Srbský ministr zahraničí Marko Ďurič Zdroj: čtk/profimedia.cz
Otázky na Rusko a tamního prezidenta Vladimira Putina jsou pro srbské politiky zjevně nežádoucí a k odpovědím se nemají. Ukázkou budiž chování, které českým novinářům předvedl srbský ministr zahraničí Marko Djurič. Původně počítal s otázkami na tiskové konferenci s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským při jeho návštěvě Srbska, když se ale dozvěděl, že se čeští novináři hodlají ptát mimo jiné na Rusko a Putina, byly dotazy zrušeny. Oficiálně z časových důvodů.
Co říká Bělehrad na aktuální situaci k ruské invazi na Ukrajinu? Proč podporuje Putina a udržuje dlouhodobě velmi dobré vztahy s Moskvou? Zatkli by Srbové, signatáři Římského statutu povinní zadržet na svém území osoby se zatykačem od Mezinárodního trestního soudu, Putina, kdyby přiletěl do jejich země?
ČTĚTE TAKÉ: Raketa by mohla v Bruselu rozbít fontánku, řekl Fico. Za výrok ho pochválil Lavrov
Na tyto otázky nedostali čeští novináři v Bělehradu, mezi které patří i redaktor CNN Prima NEWS, odpovědi, ačkoliv jde o relevantní dotazy vzhledem ke světovému dění. Ďjurič byl původně otevřený otázkám na tiskové konferenci, přičemž předesílal zájem bavit se kupříkladu o integraci do Evropské unie, kam by se Srbsko rádo dostalo.
Napětí na Balkáně: Srbští separatisté chtějí překreslit hranice. Sbližují se s Ruskem
Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik oznámil záměr uskutečnit referendum o odtržení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny s následným připojením k Srbsku. Konkrétní datum zatím nebylo určeno. Dodik o plánu informoval během své návštěvy mezinárodního ekonomického fóra v ruském Petrohradu, uvedl srbský list Politika.
Když se však tiskový odbor srbského ministerstva zahraničí dozvěděl, na co se čeští novináři chtějí ptát, dotazy pro tiskovou konferenci zrušil. Oficiálně to zdůvodnil nedostatkem času.
Sám Djurič se na tiskové konferenci bez dotazů novinářů k tématu Ruska vůbec nedostal. Místo toho řešil jiná témata včetně snahy Srbska dostat se do EU. Stejně tak ale zmínil i Kosovo. „Budeme také řešit situaci v Kosovu, kde srbský národ čelí různým výzvám, které režim Albina Kurtiho (předseda kosovské vlády, pozn. red.) vytváří,“ řekl dále Djurič. Mimo to poznamenal, že chce, aby „Srbsko bylo státem, který bude prosazovat mír“.
„Česko podporuje srbskou vládu v pokrocích, které udělalo směrem k evropské integraci,“ pronesl na tiskové konferenci za českou stranu Lipavský. Dotkl se však i pro Bělehrad ošemetných témat, jako je právě ruská invaze na Ukrajinu či srbských vztahů s Kosovem, které neuznává a považuje za své území.
Opora Moskvy v Bělehradu
Srbové dlouhodobě patří mezi zastánce Ruska po jejich invazi na Ukrajinu. Odmítají se připojit k různým sankcím západních mocností a stále jsou Moskvě otevřeni. V Srbsku se tak pohybuje mnoho Rusů, kteří sem létají.
Lipavský se v Bělehradu během své páteční návštěvy setkal i s prezidentem Aleksandarem Vučičem či premiérem Milošem Vučevičem.
Ve čtvrtek byl pro změnu v sousední Bosně a Hercegovině, jejíž vláda je názorově na zcela opačném pólu. Místní šéf diplomacie Elmedin Konakovič na dotaz CNN Prima NEWS k ruskému vlivu v zemi poukázal na to, že bosenští Srbové jdou Moskvě na ruku. Sarajevo, které má s Bělehradem kvůli dodnes napjaté vztahy vzhledem ke krvavé válce v Jugoslávii, má však se svými sousedy stejný zájem o přijetí do Evropské unie. Bosňáci však nesplňují řadu potřebných podmínek.
MOHLO JSTE PŘEHLÉDNOUT: Záběry masivní exploze ruského tanku. O „želví monstrum“ se postaral ukrajinský dron
