Australan přežil 100 dní s mechanickým srdcem. Mohl s ním dokonce opustit nemocnici

Australan přečkal 100 dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch dosažený v rámci klinického testování dává pacientům se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení, napsala na svém webu americká stanice CNN.

Zhruba čtyřicetiletý pacient, kterému selhalo srdce, dostal implantát v listopadu loňského roku při operaci v nemocnici Sv. Vincenta v Sydney. V únoru ji opustil a jako vůbec první na světě nosil v sobě tento implantát mimo lékařské zařízení. Titanové srdce mu umožnilo ve zdraví přečkat do úspěšné transplantace začátkem tohoto měsíce a podle vyjádření nemocnice, společnosti BiVACOR stojící za umělým srdcem a Monashovy univerzity se úspěšně zotavuje.

ČTĚTE TAKÉ: Vyšetření, které může zachránit zrak. Pilotní screening rozpozná oční vady i u nejmenších dětí

Titanové srdce australské společnosti BiVACOR je unikátní tím, že v něm chybí jakékoli ventily či mechanická ložiska náchylná k opotřebování. Má pouze jednu pohyblivou součást, a to magneticky uchycený rotor.

Lékaři už zařízení úspěšně implantovali pěti pacientům ve Spojených státech v rámci studie proveditelnosti amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Prvním z nich se stal 58letý muž v posledním stadiu srdečního selhání, který díky titanovému srdci přečkal osm dní do transplantace.

„V průběhu následující dekády se umělá srdce stanou alternativou pro pacienty, kteří nemohou čekat na srdce od dárce, nebo pokud srdce zkrátka nejsou dostupná,“ řekl Chris Hayward z ústavu Victor Chang Cardiac Research Institute, podle nějž je titanové srdce pro pacienty se srdečním selháním přelomové.

Implantát australského pacienta byl prvním z programu Artificial Heart Frontiers melbournské Monashovy univerzity. Cílem iniciativy za 50 milionů australských dolarů (asi 724 milionů korun) je vyvinout a dostat na trh tři zařízení pro pacienty se srdečním selháním.

Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve světě a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na jejich následky ročně zemře okolo 18 milionů lidí.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Tuberkulóza v Česku: Lékaři čelí agresivním pacientům i milionovým dluhům. Volají po změně

Tagy: