REPORTÁŽ: Plynový kotel vyměnila rodina za kotel na uhlí. Jak na to a kolik lze ušetřit?

Zastavit plyn a vytápět rodinný dům uhlím. Pro tisíce majitelů nemovitostí je to záchranný plán před dopady energetické krize, realizace ale není snadná. „Problémem je už nákup kotle na uhlí, které zdražily o 100 procent, navíc jsou vyprodány i na rok dopředu,“ vypráví Vladimír W., nyní čerstvý penzista. Naštěstí se mu podařilo koupit zánovní „bazarový“ kotel, do sklepa už složil i uhlí. „Je to moje odpověď na zdražování energií. Za teplo a teplou vodu teď ve dvoubytovém patrovém rodinném domě zaplatím maximálně 30 tisíc korun za topnou sezonu.“

„Havíř nakopal v hlubinách černých skal / světlo a teplo lidem všem,“ napsal básník Jan Rohel v roce 1946 v poetické poctě ostravskému uhlí. Tehdy neměl ani tušení, že jednou bude dávat teplo i světlo také zemní plyn hnaný potrubím odkudsi ze Sibiře. Chladnokrevná a krvavá ruská agrese na Ukrajině teď ovšem vrací do hry uhlí. V paneláku se od plynu nelze odpojit, mnozí majitelé rodinných domů však plánují výměnu plynového kotle za kotel na uhlí.

Vladimír W. je čerstvým penzistou a plyn se mu již podařilo nahradit uhlím. Celá operace trvala asi tři měsíce. Žije v menší obci na Ostravsku, proto nechce zveřejnit pravé jméno, redakce CNN Prima NEWS ho ale má k dispozici. „Budu radši vystupovat pod pseudonymem Vladimír Węgiel. Węgiel, to je polský výraz pro uhlí,“ navrhuje muž. Obává se totiž, že jeho návrat k uhlí by mohli někteří sousedé vnímat i tak, že se chystá uhelným dýmem začadit vesnici. „Přitom vím, že návrat k uhlí chystají i další sousedé,“ říká.

Kotel na uhlí, vzácné zboží

Se čtenáři CNN Prima NEWS se majitel dvougeneračního domu na Ostravsku ochotně dělí o zkušenost, jak s co nejmenšími náklady vyměnit plyn za uhlí. Levná změna to není. „Přechod z plynu na uhlí je přesto nejlevnější ze všech variant, které se nabízejí. A v moderních kotlech na uhlí se dá topit natolik šetrně, že sousedy už dýmem téměř nebudu obtěžovat,“ vysvětluje.

Kotle na uhlí v České republice vyrábí jen několik výrobců, například Slokov z Moravského Písku a Dakon z Krnova. „Všichni výrobci výrazně zdražili,“ informuje Vladimír W., jemuž s výměnou kotle pomáhal syn Martin, student vysoké školy. „Kotel, který stál loni 40 tisíc korun, se dnes prodává za 80 až 90 tisíc. Navíc jsou dočasně vyprodány, takže zákazník musí až rok čekat v pořadníku,“ zjistil Martin. A to není všechno. „Zákazník musí podepsat předběžnou smlouvu, ve které se zavazuje, že po dodání kotle zaplatí jeho aktuální cenu,“ dodá.

Šťastný nákup přes inzerát

Otec i syn se podivují, proč kotle na uhlí tak radikálně zdražily. Výrobcům se sice zvedly náklady, ale především využili současnou a zčásti umělou inflaci. „Když všichni zdražují, proč bychom na tom také neměli vydělat?“ říkají si zřejmě i výrobci kotlů. Vladimír W. se proto pokusil sehnat kotel přes inzerát. „Podařilo se mi koupit zachovalý kotel Dakon, který splňuje zákonem stanovenou emisní třídu, a to za pouhých 1 800 korun,“ vypráví. Takových šťastných nákupů je pořád méně, kotle na uhlí jsou stále žádanější bazarovou položkou.

