiš, neznamená, že Andreje Babiše a jeho politiku nepovažujeme za nebezpečí. My to nepojedeme prostě proto, že to nefunguje.
Musíme mít cíl mířit ke 20 procentům, abychom posílili jádro a přesvědčenost, že nás se volit vyplatí. Nechceme být třetí silou.
Pojďme k volbám a vaší vizi. Co od nich očekáváte? Jaký byste si po nich pro STAN představoval výsledek?
Chci, abychom byli jednou ze tří opravdu těch nejsilnějších politických stran v zemi. Chceme, abychom měli výrazný dvojciferný výsledek. Musíme mít cíl mířit ke 20 procentům, abychom posílili jádro a přesvědčenost, že nás se volit vyplatí. Nechceme být třetí silou, ale tou stranou, která má odlišný koncept, která se jasně ukáže jako dlouhodobá životaschopná síla. Vždy nás všichni podceňovali, potom jsme ukázali, že jsme schopní obsadit pět ministerských postů, eurokomisaře a máme evropskou, národní i krajskou kompetenci. To, že je nám 20 let, je úplná dospělost a jsme normální silnou stabilní politickou silou, která nechce dopustit extrémistické vládnutí. A jediným předpokladem proto je, abychom byli silní.
Chtěl byste být premiérem?
Každý, kdo lídruje straně, která má potenciál patřit ke třem nejsilnějším, o sobě musí říkat, že chce být premiérem.
Dokázal byste si to představit?
Určitě si to dokážu představit, lehké pousmání je pouze nad tím, jak by vypadal ostatní život a žití, které v politice není mnohokrát fyzicky ani duševně zdravé. Ale samozřejmě, že pokud budu lídrem, tak v té chvíli o sobě člověk musí říkat a být i mentálně připraven na tuto misi. Nemyslím si, že bych to dělal špatně.
Chci v podobném konceptu vládnout i dál, ale chci v této sestavě vládnout tak, aby STAN byl silnější, než je teď.
Přijde mi, že STAN se v posledních letech zaměřuje na liberální témata, zdůrazňujete sociální politiku, prosazujete zájmy menšin, viz třeba návrhy poslankyně Barbory Urbanové cílené na ochranu dětí, žen, podporujete sňatky gayů a leseb atd. Tak bude i toto součástí vaší předvolební kampaně. To něco na co budete lákat voliče?
Jako STAN v sobě toto přirozeným způsobem máme. Nemám rád nálepkování jako progresivisti nebo levičáci. Prostě to, že říkáme, že investice do základního sociálního klidného prostředí se v zemi vyplatí v dlouhodobém horizontu, je správně. Vyplatí se to i ekonomicky a odráží se i v hodnocení dobrého pocitu lidí, pro uklidnění lidí ve společnosti. Vidíme, že svět se mění a přichází jiná generace s jiným pohledem na svět. My ho vytváříme jako střední generace právě pro ty, kteří přijdou po nás.
Kdo jsou voliči STAN?
Z velké části to jsou mladí lidé do 24 let, kteří vidí, že nechceme zůstat stát a zakonzervovat starý svět. Jsme konzervativní v tom, že nikdy nebudeme spekulovat o tom, co je liberální a parlamentní demokracie, že tato země patří do EU a do NATO a nebudeme vycházet vstříc populistickým náladám, ale to, že životní prostředí a jeho kvalita nejsou sprostá slova, že lidská práva menšin jsou něco, co je přirozeným vývojem ve společnosti a je třeba na ně dbát, to určitě část našich voličů očekává a my na to budeme dbát. Potom vždy říkáme, že druhou nohou jsme na venkově. Dlouhodobě se tyto dva světy snažíme spojit a funguje to. Moji venkovskou misi z velké části oceňují právě i voliči, kterým jde o liberální témata.
Skutečně ji oceňují? Z videí, která dáváte na sociální sítě, to tak úplně nevypadá. Jak tedy reálně vaše kampaň na vesnicích vypadá.
Reálně je to tak, že jsme jako politici venkov opustili a soustředili jsme se na městského voliče a na opečovávání našich voličských jader. Lidé na venkově mají specifické problémy, nejsou to z principu horší lidé, nejsou to žádní nedemokrati, ale zapomněli jsme na jejich problémy.
A můžete je skutečně vyřešit? Není to moc velký mikromanagement, který předvádíte, čímž jste často kritizovali třeba Andreje Babiše?
