reklama

Díky teplému podzimu máte stále čas na výsadbu nových sazenic jahod

Jahody by neměly chybět na žádné zahrádce. Už jen proto, že to je prakticky první čerstvé ovoce, které můžeme začít sbírat již na začátku června, kdy ostatní stromy a keře teprve kvetou. Milují je nejen děti, ale i dospělí. Jahody pro nás také představují spoustu vitaminu C a dalších prvků, které našemu tělu po zimě vrátí pohodu a rovnováhu. Pokud jste se ještě nerozhodli, zda jahody sázet či nikoliv, máte nejvyšší čas. Teplý podzim totiž náramně přeje výsadbě nových sazenic jahod.

reklama

Jahody a jejich podzimní sázení

Jahody jsou velmi bohatým zdrojem vitaminu C. Jeho obsah je srovnatelný s citrusovými plody. V závislosti na odrůdě může dosahovat od 40 do 90 mg/100 g plodu. Kromě vysokého podílu vitaminu C jsou také bohatým zdrojem vitaminu A, B, E a organických kyselin, jako jsou například kyselina jablečná, citronová, chininová, šťavelová nebo salicylová, která působí v prevenci nádorových chorob. Organické kyseliny jsou důležitým faktorem udávající typickou a charakteristickou vůni a chuť.

Oproti ostatním druhům ovoce obsahují malý podíl přírodních cukrů, takže jsou často využívány i při nejrůznějších dietách. Velmi dobře se uplatňují jako prostředek na odbourání jarní únavy. Jahody, které známe z našich zahrad, jsou vyšlechtěny z druhu Jahodník velkoplodý (Fragaria × ananassa nebo také Fragaria ananassa nebo Fragaria × grandiflora. Teplý podzim pak přeje výsadbě nových sazenic jahod. Dříve, než ale sazenice můžeme do půdy zasadit, měli bychom udělat pár důležitých věcí. A tím je myšlena především příprava záhonu.

Příprava záhonu

Jahodníky jsou přizpůsobivý druh, který preferuje mírné klima, avšak nikoliv vyloženě kontinentální. Optimální podmínky bývají v bramborářských oblastech. Vyhovující je pH 5,7–6,5, snese i neutrální pH. Fyzikálně jsou vhodnější půdy hlinité a humózní. Pro úspěšné pěstování je nutné slunné stanoviště. Jahodníky se na jednom místě obvykle pěstují 2–3 roky, protože z půdy jednostranně vyčerpají živiny a půda se snadno zamoří plevely, chorobami a škůdci.

Na podzim tedy přistoupíme k přípravě záhonu, na kterém v tuto sezónu jahody nebyly. Nejideálnější je, pokud jsme na takovém záhonu předtím pěstovali okopaniny a směsky s využitím vikve nebo lupiny. Vůbec nejlepší je, pokud jsme ze záhonu sklidili brambory.

Sklizené záhony bude potřeba samozřejmě přerýt, zbavit plevelů a zapravit do nich vhodné hnojivo. Onen vtip „Co dáváte na jahody? My hnůj… To je zajímavé, my šlehačku“ má ale reálné opodstatnění v tom, že chlévský hnůj je skutečně pro novou sadbu jahod tím nejvhodnějším hnojivem, ale stejně nedocenitelné je přihnojení rašelinou, kompostem nebo zkompostovaným hnojem kvůli zvýšení dávky humusu v půdě.

Při přihnojení chlévským hnojem bez důkladného zapravení do půdy dochází k výluhu a vyplavení fosforu a dalších organických složek, a dochází také velice rychle k vyprchání dusíku. Pozdní zapravení hnoje má tedy za následek úbytek stavu živin v půdě, protože vyluhovaná sláma je rozkládána bakteriemi, které využívají živiny v půdě, především množství dusíku. Jednoduše řečeno, pokud jste se rozhodli vyhnojit připravované záhony pro výsadbu jahod chlévským hnojem, musíte mu také dát čas, aby jeho organické složky začaly účinkovat. Nemáme-li času nazbyt, použijeme granulované minerální hnojivo na jahody, které jednoduše rozhodíme po upraveném a uhrabaném  záhonu.

