Obědová menu v restauracích v posledních měsících opět zdražila a roste počet lidí, kteří se snaží najít alternativní stravování. Úbytek zákazníků potvrzují hostinští po celé republice. Pro řadu především starších lidí jsou čím dál atraktivnější školní jídelny. Polévka s hlavním jídlem tam nestojí ani sto korun, a to se s obědem v restauraci nedá srovnat.
Pan Kadlec chodí do školní jídleny pro obědy pravidelně. V ešusu si domů odnáší dvě porce, jednu pro sebe a druhou pro svou ženu. „Manželka je těžce nemocná a mně se nechce vařit. Taky už máme věk, mně je pětaosmdesát a manželce o dva roky míň,“ popsal pan Kadlec.
Ve školní jídelně si strávníci obvykle vybírají ze dvou jídel. V úterý byla na ZŠ Bezdravská v Českých Budějovicích v nabídce například francouzská polévka a velikonoční sekanina s bramborovou kaší. Včetně pití vyjde takový oběd na 73 korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dnešní školáci jsou rozežraní. Ať se učí úctě k lidem a práci, říká 89letá učitelka z Fryštáku
Není proto divu, že poptávka po stravování v jídelnách ze strany veřejnosti roste. „Zájem je veliký, jsou to lidé ze sídliště, z různých firem, ze zdravotního střediska nebo například maminky na mateřské,“ uvedla vedoucí školní jídelny Katka Havlová.
Najíst se ve školní jídelně může tedy prakticky kdokoli. Stačí si den dopředu jídlo vybrat a objednat on-line, telefonicky nebo osobně přímo ve škole. Tuto možnost v ZŠ Bezdravská využívá asi 130 takzvaných „cizích“ strávníků.
Adresa jako byznys. V jednom bytě jsou hlášeny i stovky dětí, školy řeší spádovou turistiku
Ředitelé základních škol ve velkých městech bojují při zápisech do prvních tříd s takzvanou spádovou turistikou. Aby mohli své děti hlásit na prestižnější školy, mění totiž někteří rodiče záměrně jejich trvalé bydliště. Ředitelé pak musí i losovat, které děti do první třídy vezmou.
Například v restauraci Cobliha v Českých Budějovicích se hlavní jídlo bez polévky ale pohybuje průměrně kolem 150 korun. Jenže restaurace nemůže konkurovat cenám školních jídelen. „Školní jídelna by už z toho názvu měla primárně sloužit pro stravování dětí. Zřizovatelem většinou bývá kraj, provozovatelem asi taky a jim nejde o marži. Neplatí nájem a mají výhodnější podmínky pro to, aby mohli mít takhle nízkou cenu,“ řekl majitel restaurace Cobliha Radek Třeštík.
Hostinští, kteří vydají kolem padesáti obědů denně, nemohou konkurovat jídelně, která jich vydá stovky. „Host si zajde do jídelny, kde řízek stojí padesát korun a myslí si, že to odráží realitu trhu,“ podotkl Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků.
Restauratérům tak nezbývá nic jiného, než se pokusit ceny vybalancovat tak, aby se jim podnikání vyplatilo, ale zároveň aby zákazníkům nabídli cenu, kterou budou ještě schopni akceptovat.