Případ podnikatele Ivana Jonáka
Kdysi bývali kamarádi na život a na smrt. Jeden pro druhého by udělal všechno. Pak se ovšem drsně rozhádali a nikdy už se neusmířili. Když Ivan Jonák zemřel, Roman Skamene mu nepřišel ani na pohřeb. Jak se dali dohromady a kvůli čemu si nemohli přijít na jméno?
Díky své roli ve filmu Bony a klid z roku 1987 se stal Roman Skamene maskotem veksláků. Byl pro ně jako král. Kamkoliv přišel a pohybovala se tam tato sorta lidí, zvali ho na šampaňské a bohatě hostili. A tak se seznámil i s kontroverzním podnikatelem Ivanem Jonákem.
Po revoluci, kdy se mohlo začít svobodně podnikat, si herec pořídil hospodu. Kšefty ale nešly tak, jak si představoval, navíc ho okrádal vlastní personál. Podnik v centru Prahy v Sokolské ulici nakonec zkrachoval a zůstaly obrovské dluhy.
Skamene si peníze půjčoval od lichvářů, kteří mu začali vyhrožovat fyzickou likvidací. Dokonce ho vymahači drželi za nohy z okna ve třetím patře činžáku v centru Prahy a hrozili, že ho pustí. V zoufalé situaci, kdy byl úplně na dně a nevěděl, co dál, zavolal Jonákovi.
„Vylíčil jsem mu, v jakých jsem sračkách. Že ke mně mají přijít do restaurace pro prachy. Nebyla to nějaká závratná částka, ale já je prostě neměl. Oni po tom šli dost tvrdě. Výhrůžky stupňovali, šlo mi o krk,“ zavzpomínal Roman Skamene.
Scéna jako z akčního filmu. Lichváři dostali výprask
Jonák začal konat okamžitě. Přijel s partičkou svých bodyguardů, kteří se poschovávali různě po hospodě. Když lichváři vyzbrojeni střelnými zbraněmi dorazili na místo, Jonákovi muži vyskákali ze všech koutů a během jediné minuty je všechny zpacifikovali.
Byla to scéna jako z akčního filmu. „Ozval se výkřik: Akce! Kluci vyletěli a začalo to. Bylo slyšet jen: Lehni! Ke zdi! Na zem! Jonák jim pak dal u stolu podepsat, že od něj převzali peníze a že je už nikdy v životě nechce vidět. Jeden z těch lichvářů se mi při odchodu omluvil, že to přehnali. Od té doby jsem je neviděl. Ivan mi tehdy pomohl,“ uvedl herec.
Přátelství mezi ním a Jonákem pokračovalo i v době, kdy kontroverzní podnikatel skončil za mřížemi za objednávku vraždy své manželky Ludviky. Skamene nevěřil, že by tak odporný čin mohl mít na svědomí a s manželkou Renátou, která pracovala v advokátní kanceláři, se mu snažili pomoci, dostat ho z vězení. „Pravidelně jsem ho tam také navštěvoval. Alespoň třikrát do měsíce,“ vzpomínal herec.
Z vězení jim posílal vulgární dopisy plné urážek
Jakmile se ukázalo, že se Jonák z kriminálu nedostane, přešel do protiútoku. Cítil se být zrazen a Romana i jeho manželku začal pomlouvat. „Nabídli mi, že mě budou zastupovat a dostanou z lochu ven. Kývl jsem na to a podepsal plnou moc. A oni furt, že to nejde, dostat mě ven. A tak mi rozkradli podnik Discoland, který byl součástí té dohody,“ prohlašoval po propuštění na svobodu Jonák.
Také tvrdil, že pro něj manželka Romana Skamene měla slabost. „Jezdívala ke mně každý měsíc na návštěvy, vždycky bez něj, sama. Stěžovala si mi, že pořád chlastá, vždycky vleze do nějakého kšeftu a oni přijdou o všechny prachy. Poradil jsem jí, aby udělala rozdělení majetku. Kdyby neměl manželku, tak už dnes není. A čestně prohlašuju, že kdybych se kdysi nezachoval jako kamarád, tak žádnou manželku už nemá, protože ona se s ním chtěla rozvést a vzít si mě,“ řekl Jonák.
Když se to Roman Skamene dozvěděl, Jonákova slova označil za „podlé lži“ a žádal po něm veřejnou omluvu. Té se ale nikdy nedočkal. „Neskutečně mě urazil. Nevím, kdo mu co v kriminále nakukal. Dal se tam do nějaké sekty a to ho úplně zmagořilo. Ještě z basy poslal manželce dopis a v něm ji sprostě urážel těmi nejhrubšími výrazy. Prostě strašný. Tak jsem s ním skončil,“ popsal herec, který svému bývalému kamarádovi nepřišel ani na pohřeb.
„Až do své smrti se mi neomluvil. To, co o nás řekl, jsem mu neodpustil. Člověk, který mě do poslední chvíle pomlouval a nařkl, že jsem mu z toho jeho bordelu něco ukradl, si nezaslouží moji pozornost ani lítost,“ dodal Skamene. Byl prý sice ze začátku přesvědčen, že Jonák svou manželku nenechal zavraždit, nyní už si to ale nemyslí.
Jonák zemřel v únoru 2016 ve věku 59 let, necelé dva roky po propuštění z vězení. Příčinou byly vážné zdravotní problémy.