ANALÝZA: „Putinovy děti“ zavírají oči před válkou a autoritářským režimem. Kdy přijde změna?
Generace Rusů, kteří vyrůstali pod nadvládou prezidenta Vladimira Putina, zavírají oči před válkou na Ukrajině a jeho autoritářským režimem. Mladí lidé v Rusku čelí rozsáhlému omezování svobody, přičemž ti, kdo se odváží protestovat, čelí přísným trestům. Ačkoli jsou někteří vůči vládě a válce skeptičtí, mnozí se raději přizpůsobí stávajícímu systému. Složité vztahy mezi represí a konformitou v Rusku popisuje v analýze pro web Foreign Affairs člen vědeckého poradního sboru Finského institutu mezinárodních vztahů Andrej Kolesnikov.
Více než dva a půl roku poté, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil svou „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině, se projevují její důsledky pro ruskou mládež. Mladí lidé v Rusku čelí rozsáhlé indoktrinaci a omezování svobody. Mnozí se snaží tuto novou realitu ignorovat. Ti, kteří se odváží vyjádřit svou nespokojenost nebo se pokusí protestovat, například zapálením vojenského náborového střediska, bývají tvrdě potrestáni, píše Kolesnikov ve své analýze.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Novým ruským rekrutům je v průměru 50 let. Dědové jsou nemocní a slabí, stěžují si vojáci
Pozorovatelé mimo Rusko často předpokládali, že se mladí Rusové pod Putinovým režimem bouří a že skutečná změna politického systému přijde s generační obměnou. Nová generace, která nezažila život v Sovětském svazu a vyrostla s otevřenými hranicemi a kapitalismem, by podle tohoto názoru přinesla změnu, kdyby se dostala k moci.
Čtěte také
„Realita je však složitější. Mladí Rusové totiž nikdy nezažili nic jiného než Putinův režim, nepoznali demokracii. Zjistili také, že konformita má své výhody. Vedle represí nabízí Putinův režim odměny, například privilegia pro ty, kdo slouží v armádě, pracují v obranném průmyslu nebo jinak podporují státní linii,“ uvádí Kolesnikov. Režim také využívá vlastenecké mládežnické organizace a sociální média k formování jejich postojů a budování loajality. Tato kombinace represí a odměn vede k tomu, že dnešní ruská mládež většinou mlčí a neprojevuje výrazný odpor.
Mnoho mladých Rusů proto podle Kolesnikova buď pasivně, nebo aktivně akceptuje stávající systém. Využívají přitom příležitosti, které jim nabízejí tržní ekonomika a velké firmy. „Ačkoli jejich postoje ne vždy odpovídají ideálu Kremlu, který si je představuje jako poslušné pracovníky ve vojenském průmyslu, vojáky a matky mnoha dětí podporující tradiční hodnoty, nejsou tyto zastaralé představy pro některé z nich úplně bezvýznamné,“ popisuje Kolesnikov.
Politická lhostejnost místo aktivní podpory
Příběh ruské mládeže za více než dvacet let Putinovy vlády je plný rozporů. Do roku 2018 byli mladí Rusové, zejména ti ve věku 18 až 24 let, podle průzkumů nezávislého Levada Center překvapivě loajální vůči režimu. „Na první pohled se to může zdát zvláštní, ale má to své vysvětlení. Tito mladí lidé vyrůstali v době, kdy Rusko zažívalo hospodářský růst díky tržnímu systému z 90. let. Vnímali tak éru relativního blahobytu s otevřenými hranicemi, moderními technologiemi a konzumním způsobem života,“ podotýká Kolesnikov.
Zdůrazňuje, že ačkoli se z nich stali sofistikovaní spotřebitelé, demokracie jim zůstala vzdálená, protože režim postupně omezoval demokratické procesy. Mnozí mladí Rusové totiž nevnímali význam politické soutěže nebo svobodných voleb, protože užívali výhod, které jim Putinův systém poskytoval. Namísto aktivní podpory režimu se u většiny projevovala spíše politická lhostejnost.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ukrajinci rozmetali konvoj „ukvapených vetřelců“. Jejich osud zná už jen Bůh, uvedli k záběrům
Od roku 2018 však podle Kolesnikova došlo k posunu. Rusko se začalo více uzavírat, což generaci, která byla zvyklá na otevřenější společnost, znepokojilo. „Putinův styl vlády se mladým lidem jevil jako zastaralý. S ubývajícím prostorem pro svobodu se u mnoha z nich začala objevovat skepse vůči režimu,“ vysvětluje člen vědeckého poradního sboru Finského institutu mezinárodních vztahů.