Jako ministr i jako Starosta dlouhodobě odmítám pragocentrismus a s ním spojenou politickou funkci. Když vidíme ministra, který vyjede do velkého města, setká se s rektorem univerzity, velkým zaměstnavatelem, s místními podnikateli, tak to považujeme za legitimní ministerský výjezd a krásně strávený den. Pokud ministr vyrazí na malou policejní služebnu nebo za starostou malé obce, sejde se s desítkou místních podnikatelů, kteří se snaží udržet živnost a s místními lidmi, o co je to horší? Co je život země a kde lépe a reálněji získá politik obraz toho, jak se v ní skutečně žije? Kde dostanu lepší feedback než tam, co lidi na vládě štve?
Často vám je vyčítáno, že místo toho, abyste byl na ministerstvu, tak objíždíte republiku a děláte kampaň. Nezanedbáváte tedy práci na resortu?
To je úplný nesmysl. Kampaně VenkOFF se odehrály večer, což znamená, že jsem od brzkého rána trávil čas na ministerstvu cca do patnácté hodiny a až poté jsem vyrazil na debatu. Jeden týden jsem měl dokonce oficiální nahlášené volno.
Dnes jsem vyrazil do Kokašic ptát se místních starostů na problémy v regionu. Kolegové ale vyrazili dřív a ptali se lidí přímo v obci. Co chybí lidem na Tachovsku? 🤔 Už zítra nový VENKOFF na mém YouTube.
Posted by Vít Rakušan on Monday, December 2, 2024
Bude VenkOFF pokračovat?
Určitě nebude pokračovat to, že bych někde týden dělal starostu spolu se starostou. To bylo jen zahájení akce. Besedy v nejrůznějších místech, na vesnicích i ve městech, určitě budou pokračovat. Jinak se kampaň dělat nedá.
Ve školství panuje obrovský konzervatismus. Bouráme něco, co tu bylo léta. Lidé se bojí
Ráda bych se zeptala na školství, které již máte tři roky v gesci. Nepromarnili jste šanci ho proměnit? Měli jste velké plány, vy sám i bývalý ministr Petr Gazdík jste učiteli. Přijde mi, že pan ministr Bek za sebou nemá takové výsledky, jaké by veřejnost očekávala. V podstatě kromě elektronických přijímaček to vypadá, že se nic nezměnilo.
Ambice byla obrovská, a to nejen ve školství. Ale stály před námi výzvy, které školství formovaly jiným směrem, než jsme očekávali. Museli jsme se poprat například s tím, abychom dostali do systému příchozí děti z Ukrajiny, a to si myslím, že se povedlo. Možná některé věci, které považuji za důležité, ještě nejsou tolik vidět. Například pokud se podíváme na změny ve vysokoškolském zákoně ohledně zvyšování kapacit určitých oborů, růst platů pedagogů, který bude v roce 2025 ze všech profesních skupin největší.
To ale nejsou úplně věci, které míří na reformu školství jako systému.
Rozumím, nicméně vysoké školy podle mě trochu ano. Ale hlavním měřítkem úspěchu STAN na MŠMT určitě bude to, jestli se během roku 2025 povedou dotáhnout a schválit rámcové vzdělávací plány (MŠMT je schválilo poté, co proběhl rozhovor, 30. prosince - pozn. red.). Jako kantor už jsem jednu reformu ve školství krátce po roce 2000 zažil. A ta rezistence proti změnám systému byla obrovská a je i nyní. Věřím, že pokud se tady změna podaří, tak ta mise rozhodně nebude neúspěšná.
Proč je změna ve školství takový problém? Všichni máme děti, všichni jsme tím systémem prošli a všichni tak nějak cítíme, že změny jsou třeba. Proč už dávno nemáme třeba slovní hodnocení atd. Proč je ten systém, řekněme, tak zabetonovaný?
Co se zrovna slovního hodnocení týče, tak jsme to projednávali koncem roku ve Sněmovně a dojde ke změně. V první a druhé třídě se nebude známkovat. Je to jeden z malých krůčků, které se i v tomhle volebním období povedly.
Zpět k tématu, proč jsou změny tak složité?
