Strany usilující o nezávislost Skotska získaly ve volbách většinu křesel v místním parlamentu, což jim dává prostor k prosazení referenda o vystoupení ze Spojeného království. Volby už počtvrté za sebou vyhrála Skotská národní strana (SNP), jejíž šéfka a skotská premiérka Nicola Sturgeonová označila toto vítězství za historické, byť strana sama většinu nezískala. Sturgeonová také potvrdila, že je odhodlána referendum prosadit, a to i přes odpor britského premiéra Borise Johnsona.
SNP ve volbách získala 64 ze 129 křesel. K většině v podobě 65 parlamentních křesel tak straně jeden hlas chybí. Osm křesel si však zajistili skotští Zelení, kteří jsou rovněž pro nezávislost Skotska na Spojeném království. Johnsonovi konzervativci skončili se 31 křesly na druhém místě.
„Zisk většiny byl vždy velice obtížný. Bylo by to skvělé, ale nikdy jsem to nebrala jako samozřejmost, protože je to vyhrocený souboj. Jsem si ale jistá, že SNP je na cestě ke čtvrtému volebnímu vítězství v řadě,“ řekla předtím Sturgeonová.
Dodala, že by bylo absurdní, kdyby se jakýkoliv politik v Londýně snažil referendum o nezávislosti zablokovat. „Jedinými lidmi, kteří mohou rozhodnout o budoucnosti Skotska, jsou Skotové,“ zdůraznila. Pro snahu o zablokování referenda podle ní vzhledem k výsledkům voleb neexistuje žádné demokratické zdůvodnění.
Skotsko by se ale podle Johnsona teď mělo soustředit na zotavení z pandemie, a nikoli na snahy o získání nezávislosti. „Domnívám se, že referendum je v současném kontextu nezodpovědné a bezohledné,“ řekl britský premiér listu The Daily Telegraph. Sturgeonová už dříve uvedla, že hodlá referendum uskutečnit až po skončení pandemie.
Referendum před deseti lety
SNP v roce 2011 získala ve skotském parlamentu většinu a tehdejší premiér David Cameron pak umožnil uspořádat referendum. V roce 2014 v něm ale 55 procent voličů odtržení od Spojeného království odmítlo.
Případné referendum by se mohlo konat v roce 2023. Před lety sice Skoti rozhodli o setrvání v britském společenství, ale nynější situace může být jiná. Většina Skotů totiž nesouhlasí s odchodem království z Evropské unie, což se projevuje právě i v otázce možné nezávislosti.
Do jisté míry mohlo Skoty přesvědčit i počínání britské vlády ohledně pandemie koronaviru. Zprvu se totiž Anglii a vládě Borise Johnsona příliš nedařilo s koronavirovou pandemií bojovat, což vedlo k ohromnému množství nakažených. Ve Skotsku byla přitom situace o poznání lepší.