Řecké peklo: Čápi zmatení kouřem narážejí do elektrického vedení

Sucho a požáry nezuří jen v Evropě. Odborníci je připisují změně klimatu. Zdroj: Pixabay
Neutuchající požáry již déle než týden spalují desítky tisíc hektarů řeckých lesů a dalších porostů. Na útěku před plameny nejsou jen lidé, ale i zvířata, domácí i divoká. Odborníci se především obávají budoucích dopadů na populace migrujících ptáků.
Podle Evropského systému informací o lesních požárech shořelo v Řecku jen za posledních deset dní více než padesát tisíc hektarů porostu. V minulých letech šlo přitom v průměru o necelé dva tisíce hektarů. Spalující žár si již vyžádal téměř sto lidských obětí, celkový počet mrtvých však bude mnohem vyšší. Do potíží se totiž kromě lidí dostala i domácí či divoká zvířata. Útulky již nyní hlásí nedostatek místa i dobrovolníků, zemědělci marně hledají bezpečná místa pro svá stáda a ornitologové a další odborníci na divoká zvířata se obávají nejhoršího.

Před požáry utíkají i zvířata. Zdroj: Greek Reporter
Jistou obětí tragických požárů jsou již nyní ptáci, kteří právě touto dobou migrují přes Řecko do Afriky. Plameny a všudypřítomný kouř mate jejich smysly a mnoho z nich se ztratilo, zranilo či zabilo. Podle Marie Ganoti z řecké asociace na ochranu zvířat ANIMA se v okolí Atén čápi každoročně zastavují na cestě na svá africká zimoviště. Zatoulaní ptáci se nyní objevují v různých částech oblasti, kde v neznámém terénu naráží do elektrického vedení. „Poprvé v životě vidím v Aténách tolik mrtvých čápů,“ uvádí Ganoti. „Atéňané sbírají jejich mrtvoly ze svých trávníků.“ Pod jejím vedením asociace pečuje nejen o zraněné čápy, ale i další zvířata, jejichž život byl plameny či kouřem ohrožen.
Kromě životů jednotlivců se však nyní odborníci obávají i o budoucnost celých populací postižených druhů. „Ten nejzásadnější dopad, který tam bude, je na hnízdící ptactvo, a to ztrátou, resp. změnou prostředí, změnou biotopu. Protože požár je sice jednorázová změna, její dopad se ale projevuje v řádu let. Pokud tam byl třeba vzrostlý les, trvá desítky let, než se obnoví do původní podoby. O něco kratší dobu to bude v případě křovin,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Za pravdu mu dává i zoolog Pavel Stopka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Jakýkoliv požár způsobí mezi zvířaty hrozný zmatek, lítají na všechny možné strany, jsou dezorientovaná a často je to smete. Pro jedince je to konečná, ale populace se za nějakou dobu obnoví. V některých případech to může trvat desítky let. Třeba čápi mají specifická místa, kde žijí, a ta jsou napořád. Když teď čápi zmizí z Řecka, tak než nějací mladí přijdou na to, že je tam volné místo k životu, bude to trvat. Člověk jim může pomoci přípravou nějakých nových míst,“ ujasňuje.
Podobné požáry v současné době zuří i ve Španěslku, Itálii či v Turecku. Stopka dodává, že obrovské množství požárů, se kterými se v poslední době potýkáme, může mít na živočišné populace zásadní dopad: „Jsme na hranici velkého vymírání a stovky druhů větších zvířat, které známe, vymizí. Nejen v Austrálii, je to typické i pro Brazílii, kde krom požárů dochází k masivnímu odlesňování a přirozená fauna mizí. Takže to bude mít nedozírné následky a záleží, jak se k tomu člověk postaví – jestli ochranu přírody a vůbec ochranu planety začne brát konečně vážně.“
Čtěte také


Svoboda k ruským stíhačkám nad zeměmi NATO: Putin si ověřil, že reakce je pouze slovní

Jak vybrat pejska: Papírový chov nebo útulkový kříženec, nic mezi tím!

Masarykův vzkaz: Jsem neschopný, je konec. Známého politika označil za hlupáka

Příběh kočky, které zánět zlikvidoval téměř polovinu lebky

Jak na tom byl Masaryk před smrtí? Odcházení TGM bylo smutné, až nedůstojné, říká historik

Na velikosti záleží, i v případě psí srsti. Aneb jak vybrat kartáč

Odhalení Masarykova tajemství doprovodila medaile, jaká tu ještě nebyla

Respekt k přírodě i byznysový růst: Příběh muže a značky, která inspiruje

Fiala: Buď budu premiérem já, nebo Babiš. Šéfa ANO porazíme jen společně, reagovala Nerudová