školní jídelna

Jen třicet procent školních jídelen nabízí dětem dietní stravu, anebo jim alespoň umožní ohřev doneseného jídla. S daty přišlo hnutí Nesehnutí. Podle této organizace mají děti s bezlepkovou, bezlaktózovou či jinou dietou problém, stejně tak i dětští vegetariáni či vegani. Často pak zůstávají bez oběda.

Na vyváženost stravy dbá jen 62 procent Čechů, ukazuje průzkum společnosti Edenred. Lidé jedí málo zeleniny, naopak si dopřávají hodně příloh a smažených pokrmů. Zhruba 100 tisíc lidí si pak k snídani dává pivo. Dalším problémem je nadbytek soli, a to až ve třikrát větší míře, než se doporučuje. Nadmíru se solí i ve školních jídelnách.

Školní jídelny čeká proměna. Žáci by měli dostávat zdravější a pestřejší stravu, aby nebyli obézní. K tomu má pomoci zdokonalování kuchařských dovedností školních kuchařů i nová jídelní metodika. Ta by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka měla pomoci snížit počet obézních obyvatel v Česku a naučit děti jíst zdravě.

Kdo má děti školou povinné, už přemýšlí, za co od září zase bude platit víc. Tak třeba za školní obědy. Podle průzkumu Sodexo Benefity si totiž letos za ně připlatí více než polovina rodičů. A jídelny ani s jistotou nevědí, jestli částky za porce udrží i během roku, nebo jestli budou muset zvednout cenu ještě jednou.

I když mají základoškoláci zaplacené obědy v jídelně, raději volí rychlé občerstvení. Platí to zejména pro starší žáky z druhého stupně. Ve fastfoodech jím prý zkrátka chutná víc. Kuchařky z jídelen tak vymýšlejí, jak jídlo pro školáky zatraktivnit.

Obědová menu v restauracích v posledních měsících opět zdražila a roste počet lidí, kteří se snaží najít alternativní stravování. Úbytek zákazníků potvrzují hostinští po celé republice. Pro řadu především starších lidí jsou čím dál atraktivnější školní jídelny. Polévka s hlavním jídlem tam nestojí ani sto korun, a to se s obědem v restauraci nedá srovnat.

Školní obědy mohou od února znovu podražit, a to až o pětinu. Umožňuje to ministerská vyhláška, jež reaguje na výrazné zvyšování cen všech potravin. Ačkoliv ne všechny školy obědy skutečně zdraží, podle odborníků dětí, které zůstávají bez školního jídla, stále přibývá.

Mateřské školy musejí zajistit pro děti, které do nich docházejí, pravidelné stravování – snídani, svačinu, oběd a odpolední svačinu. Jenže jak to vypadá, někteří rodiče se zřejmě domnívají, že je to zadarmo. Každá osmá školka má problém s neplacením. A to i přesto, že ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje rodinám v nouzi finanční pomoc právě na jídlo ve školce.

Dost bylo krupicové kaše, omáček nebo zeleninových jídel. Chceme k obědu hamburger, shodli se školáci z Ostravy. Třeťáci ZŠ Ostrčilova proto sepsali petici, se kterou oběhli celou školu a nakonec ji odnesli do ředitelny. Jejich prosba byla vyslyšena.

Rodiče by se měli připravit na zdražování obědů ve školních jídelnách. Asociace ředitelů základních škol předpokládá, že ke zdražování přistoupí většina vzdělávacích zařízení. Důvodem je všeobecné zvyšování cen potravin a energií, kvůli kterému ministerstvo školství zvýšilo limity na stravování.

Školní jídelny zareagovaly na rostoucí ceny surovin a energií a od nového školního roku zdražily, a to někde až o sedm korun za porci. Obavy, že ubyde strávníků a děti přestanou zařízení využívat, se ale nepotvrdily. Zájem naopak vzrostl.

Zdražování, menší výběr pokrmů i velké změny v jídelníčku. S tím vším se musí potýkat školní jídelny, které v září opět přivítaly nejen dětské strávníky. Kvůli rostoucím cenám ingrediencí musely kuchařky zasáhnout do receptů a omezit některé suroviny – nejčastěji se ubírá na kvalitnějším hovězím mase a rybách. Vedoucí jídelen mají navíc omezený prostor pro manévrování – přes veškeré změny musí nadále splňovat zákonné výživové normy, jinak by je čekal malér.