Velkou službu nám prokáže geotextilie. Černá netkaná textilie má spoustu dobrých vlastností, které jahody opravdu ocení. Patří k nejoblíbenějším a nejčastěji prodávaným mulčovacím textiliím, udržuje půdní vlhkost, zamezuje prorůstání plevelů. Urychluje dozrávání plodů a snižuje riziko hniloby při styku s půdou. Samozřejmostí je, že geotextilie propouští vodu do půdy, takže nedochází k vysychání kořenových systémů a veškerá dešťová voda je zužitkována.

Pro jahodníky je také velice důležité, že pod netkanou textilií se vytváří určitě mikroklima. A v neposlední řadě nebudeme mít při následné sklizni plody umazané od hlíny, které by se na nezakrytém záhonu dotýkaly. Netkanou černou textilii jednoduše rozprostřeme na upravený záhon, po stranách jí pak zajistíme plastovými fixačními kolíky, které zakoupíme společně s geotextilií.

Výsadba

Všeobecně se v praxi vysazuje koncem srpna až začátkem září. Počasí v této době bývá pro ujímání sazenic velmi příznivé a jsou k dispozici silné sazenice. Do příchodu prvních mrazíků mají rostliny vysazené v tomto období ještě dostatek času řádně zakořenit i vyvinout květní základy. Při výsadbě sazenic s kořenovými baly by měla být výsadba ukončena nejpozději v polovině října.

Jahody sázíme do sponu 70×40 cm. Pokud tvoříme opravdu velké jahodové pole, budeme potřebovat mezi sazenicemi chodit a v takovém případě může být spon i větší. Vždy se snažíme vysazovat nové sazenice. Nespoléháme na výhony od mateční rostliny, protože tyto výhony nejsou plnohodnotné a ve velkém procentu ani nebudou plodit. Snažíme se vybírat dostatečně vyzrálé a kvalitní sazenice s dobrou násadou kořenů a vybarvenými listy. Všímáme si také tzv. srdéčka, což je středová část rostliny, a tato musí být pevná a nepoškozená.

Sazenice umisťujeme do předem připravených a dostatečně hlubokých jamek, ve kterých budou kořeny kolmo dolů, a nikoliv různě do stran nebo dokonce stočené pod rostlinou. Kořeny potřebují ke svému uchycení dostatek prostoru a čím méně ho budou mít, tím hůře a delší dobu budou narůstat. Sazenici poté přihrneme zeminou a dáváme pozor, abychom nezahrnuli pod zem také srdéčko. Tím bychom značně zpomalili růst rostliny a mohlo by dojít i k jejímu úhynu. Sazenice je také potřeba důkladně zalít.

K sázení si vyberte den, kdy je přiměřeně teplo a svítí slunce, nebo je lehce pod mrakem. Ideální by bylo, kdyby v následujících dnech několikrát zapršelo, aby se sazenice lépe ujaly. Pokud by v době, kdy se rozhodneme jahody sázet, hrozily přízemní mrazíky, raději sázení odložíme.

Tagy:
zahrada výsadba jahod podzimní výsadba

Hlavní zprávy

Kňažko: Když získáte moc, slovo má sílu kulometu. Mečiara to dohnalo až k paranoie
Volby 2021

Kňažko: Když získáte moc, slovo má sílu kulometu. Mečiara to dohnalo až k paranoie

Slovenský herec a bývalý ministr Milan Kňažko v rozhovoru pro CNN Prima NEWS říká, že politici by měli být v boji o moc opatrní. Během voleb a při dalších vypjatých okamžicích má slovo podle něj sílu kulometu. Kňažko v této souvislosti vzpomíná, jaký byl zblízka Vladimír Mečiar nebo Alexander Dubček, co vedlo k dělení federace. A taky co s Čechy a Slováky udělalo, že je i dlouho po revoluci komandují komunisté a estébáci.

