Díky teplému podzimu máte stále čas na výsadbu nových sazenic jahod

Jahody a jejich podzimní sázení

Jahody jsou velmi bohatým zdrojem vitaminu C. Jeho obsah je srovnatelný s citrusovými plody. V závislosti na odrůdě může dosahovat od 40 do 90 mg/100 g plodu. Kromě vysokého podílu vitaminu C jsou také bohatým zdrojem vitaminu A, B, E a organických kyselin, jako jsou například kyselina jablečná, citronová, chininová, šťavelová nebo salicylová, která působí v prevenci nádorových chorob. Organické kyseliny jsou důležitým faktorem udávající typickou a charakteristickou vůni a chuť.

Oproti ostatním druhům ovoce obsahují malý podíl přírodních cukrů, takže jsou často využívány i při nejrůznějších dietách. Velmi dobře se uplatňují jako prostředek na odbourání jarní únavy. Jahody, které známe z našich zahrad, jsou vyšlechtěny z druhu Jahodník velkoplodý (Fragaria × ananassa nebo také Fragaria ananassa nebo Fragaria × grandiflora. Teplý podzim pak přeje výsadbě nových sazenic jahod. Dříve, než ale sazenice můžeme do půdy zasadit, měli bychom udělat pár důležitých věcí. A tím je myšlena především příprava záhonu.

Příprava záhonu

Jahodníky jsou přizpůsobivý druh, který preferuje mírné klima, avšak nikoliv vyloženě kontinentální. Optimální podmínky bývají v bramborářských oblastech. Vyhovující je pH 5,7–6,5, snese i neutrální pH. Fyzikálně jsou vhodnější půdy hlinité a humózní. Pro úspěšné pěstování je nutné slunné stanoviště. Jahodníky se na jednom místě obvykle pěstují 2–3 roky, protože z půdy jednostranně vyčerpají živiny a půda se snadno zamoří plevely, chorobami a škůdci.

Na podzim tedy přistoupíme k přípravě záhonu, na kterém v tuto sezónu jahody nebyly. Nejideálnější je, pokud jsme na takovém záhonu předtím pěstovali okopaniny a směsky s využitím vikve nebo lupiny. Vůbec nejlepší je, pokud jsme ze záhonu sklidili brambory.

Sklizené záhony bude potřeba samozřejmě přerýt, zbavit plevelů a zapravit do nich vhodné hnojivo. Onen vtip „Co dáváte na jahody? My hnůj… To je zajímavé, my šlehačku“ má ale reálné opodstatnění v tom, že chlévský hnůj je skutečně pro novou sadbu jahod tím nejvhodnějším hnojivem, ale stejně nedocenitelné je přihnojení rašelinou, kompostem nebo zkompostovaným hnojem kvůli zvýšení dávky humusu v půdě.

Při přihnojení chlévským hnojem bez důkladného zapravení do půdy dochází k výluhu a vyplavení fosforu a dalších organických složek, a dochází také velice rychle k vyprchání dusíku. Pozdní zapravení hnoje má tedy za následek úbytek stavu živin v půdě, protože vyluhovaná sláma je rozkládána bakteriemi, které využívají živiny v půdě, především množství dusíku. Jednoduše řečeno, pokud jste se rozhodli vyhnojit připravované záhony pro výsadbu jahod chlévským hnojem, musíte mu také dát čas, aby jeho organické složky začaly účinkovat. Nemáme-li času nazbyt, použijeme granulované minerální hnojivo na jahody, které jednoduše rozhodíme po upraveném a uhrabaném  záhonu.

Velkou službu nám prokáže geotextilie. Černá netkaná textilie má spoustu dobrých vlastností, které jahody opravdu ocení. Patří k nejoblíbenějším a nejčastěji prodávaným mulčovacím textiliím, udržuje půdní vlhkost, zamezuje prorůstání plevelů. Urychluje dozrávání plodů a snižuje riziko hniloby při styku s půdou. Samozřejmostí je, že geotextilie propouští vodu do půdy, takže nedochází k vysychání kořenových systémů a veškerá dešťová voda je zužitkována.

Pro jahodníky je také velice důležité, že pod netkanou textilií se vytváří určitě mikroklima. A v neposlední řadě nebudeme mít při následné sklizni plody umazané od hlíny, které by se na nezakrytém záhonu dotýkaly. Netkanou černou textilii jednoduše rozprostřeme na upravený záhon, po stranách jí pak zajistíme plastovými fixačními kolíky, které zakoupíme společně s geotextilií.

Výsadba

Všeobecně se v praxi vysazuje koncem srpna až začátkem září. Počasí v této době bývá pro ujímání sazenic velmi příznivé a jsou k dispozici silné sazenice. Do příchodu prvních mrazíků mají rostliny vysazené v tomto období ještě dostatek času řádně zakořenit i vyvinout květní základy. Při výsadbě sazenic s kořenovými baly by měla být výsadba ukončena nejpozději v polovině října.

Jahody sázíme do sponu 70×40 cm. Pokud tvoříme opravdu velké jahodové pole, budeme potřebovat mezi sazenicemi chodit a v takovém případě může být spon i větší. Vždy se snažíme vysazovat nové sazenice. Nespoléháme na výhony od mateční rostliny, protože tyto výhony nejsou plnohodnotné a ve velkém procentu ani nebudou plodit. Snažíme se vybírat dostatečně vyzrálé a kvalitní sazenice s dobrou násadou kořenů a vybarvenými listy. Všímáme si také tzv. srdéčka, což je středová část rostliny, a tato musí být pevná a nepoškozená.

Sazenice umisťujeme do předem připravených a dostatečně hlubokých jamek, ve kterých budou kořeny kolmo dolů, a nikoliv různě do stran nebo dokonce stočené pod rostlinou. Kořeny potřebují ke svému uchycení dostatek prostoru a čím méně ho budou mít, tím hůře a delší dobu budou narůstat. Sazenici poté přihrneme zeminou a dáváme pozor, abychom nezahrnuli pod zem také srdéčko. Tím bychom značně zpomalili růst rostliny a mohlo by dojít i k jejímu úhynu. Sazenice je také potřeba důkladně zalít.

K sázení si vyberte den, kdy je přiměřeně teplo a svítí slunce, nebo je lehce pod mrakem. Ideální by bylo, kdyby v následujících dnech několikrát zapršelo, aby se sazenice lépe ujaly. Pokud by v době, kdy se rozhodneme jahody sázet, hrozily přízemní mrazíky, raději sázení odložíme.