Rostou ceny i státní dluh. Rusku hrozí osud bývalého Sovětského svazu, tvrdí ekonomové
Válka na Ukrajině každý měsíc podkopává ruskou ekonomiku víc a víc. Extremní vojenské výdaje spolu se sankcemi, které uvalily na Rusko západní státy, se výrazně podepsaly na životní úrovni místního obyvatelstva. Ceny v obchodech prudce stouply, některé potraviny se staly nedostupným zbožím. Spolupracovník CNN Prima NEWS Vladimír Serov navštívil v Moskvě několik samoobsluh a zjistil, co říkají na aktuální situaci ekonomové.
Potravinový supermarket na okraji Moskvy. Je časné odpoledne, a tak je v obchodě skoro prázdno. Mou pozornost upoutá starší pán, který stojí před pultem s těstovinami a naštvaně mručí. „Ještě před rokem tyhle špagety stály míň než stovku. Navíc byly ve větším balení. Tahle krabice je mnohem menší. A stojí 110 rublů,“ nespokojeně ukazuje pohledem na regál.
ČTĚTE TAKÉ: „Putinovy děti“ zavírají oči před válkou a autoritářským režimem. Kdy přijde změna?
Podle údajů Ruského statistického úřadu (Rosstat) ceny potravin v zemi za poslední rok stouply o 11,9 %. Nezávislí experti zmíňují o něco vyšší číslo, 14,4 %. Nejvíc podražila zelenina: okurky o 30,5 %, zelí o 45,8 %, brambory dokonce o 48,8 %. Kilo hovězího vyjde o 20,4 % dražší než loni, za tucet vajec zákazník zaplatí o 30 % víc.
Zloději cílí na máslo
Zvláštní kapitolou je pak máslo. V porovnání s loňským rokem jeho cena poskočila o 27,7 %. 330gramová kostka dnes stojí skoro 500 rublů (v přepočtu zhruba 125 Kč). Pro mnoho lidí je tohle zboží už pomalu nedostupné. Není divu, že zrovna máslo se v posledních dnech stává objektem velkého zájmu zlodějů. Před týdnem se na internetu šířilo video z jedné moskevské samoobsluhy, kde si dva muži nacpali kapsy kostkami másla a pokusili se utéct. Jednu z prodavaček u vchodu praštili do hlavy, ale nakonec byli chyceni policií.
Čtěte také
Proto se v některých obchodech máslo nyní prodává ve speciálních plastových krabičkách. Je to ochrana před krádeží, která se odstraňuje na pokladně při placení. „Dříve se tak balil kaviár. Teď ho vystřídalo obyčejné máslo,“ smutně vrtí hlavou návštěvníci.
Podle oficiálních údajů výroba másla v letošním roce v Rusku vzrostla o 3,5 %. Dovoz mléčného tuku z ciziny, především z Běloruska a Turecka, se zvýšil dokonce o 10 %. „Může se to zdát divné, ale všechno má své vysvětlení,“ říká ekonom Vlad Žukovskij.
„Ceny rostou, protože výnosnost výroby klesá. Suroviny jsou dražší, navíc kvůli válce a ekonomickým sankcím se ruské továrny potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu a opotřebením zařízení. Maloobchodní ceny v zemi za posledních deset let vzrostly celkem třikrát, kdežto příjmy obyvatelstva stouply jenom dvojnásobně. Není těžké spočítat, že každý Rus za tuto dobu zchudl zhruba o třetinu,“ dodává ekonom.
Aby drahota tolik nebila do očí, úřady se uchylují k různým trikům. Nejpopulárnějším z nich je takzvaná smrskflace, neboli nenápadné zmenšování balení potravin a nápojů. Tak například kilogramové sáčky s prosem a pohankou se po vypuknutí války zmenšily nejdříve na 900, a teď už jen na 800 gramů. Původně půlkilové krabice špaget dnes váží 450 gramů, dříve půllitrové plechovky s pivem a sodovkami nyní pojmou jenom 450 ml tekutiny.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rusko o telefonátu Putina s Trumpem lže. Nadšení z jeho vítězství opadlo, Kreml mu nevěří, říká Just.
Rozpočet je napnutý, zdroje nejsou
Ruský prezident Vladimir Putin dlouho odmítal uznat, že ekonomické sankce, které západní státy na Rusko uvalily kvůli agresi na Ukrajině, mají svůj negativní účinek. Naopak tvrdil, že jeho země se nachází v perfektní kondici. Před několika dny na zasedání ekonomické sekce vládního kabinetu kremelský vůdce poprvé musel veřejně připustit, že tomu tak není. „V naší ekonomice jsou stále určité komplikace. Ovlivňuje ji nynější složitá situace. Myslím tím především vnější sankce. Ale také naše vlastní strukturální omezení, včetně nedostatku personálu, technologií a logistiky,“ cituje Putina agentura RIA Novosti.
Čtěte také
Odborníci se snaží přeložit toto úřední poselství do srozumitelného jazyka. Podle nich současnou krizi ovlivňují dvě věci. První je samotná válka a extremní výdaje s ní spojené. Už teď spolknou dvě pětiny ruského rozpočtu, za rok náklady porostou ještě o 30 % více. Druhým negativním faktorem jsou zmíněné ekonomické sankce. Kvůli nim příjmy z prodeje ropy a plynu klesly skoro dvojnásobně.
„Ruská vláda dnes nemá téměř žádné zdroje pro doplnění státního rozpočtu,“ říká ekonom Vjačeslav Širiajev. „Možnosti pro zvýšení exportu surovin, dřeva a oceli jsou prakticky vyčerpány. Ekonomika v zemi neroste, nabídka zboží a služeb se nezvětšuje. Přitom peněz je potřeba stále víc a víc, ty se tisknou bez zastavení. Vede to k inflaci, která se postupně stává neovladatelnou.“
Úřady tvrdí, že úroveň inflace v Rusku činí meziročně 9,8 %. Nezávislé zdroje uvádějí jiné číslo – až 20 %. Schodek státního rozpočtu v letošním roce měl původně být kolem 1,5 bilionu rublů. Ruská centrální banka už přiznala, že bude mnohem větší – dokonce 3,3 bilionu rublů.
„Dnešní Rusko začíná stále víc připomínat Sovětský svaz v polovině 80. let minulého století,“ uvádí Vjačeslav Širiajev. „Tehdejší situace byla hodně podobná. Skoro všechny peníze šly do armády a zbrojního průmyslu, jiná ekonomická odvětví nedostávala téměř nic. Jak to dopadlo, všichni dobře víme. Za totálním nedostatkem zboží a potravin následovala hluboká ekonomická krize, která vedla k sociálním nepokojům. Důsledkem toho pak celý SSSR zanikl,“ dodává ekonom.