To, co si dlouhodobě dovoluje prezidentův mluvčí, nemá v Evropě obdoby, říká Štěch

Bývalý šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) se ostře pustil do chování Kanceláře prezidenta republiky. Podle něj je to, co si dovoluje tiskový mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, nemá v Evropě obdoby, řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové. Do ustavující schůze Poslanecké sněmovny není ze strany Miloše Zemana nic potřeba, problém by ale nastal ve chvíli, pokud by nebyl schopný přijmout demisi současné vlády, dodal na CNN Prima NEWS.

Vystrčil: Mám pochybnosti, zda Zeman ví, co vše říká jeho kancelář. Důkazy nemám

Způsob, jakým aktuálně vystupuje Kancelář prezidenta republiky, příliš nesedí k Miloši Zemanovi. Otázka je, zda vůbec prezident ví, jak komunikují jeho spolupracovníci, uvedl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Dodal, že nemá tuto myšlenku podloženou ani potvrzenou, jde o jeho osobní pocit. Podle něj by se ale Zeman tímto způsobem nechoval, uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Ze streamovací služby Twitch unikla data. Kolik si vydělaly české internetové celebrity?

Nejpopulárnější streamovací platforma Twitch se již dlouhodobě potýká s řadou problémů, od autorských práv po nevhodný obsah. V nedávné době čelila i útoku hackerů, po kterém se na veřejnost dostalo obrovské množství citlivých dat, od záloh diskuzí po zašifrovaná hesla. Na povrch unikly i výdělky všech streamerů od roku 2019. Kolik peněz vygenerovaly české internetové celebrity?

Podivnosti kolem Zemanovy hospitalizace: Neobvyklý podpis i Babiš stepující v nemocnici

V posledních dnech se ohledně hospitalizace prezidenta Miloše Zemana odehrávají podivné věci. Lidé spekulují o tom, jestli je podpis prezidenta pod rozhodnutím o svolání schůze Sněmovny pravý nebo proč hlava státu ležící na JIP dostává k obědu klobásu. Neobvyklé bylo i setrvání premiéra Andreje Babiše (ANO) v Ústřední vojenské nemocnici poté, co byl naočkován třetí dávkou vakcíny proti covidu.

reklama

Domácí zpravodajství

Nacisty zabavené zvony se vrací do Česka. Göring jich chtěl uchovat jen deset

Odčinění historických křivd má mnoho podob. Zbrojní průmysl nacistické říše spolykal na 100 tisíc kostelních zvonů zrekvírovaných v Německu a v okupovaných zemích. Válku přežilo jen několik z nich, do Československa nebo Polska se ale nevrátily a byly zavěšeny na německé chrámy. „V naší diecézi máme šest desítek takových zvonů, všechny jsme se je teď rozhodli vrátit,“ oznámil v Píšti na Opavsku německý biskup Gebhard Fürst. Do obce o víkendu přivezl zrekvírovaný zvon z roku 1649.

Senioři by bez pomoci vnučky platili Bohemia Energy dál. Za energie teď dají 30 tisíc ročně

Ukončení činnosti společnosti Bohemia Energy (BE) způsobilo doslova paniku v téměř milionu českých domácností. Zasáhlo i mladou maminku Lucii a její prarodiče. Ze dne na den se jim zvýšily výdaje na energie z 12 tisíc na 30 tisíc ročně a nikdo z nich stále neví, jestli ještě někdy peníze od krachující společnosti uvidí. Devadesátiletí senioři z Prahy by navíc bez pomoci vnučky platili firmě dál.

Události kolem Zemana? Strašné, jde o obrovskou krizi důvěry ve stát, říká Fiala

Je strašné, co se děje kolem prezidenta Miloše Zemana, nelíbí se lídrovi vítězné koalice Spolu Petru Fialovi. V Otázkách Václava Moravce na České televizi prohlásil, že se mu nelíbí, že kolem zdravotního stavu prezidenta nejsou žádné informace a jde o obrovskou krizi důvěry ve stát. Podle Fialy je potřeba respektovat, že je Zeman nemocný, ale do 8. listopadu musí být jasné, zda je schopen vykonávat svou funkci.

reklama