Ve dvougeneračním vesnickém domě už se dříve kotlem na pevná paliva topilo. „Bohužel, z ekologického hlediska se vracíme do minulosti, ale jiné rozumné řešení jsem při svých možnostech nenašel,“ míní pan Vladimír. Například tepelné čerpadlo vyžaduje velkou vstupní investici, pro dům této velikosti by šlo o více než 300 tisíc korun. „Vadí mi, že výrobci neupozorňují na další každoroční náklady. Tepelné čerpadlo potřebuje odborné prohlídky, které nejsou levné. A když se něco pokazí, oprava stojí mnohdy desetitisíce.“

Tepelné čerpadlo jako řešení energetické krize proto odmítl. Zařízení navíc pracuje na elektřinu, jejíž cena také rychle stoupá. „Fotovoltaika je také nákladná, navíc s ní nejsou dlouhodobé zkušenosti,“ přemítá. Když je pod mrakem, musí se stejně zapínat i doplňkový zdroj energie, který pokryje spotřebu elektřiny na teplo či teplou vodu. Hlavně od listopadu do února.

Uvažoval i o zateplení oken, zatím jeho dům prosvětlují ta klasická dřevěná, stavba je stará 120 let. „Investice do výměny oken v porovnání se ztrátami tepla, kterým nová okna zamezí, se mi vrátí nejdříve za 15 až 20 let. To už tady nemusím být. A kdo ví, zda moje děti budou chtít někdy žít v tomhle domě,“ uvažuje novopečený penzista.

Topná sezona za 30 tisíc

Vsadil tedy na kotel na uhlí. „Mám rád jednoduché a osvědčené věci, které podle mě fungují nejlépe,“ říká. A společně se synem Martinem ukazují sklep naplněný pytli s uhlím. „Pytlované hnědé uhlí, takzvaný ořech 2. Nakoupil jsem ho ještě na jaře, dnes ho prakticky neseženete, je vyprodáno.“ Nakupoval za 498 korun za metrák, nyní šla cena na 650 korun, na hnědé uhlí už se ale stojí fronty.

„Těch 30 tisíc korun je maximum na topnou sezonu. Podle propočtů spotřebujeme uhlí o něco méně, takže část zůstane i na příští sezonu,“ odhaduje Vladimír W. Uhelný kotel v domě ohřívá i teplou vodu, rodina výrazně ušetří i za náklady na elektrický bojler. „A dokonce budeme mít v bytě tepleji. Dosud jsme se snažili šetřit, takže při používání plynového kotle jsme v bytě udržovali teplotu kolem devatenácti stupňů. Větší teplotní komfort ocení hlavně moje žena, která si někdy stěžovala na chlad a dobírala si mě, že se půjde ohřát ven,“ směje se Vladimír W.

Vrátí se ostravské rakety?

Topit bude výhradně schváleným palivem pro zakoupený typ kotle. Navíc takzvaným „odhořívacím způsobem“, který výrazně snižuje kouř v komíně. „Bohužel, mnozí sousedé, kteří se vrátí k pevným palivům, budou zase do kotlů házet všechno možné,“ obává se čerstvý penzista. Na Ostravsku je vyhlášená takzvaná ostravská raketa, plastová láhev naplněná hořlavými materiály. „Vezmeš piliny / co zůstaly po stromech / smícháš / s dávno vyjetým olejem / přepáleným tukem / nevysvíceným petrolejem / a narveš to / do prázdných petlahví / se vztekem / na celé vyrabované město, popisuje výrobu takové rakety ostravský spisovatel Petr Hruška v textu Palivo.

Od dodavatele plynu se však nelze jen tak snadno odříznout. Brání tomu smlouva, Vladimír W. se navíc k zemnímu plynu jednou rád vrátí. Až skončí Putinova agrese na Ukrajině a ceny zase klesnou na rozumnou míru. „Nebudeme si to komplikovat složitým procesem výpovědi dodavateli a vzorně zaplatíme i zvýšené zálohy. Bude to pro rodinu něco jako nový spořící účet, protože žádný plyn nespotřebujeme a dodavatel nám bude muset veškeré zálohy poslat nazpět.“ Vrácené zálohy pak poslouží nejen k nákupu nové várky hnědého uhlí, ale ještě hodně zbyde.

Tagy:
rodina teplo okno uhlí Ukrajina palivo hnědé uhlí plynový kotel okres Ostrava-město tepelné čerpadlo