Jan Bárta
Odchod mladistvých z dětských domovů je velký problém. Neumí hospodařit s penězi, které dostanou, nemají kde bydlet a chybí jim někdo, kdo by je v životě doprovázel. Tvrdí to Jan Bárta, ředitel Letního domu, který pomáhá nezletilým vyrůstajícím v náhradní výchovné péči prožívat v rámci možností šťastné dětství a dospět k samostatnému životu.
„Myslím, že děti z dětských domovů nemají na čem postavit vztah. Potřebují bližního. Dětské domovy nejsou žádné baráky hrůzy, jsou tam proškolení profesionálové, ale nemohou se dítěti věnovat tak, jako jejich rodič. A to děti potřebují,“ vysvětlil ředitel Letního domu Jan Bárta.
Podle něj je pro mladistvé velké úskalí při přechodu z dětského domova do života jistota a víra v sebe sama. „To v člověku může vytvořit jen ten, kdo stojí vedle něj a komu důvěřuje. Říkáme tomu doprovázení. Člověk je v osmnácti letech opravdu nepřipraven. Když našim dětem bylo osmnáct, většina z nich i tak zůstávala doma. A i když se třeba odstěhovaly, potřebovaly rodiče, za kterými čas od času přišly a jen tak si povykládali. To těm dětem chybí,“ upřesnil.
Desetina mladistvých do roka spáchá trestný čin
Bárta je přesvědčen, že největší problém je to, kam mladistvý po odchodu z dětského domova zamíří. „Když třeba studuje, tak tam často ještě může zůstat. Ale ne všechny děti v dětských domovech jsou schopny studia. Také mají třeba touhu opustit svázanost dětského domova a jít do světa. Často se stává, že se vracejí k biologickým rodičům právě proto, že nemají jinou možnost. A ne vždy je to šťastný návrat,“ podotkl Bárta s tím, že na začátek dostanou asi 25 tisíc korun, se kterými častokrát neumí hospodařit.
Děti se podle něj ale také touží osvobodit od závislosti. Mají nějaké peníze do začátku a najdou si práci. „Často pracují i načerno. Ale podle statistik se deset procent dětí, které odchází z dětského domova, do roka dopustí nějakého trestného činu. To je spojeno s nestabilitou dítěte. V té chvíli je svobodné, my mu nemůžeme diktovat, jak má žít,“ popsal ředitel Letního domu. Podle něj zvládne odchod z dětského domova přibližně padesát procent mladistvých.
Podle Bárty není dořešeno v zákonech, kde mladiství mohou po odchodu z dětského domova bydlet. „Mohli by mít třeba nějaké sociální bydlení. Osvícené dětské domovy se třeba domluví se starostou, který jim vyčlení bydlení. Vím o takových místech. Děti tak mohou počítat alespoň trošku s doprovodem. Ukazuje se, že to nejdůležitější jsou vztahy,“ uvedl Bárta.
