Řecké peklo: Čápi zmatení kouřem narážejí do elektrického vedení
Sucho a požáry nezuří jen v Evropě. Odborníci je připisují změně klimatu. Zdroj: Pixabay
Neutuchající požáry již déle než týden spalují desítky tisíc hektarů řeckých lesů a dalších porostů. Na útěku před plameny nejsou jen lidé, ale i zvířata, domácí i divoká. Odborníci se především obávají budoucích dopadů na populace migrujících ptáků.
Podle Evropského systému informací o lesních požárech shořelo v Řecku jen za posledních deset dní více než padesát tisíc hektarů porostu. V minulých letech šlo přitom v průměru o necelé dva tisíce hektarů. Spalující žár si již vyžádal téměř sto lidských obětí, celkový počet mrtvých však bude mnohem vyšší. Do potíží se totiž kromě lidí dostala i domácí či divoká zvířata. Útulky již nyní hlásí nedostatek místa i dobrovolníků, zemědělci marně hledají bezpečná místa pro svá stáda a ornitologové a další odborníci na divoká zvířata se obávají nejhoršího.
Před požáry utíkají i zvířata. Zdroj: Greek Reporter
Jistou obětí tragických požárů jsou již nyní ptáci, kteří právě touto dobou migrují přes Řecko do Afriky. Plameny a všudypřítomný kouř mate jejich smysly a mnoho z nich se ztratilo, zranilo či zabilo. Podle Marie Ganoti z řecké asociace na ochranu zvířat ANIMA se v okolí Atén čápi každoročně zastavují na cestě na svá africká zimoviště. Zatoulaní ptáci se nyní objevují v různých částech oblasti, kde v neznámém terénu naráží do elektrického vedení. „Poprvé v životě vidím v Aténách tolik mrtvých čápů,“ uvádí Ganoti. „Atéňané sbírají jejich mrtvoly ze svých trávníků.“ Pod jejím vedením asociace pečuje nejen o zraněné čápy, ale i další zvířata, jejichž život byl plameny či kouřem ohrožen.
Kromě životů jednotlivců se však nyní odborníci obávají i o budoucnost celých populací postižených druhů. „Ten nejzásadnější dopad, který tam bude, je na hnízdící ptactvo, a to ztrátou, resp. změnou prostředí, změnou biotopu. Protože požár je sice jednorázová změna, její dopad se ale projevuje v řádu let. Pokud tam byl třeba vzrostlý les, trvá desítky let, než se obnoví do původní podoby. O něco kratší dobu to bude v případě křovin,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Za pravdu mu dává i zoolog Pavel Stopka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Jakýkoliv požár způsobí mezi zvířaty hrozný zmatek, lítají na všechny možné strany, jsou dezorientovaná a často je to smete. Pro jedince je to konečná, ale populace se za nějakou dobu obnoví. V některých případech to může trvat desítky let. Třeba čápi mají specifická místa, kde žijí, a ta jsou napořád. Když teď čápi zmizí z Řecka, tak než nějací mladí přijdou na to, že je tam volné místo k životu, bude to trvat. Člověk jim může pomoci přípravou nějakých nových míst,“ ujasňuje.
Podobné požáry v současné době zuří i ve Španěslku, Itálii či v Turecku. Stopka dodává, že obrovské množství požárů, se kterými se v poslední době potýkáme, může mít na živočišné populace zásadní dopad: „Jsme na hranici velkého vymírání a stovky druhů větších zvířat, které známe, vymizí. Nejen v Austrálii, je to typické i pro Brazílii, kde krom požárů dochází k masivnímu odlesňování a přirozená fauna mizí. Takže to bude mít nedozírné následky a záleží, jak se k tomu člověk postaví – jestli ochranu přírody a vůbec ochranu planety začne brát konečně vážně.“
Čtěte také
