Život a smrt Grigorije Jefimoviče Rasputina jsou opředeny mýty, které z něj činí téměř mystickou postavu ruských dějin. Tajemný Rasputin – sexuální deviant, léčitel a politický sabotér – byl za svého života uctíván i zavrhován. Přitom bychom ho mohli nazvat člověkem, který se ve správné chvíli objevil na správném místě.
Mystické schopnosti
Rasputin, který se 21. ledna 1869 narodil rolníkům v malé vesnici na západní Sibiři, se již na počátku svého života obrátil k víře. Už když byl dítětem, proslýchalo se mezi místním obyvatelstvem, že Rasputin má jisté mystické nadání. Přestože se oženil a zplodil několik dětí, opustil rodinný život a vydal se na cestu náboženské oddanosti a zbožnosti. Po letech putování se ocitl v Petrohradě, sídle carské moci.
Díky různým konexím se Rasputin dostal do povědomí cara Mikuláše a jeho manželky, carevny Alexandry. Ti se zoufale snažili najít lék na hemofilii svého nemocného syna Alexeje, který byl následníkem trůnu, a tak jednoho večera zavolali Rasputina. Po jeho sezení s malým chlapcem se zdálo, že potíže se spontánním krvácením na nějakou dobu ustanou.
Někteří historici spekulují, že se pravděpodobně zastavily v důsledku Rasputinova naléhání, aby chlapci nebyl podáván aspirin, který má vliv na ředění krve. Nešlo tedy o působení „mystických“ schopností. Carevna byla ovšem ohromena a okamžitě si Rasputina vyžádala za svého blízkého poradce.
Sexuální deviant a milenec carevny
Pověsti o Rasputinových sexuálních praktikách se začaly šířit již na počátku jeho působení u carova dvora. Zdálo se, že jeho výstřední chování, které zahrnovalo hojné pití a návštěvy nevěstinců, je v rozporu s jeho zbožností. Někteří historici se domnívají, že Rasputin byl ovlivněn náboženskou sektou chlystů, nebo dokonce byl jejím členem. Tito lidé věřili, že je hříšné chování přibližuje k Bohu.
Ačkoli se často bavil v salonech, neexistují žádné důkazy, že by Rasputin měl tajný poměr s ruskou carevnou, jak naznačovali jeho odpůrci. Stejně jako u ostatních aspektů jeho života bylo i jeho chování v této oblasti zveličováno a po únorové revoluci v roce 1917 propagandisticky přikrášlováno jeho nepřáteli.
Tajný vládce Ruska
Kvůli jeho stálé přítomnosti na královském dvoře se začalo šuškat, že Rasputin působí jako loutkovodič královského páru. Alexandřina rostoucí závislost na Rasputinovi tyto fámy jen potvrzovala. Mnich občas nabízel i vojenské rady, ale jeho nápady se nikdy neukázaly jako prospěšné pro ruskou armádu ani pro cara Mikuláše osobně.
Ve skutečnosti se poté, co Mikuláš 23. srpna 1915 na radu Rasputina a carevny Alexandry převzal osobní kontrolu nad svými armádami, stal car terčem obviňování z porážek Ruska na bojišti. Mezitím, co odjel bojovat, vzniklo vakuum ve vedení říše, které zaplnila carevna.
Zde se mýtus skutečně blíží pravdě. Rasputin měl jako poradce carevny velkou moc a zasahoval do jmenování církevních hodnostářů a dalších veřejných činitelů.
Nebylo možné ho zabít
Rasputin se stal symbolem všeho negativního v tehdejší ruské politice a společnosti. Ještě před jeho vraždou na něj byly spáchány pokusy o atentát. V červnu 1914 ho bodla do břicha žebračka, která tvrdila, že svádí nevinné. Rasputin se plně zotavil, i když ztratil mnoho krve a byl blízko smrti.
O dva roky později zosnovala skupina šlechticů vedená Felixem Jusupovem plán, jak se Rasputina jednou provždy zbavit. Dne 30. prosince 1916 ho Jusupov pozval na večeři do svého domu. Po vydatném jídle, doplněném vínem a dezertem údajně silně napuštěném jedem, muži údajně přihlíželi, jak Rasputin kupodivu nevykazuje žádné příznaky otravy.
Proto začali na Rasputina střílet, ten však podle legendy po mnoha střelných ranách stále dýchal a zemřel až po vhození do ledové řeky. Nicméně i když Rasputinovu smrt opravdu zosnoval Jusupov a další šlechtici, pitevní zprávy ukazují, že v Rasputinově těle nebyl nalezen žádný jed a že zřejmě zemřel na následky jediné kulky do hlavy.
Vstal z mrtvých
Podle legendy vylovili Rasputinovo otrávené a postřelené tělo z ledové řeky Malá Něvka kolemjdoucí, kteří zjistili, že je stále naživu. Pravdou však je, že policii trvalo několik dní, než tělo našla, protože voda v řece v ruské zimě zamrzla.