Byť má obecná veřejnost nějakou představu, co nechce, tak když změny přijdou, všichni to porovnáváme s tím, čím jsme prošli my. To znamená, že často od rodičovské veřejnosti slyšíte: My jsme si taky prošli písemkami, taky jsme se museli učit nazpaměť a teď máte dějepis spojený se zeměpisem atd. Konzervatismus je překvapivě silný i u části rodičovské veřejnosti, což jsem i osobně zažil. Obrovský konzervatismus je poté v rámci pedagogické veřejnosti, protože ti lidé mají strach, jako by se jim říkalo, že doteď učili špatně. Za každého systému, za každého režimu byli výborní učitelé, průměrní učitelé a špatní. Musíme si uvědomit, že svět se mění, a zatímco dříve jsme připravovali děti na konkrétní povolání, toto školství musí připravit děti na svět, který bude úplně jiný.
Musíme děti naučit pracovat s informacemi, chápat souvislosti, využívat nové technologie, chápat globální hrozby. Je to mnohem důležitější než prosté memorování, které je nahraditelné. Bourá se něco, co tady léta bylo. Úplně poslední, co k tomu chci říct, je, že se musí začít změnou vzdělávání pedagogů – zvýšení prestiže pedagogických fakult a odborná příprava, kde i fakulty pochopí, koho připravují a na jaký svět. Myslím, že se to na mnohých fakultách mění. Pokud se to spojí se solidním odměňováním učitelů, kde 130 procent průměrné mzdy považuji za nutnost, s dobrou přípravou a s tím, že prosadíme změnu systému jako povinnost, to může zafungovat. To, co je ale nejméně vděčné, jsou výsledky, které ve školství, třeba na základě finské zkušenosti, reálně očekávejme až za 15 let.
Očekávala bych, že do těchto změn budou Starostové šlapat od prvního dne, kdy na resortu budou. Trochu to vypadá, že jste na MŠMT šli, ale úplně jste nevěděli, co tam chcete dělat.
Naopak, příprava na MŠMT byla velmi dobrá. Věřím, že rámcové vzdělávací plány budou jako něco, co se začne implementovat do praxe jako výsledek tohoto vládnutí, budou. My výsledek dodáme.
Takže nemáte pocit, že to byla pro STAN promarněná příležitost.
Ne, to nemám. Ale ano také jsem si něco představoval jinak, že budou věci třeba lépe komunikovány a vysvětlovány, že se bude lépe komunikovat se školskou veřejností. Tady vidím určitě rezervy.
Takže pan ministr Bek podle vás obstál?
Věcně se mu celá řada věcí povedla. Tam, kde bych viděl rezervy je vysvětlování a komunikace.
Opozice vaše počínání na školství označuje za tristní. Bývalý pan ministr Plaga, který se rozloučil s hnutím ANO, se nyní nechal slyšet, že když vidí, jak resort vedete, je připravený se vrátit.
Takhle bych to neviděl. Tristní to není. Přiznávám, že někde bych očekával výsledky rychleji, a to jsem vám i řekl, na druhou stranu zdravím Roberta Plagu, a pokud se chce vrátit do politiky, neměl by hledat alibi u nás, ale měl by mít nějaký motiv a příběh. Robert Plaga se prostě chce vrátit do politiky, pokud bude kandidovat ve Středních Čechách, těším se na něj.
Ráda bych se vrátila k tiskové konferenci vlády, kde jste společně s koaličními partnery představovali úspěchy vládnutí. Za celou hodinu nepadlo slovo rodina a cokoliv, co by se jí týkalo. Proč nedělá tato vláda politiku pro rodiny?
A nedělá?
Nepřijde mi. Za úspěch jste označili dálnice, digitalizaci, řešení dostavby Dukovan, platy pro učitele, důchodovou reformu…
Dám vám tady za pravdu, zaznít to mělo. Byl jsem úzce vymezen resorty, které máme. Pro budoucí programy by to mělo být jedno ze stěžejních témat. Ale třeba navýšení rodičovského příspěvku nebo zvýhodnění zkrácených úvazků i schválení sousedského hlídání jsou věci, které na podporu rodin míří a stojí za nimi naše koaliční vláda. Myslím, že prorodinných opatření v těžké době málo nebylo.
Nemohu si pomoct, přesto mám pocit, že rodiny pro tuto vládu prioritou nejsou. Slibovali jste třeba zvýšení slev na děti.
