Tato rostlina by neměla chybět v žádné zahradě, je to učiněný elixír zdraví

Rakytník je rostlina dvoudomá, která se opyluje větrem. Musíme však vysadit samčí i samičí rostlinu abychom se dočkali úrody. Jeden samec může opylit až osm samičích rostlin! Rozpoznat oba jedince je poměrně složité, především pak v době výsadby, kdy rostliny mají ještě malé pupeny. Snadnější rozpoznání je možné až od tříletých semenáčů. Samičí květy jsou velmi drobné a vyrůstají z úžlabí listů. Samčí, prašníkové květy jsou nahlučeny kolem krátkých trnovitých postranních větévek. Pupeny mají větší a hustěji rozmístěné na větvích.

Pěstování

Rakytník řešetlákový je velmi nenáročný keř a roste dobře na různých stanovištích. Preferuje lehčí půdy se zásobou humusu a slunná stanoviště. Poradí si i se suchem, větrem i vyšší nadmořskou výškou. Snáší i znečištěné ovzduší, proto se často vysazuje kolem silnic a dálnic. Keř je plně mrazuvzdorný. Vyhneme se stanovišti, které je zastíněné a vyloženě studené, mokré a jílovité půdě. Pokud jde o půdní reakci, preferuje mírně zásadité pH. Pokud bychom plánovali obří sklizeň, vysazují se rostliny pohromadě a to v poměru 1 samčí rostlina:6 samičích. Pro malé zahrádky ale postačí jedna rostlina samčí a jedna až rostliny samičí. Plodí třetím rokem po výsadbě. Rostliny, především ale samčí, bohatě odnožují a je možné je množit odkopky.

Keře kvetou v dubnu a květnu a plody dozrávají na podzim a sklízet je můžeme v říjnu i listopadu. A dokonce i po přemrznutí. Plody jdou od větvičky celkem obtížně oddělit. Je docela vhodné je nechat přemrznout a poté sklepat do plachet. Tento způsob sklizně se praktikuje například na Sibiři. Sklízet můžeme i tak, že ostříháme plody obalené větvičky, maximálně však 30 % hmoty. Pak se plody obírají lépe, dokonce je možné větvičky vložit do velkého mrazáku a pak plody oklepat. Při ruční sklizni počítejme s tím, že se plody snadno rozmačkají. Sklizeň usnadní i beztrnné a velkoplodé odrůdy.

Plody jsou cenné pro vysoký obsah vitamínu C a to až 1200 mg ve 100 g. Dále obsahují vitamin A, D, F, K a skupiny B, rutinu, flavonoidů. Dále obsahují pektin, silici, třísloviny, organické kyseliny, oleje a minerály a mnoha dalších prospěšných látek. Zásadní je také obsah alkaloidu hippopheinu, který se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu, chránící organismus proti depresi i nádorům. Díky tomu působí rakytník jako biogenní stimulátor, povzbuzují odolnost proti infekcím i stresu. Příznivě působí i na krevní oběh, působí hojivě na sliznice dýchacího i trávicího ústrojí  i  na klouby. Jsou i dobrou prevencí civilizačních chorob jako je arterioskleróza.

Jak plody nejlépe zpracovat?

Nakládání do medu

Velmi snadným způsobem je nakládání do medu. Plody rozmačkáme, semínka odstraníme a smícháme půl na půl s medem. Používáme při nachlazení, bolesti v krku angíně, do čaje. I jen jako podpůrný preventivní prostředek.

Rakytníková šťáva

V odšťavňovači nebo pasírováním vymačkáme šťávu z plodů, nalijeme do malých plastových nádobek, dobře uzavřeme a dáme zamrazit. Během zimy si postupně otvíráme krabičku po krabičce, a tak máme zaručený přísun vitaminů. Nádobku vytaženou z mrazáku po dobu užívání skladujeme v lednici. Šťávu si můžeme i přisladit, ovocným nebo hroznovým cukrem, agáve sirupem či medem.

Olej

Usušené rakytníkové plody rozdrtíme a zalijeme za studena lisovaným slunečnicovým nebo olivovým olejem tak, aby byly zcela zakryté. Směs necháme v uzavřené nádobě stát 3 až 4 týdny na teplém místě a každý den ji protřepáváme. Po uplynutí této doby olej přecedíme a zbytek plodů protlačíme přes řídké plátno.

Koktejly

V mixeru se dají spolu s jiným ovocem rozmixovat i celé bobule. Zpracovat se ale dají i listy na výborný čaj, který je zdrojem nutričních látek. Rakytníkové listy totiž stejně tak jako plody obsahují velké množství flavonoidních sterolů. Průzkumy ukázaly, že tyto látky působí jako pozitivní antioxidanty.

Tip:

Rakytník řešetlákový má kořeny povrchové. V kořenech se vyskytují symbiotické bakterie v hlízkách. Kořenové hlízky mohou dosahovat velikosti golfového míčku. Symbiotické bakterie na kořenech vážou vzdušný dusík, který je součástí metabolismu rostliny.