Jak dostat děti zpátky do škol? Ředitel základky přišel s nápadem, jak návrat uspíšit

Jedenáctiletý František Barnet vstává, zapíná počítač a připravuje se na další den on-line výuky. Školu má přitom 100 metrů od domova. „Strašně moc bych se chtěl vrátit do školy za ostatníma a učit se normálně a ne distančně,“ popisuje školák František.

Je páťák a od loňského března strávil ve škole celkově jen tři týdny, než ji ministerstvo školství nařídilo zavřít. „Z těch dětí se stávají asociálové, oni nemají žádný řád, oni nemají žádný režim. A pokud já ho vyloženě nedokopu, aby šel ty úkoly dělat, tak prostě ty děti budou mít vždycky výmluvu,“ popisuje jeho matka Renata Barnetová.

František tak jen smutně kouká z okna na prvňáky a druháky, kteří už do školy můžou. Ředitel brantické malotřídky to chce změnit, sehnal antigenní testy na domácí testování.

„Já jsem si našel sponzora a ten investoval částku téměř 150 tisíc korun, abychom ty testy mohli nabídnout našim rodičům bezplatně,“ tvrdí ředitel základní školy Brantice Adam Šimůnek. Když to může fungovat v Rakousku, proč ne u nás, dodává.

V pondělí ráno udělají každému školákovi rodiče test a ten se jím u vstupu prokáže. I Franta se  poprvé otestoval. Je negativní. Ředitel školy i rodiče doufají, že když bude testování fungovat u místních prvňáků a druháků a žádná nákaza se šířit nebude, mohlo by to ministra školství přesvědčit, aby malotřídky otevřel pro úplně všechny děti. V jedné třídě jich je sotva 12.

Takových malotřídek, jako je tady v Branticích na Bruntálsku, je v Česku 770. A asi třetina z nich se také zasazuje o domácí testování. Aby se děti i učitelé mohli co nejdřív vrátit k normální výuce.