Nemyslím si, že by toho bylo málo, ale ano, mohli bychom přidat. Za STAN vidíme problém třeba v tom, že není dostatečná motivace pro maminky na rodičovské dovolené, aby se vracely do pracovního procesu. Rezerva za nás je v souběhu mateřské role s možnostmi zjednodušených částečných úvazků a jejich výhodnosti v rámci systému. Uvnitř koalice to podporujeme a zmiňujeme dlouhodobě.
Když jsme u toho, tak sociolog Daniel Prokop se svým týmem z PAQ Research ve svém návrhu daňové reformy navrhuje, aby došlo ke snížení daňového zatížení pro nízkopříjmové rodiny, například zvýšením těch slev na děti, a přenést trochu tu daňovou odpovědnost na vysokopříjmové občany. Je toto za vás jako za STAN cesta, jak rodinám pomoct, tedy změna daňového mixu?
Přesně toto byly naše návrhy do konsolidačního balíčku, o kterém byla velká debata. Chtěli jsme vyšší progresy vysokopříjmových v kombinaci s vyšší slevou na poplatníka a na dítě, což by pomohlo především nižší a střední třídě. Dlouhodobě se s odborníky shodujeme v tom, že chybou bylo zrušení superhrubé mzdy. Připravili jsme se v této době o nějakých 112 miliard korun na příjmové stránce rozpočtu a pomohli jsme tím vysokopříjmovým, přičemž nízkopříjmoví z toho žádným způsobem netěží.
Bude to něco, co bude i ve vašem programu?
Ano, bude to i v našem programu. Výrazně nás to odlišuje od koalice Spolu, dostáváme za to nejrůznější nálepky…
Děláte tedy levicovější politiku?
Jsme středové hnutí a někomu to možná k té nálepce progresivita a levičák stačí. Ale já si myslím, že pokud říkáme, že sociální smír a společenská soudržnost je pro nás vysokou hodnotou a že existuje společenský konsensus na tom, že člověk, který vydělává nadstandardně, je zároveň solidární se systémem, protože se mu to vyplatí pro smír a klid společnosti, je to dobře. Vyplatí se mu to i proto, že potenciální zákazníci byznysu na to budou mít, bude se jim žít lépe a obecně bude nižší společenská tenze, to je něco, s čím do voleb určitě půjdeme a co nás určitě bude odlišovat.
Daně mají být pro nízkopříjmové nízké a třeba o něco vyšší pro vysokopříjmové. Je to normální koncept, který by neměl být nálepkován.
Chci pro STAN takovou sílu, abychom nebyli ten třetí vzadu, kterého někdo vezme někam do koalice, a my trošičku něco prosadíme. Chci takovou sílu, aby toto byla vize pro tuhle zemi – prostě trochu se oklepat a podívat se na to, že svět se mění. Pojďme přestat nálepkovat, používat politické rituály 90. let, že pravičák si myslí to a levičák to. Neustále to od lidí slyším, i na tom venkově, kde nás lidé volili. I proto říkám, nedávejme venkov populistům, protože už nás tam skoro volit nechtějí. Pojďme bourat tabu. Ti, co vydělávají opravdu dobře, v zájmu celé společnosti mají být solidární, že daně mají být opravdu pro nízkopříjmové nízké a třeba o něco vyšší pro vysokopříjmové, že je to normální koncept, který by neměl být nálepkován.
Je pro vás toto v současné vládě složité prosadit?
Určitě ano, ale nějaké věci se dílčí cestou povedly. Zároveň nechci být anarchista, abych říkal, že tato vláda vládla špatně. Prostě to byl boj o kompromisy a některé byly náročné. Třeba z konsolidačního balíčku, který jsme poté všichni hájili, jsme nikdo neměl radost, protože každý měl pocit ústupků druhým stranám. Nebylo to jednoduché, ale že konsolidace nějakým základním tempem jde, že se podařily klíčové reformy, jako je ta důchodová, že jsme udrželi funkční systémy v době přívalu 400 tisíc lidí, jsou vládní úspěchy. To B je, že náš koncept z mého pohledu teď má být odvážnější.
Teď přichází ta chvíle, kdy si to už můžete dovolit?
Ano. Určitě v kampani budeme, a to i proto, abychom byli schopní čelit všem populistům. Ale chceme dovládnout a chceme v podobném konceptu vládnout i dál, ale chci v této sestavě vládnout tak, aby STAN byl silnější, než je teď.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: ODS dál ztrácí, vyplývá z prosincového průzkumu. Do Sněmovny by se dostala KSČM