Na změnu postojů mezi mladými lidmi měla podle něj vliv i nová forma protestu. Ačkoli byl právník a aktivista Alexej Navalnyj klíčovou postavou masových protestů v letech 2011 a 2012, jeho význam jako vůdce opozice a inspirace pro mladé se projevil až později, když vybudoval efektivní organizaci a začal určovat nový způsob politické angažovanosti. Navalnyj se stal nejen symbolem budoucnosti Ruska, ale i vzorem chování a komunikace.
Mluvil moderním, neformálním jazykem, který byl pro mladé lidi velmi odlišný od byrokratického stylu Putina a vládnoucí třídy. Zaměřoval se na problémy, jako je korupce, které byly pro mnohé srozumitelné, a konkrétními jmény kritizoval členy vlády. „To zvyšovalo pravděpodobnost, že mladí lidé budou zpochybňovat hodnoty prosazované státem,“ podotýká Kolesnikov.
Čtěte také
Tento vývoj ale podle něj nepředstavoval pro režim bezprostřední hrozbu. Demografické stárnutí Ruska totiž znamenalo, že starší generace byla početnější než mladší a častěji se účastnila voleb. „Větší obavy však vyvolával fakt, že mladí lidé mají potenciál stát v čele politického aktivismu. Po roce 2018 sociologické výzkumy jasně ukázaly, že mladší Rusové uvažují o státu jinak: méně podporují vládu, jsou otevřenější světu a novým informacím a častěji vyjadřují podporu opozici, jakou reprezentoval Navalnyj,“ vysvětluje Kolesnikov.
Kreml, který se stále více stával autoritářským, nemohl dovolit, aby nová kultura mládeže vzkvétala. Začal proto soutěžit o tuto generaci s opozicí tím, že aktivně propagoval vlastenectví a nabízel příležitosti pro seberozvoj v mládežnických organizacích. Povzbuzoval také zájem o vojenskou službu jako možnost pro budoucí kariéru. Když se však mladé lidi nedařilo přimět k poslušnosti, režim použil represivní opatření.
Brutální zásahy udělaly jakoukoli protestní aktivitu velmi nebezpečnou. Po zahájení „speciální vojenské operace“ v roce 2022 režim represivní kroky ještě zesílil. Úřady zablokovaly nebo zakázaly nezávislá média jako Novaja Gazeta, Meduza, Echo Moskvy a TV Rain, a také sociální platformy jako Facebook a Instagram. V roce 2024 omezily také YouTube. Nyní se Rusové mohou na tyto platformy dostat pouze prostřednictvím virtuálních privátních sítí.
Na frontu kvůli penězům i falešnému pocitu povinnosti
Válka podle Kolesnikova poskytla ruskému režimu nový důvod, proč se intenzivněji zaměřit na mládež. „Kreml potřebuje mladé lidi jako vojáky, IT specialisty a pracovníky vojensko-průmyslového komplexu. K tomu chce vychovat poslušnou novou generaci, která bude formována revanšistickou a jednostrannou verzí historie, jak ji předkládají nové učebnice,“ popisuje Kolesnikov. Dodává, že zatímco starší generace jsou stále ovlivňovány státní televizí, většina propagandistického úsilí se nyní zaměřuje na jejich děti, protože režim v nich vidí budoucí nositele své ideologie a síly. „Výsledkem je, že mladší generace sice nejsou válkou nijak zvlášť nadšené, ale většinou s ní souhlasí,“ uvádí Kolesnikov.
Čtěte také
Příkladem jsou podle něj zástupy dobrovolníků a smluvních vojáků, kteří se vydávají do zákopů buď kvůli penězům nebo falešnému pocitu povinnosti vůči vlasti. Podle oficiálních údajů, které zveřejnila například agentura Reuters, podepsalo v první polovině roku 2024 smlouvu o službě 190 tisíc lidí. Ačkoli statistiky nejsou rozděleny podle věku a přihlásilo se mnoho starších mužů, lze podle Kolesnikova předpokládat, že mezi dobrovolníky je velké množství mladých.
Od léta se navíc jednotlivé regiony po celém Rusku předhánějí v nabídkách nejvyšších odměn pro nové odvedence. V Moskvě, nejbohatším městě, může nyní ten, kdo dobrovolně narukuje, získat v prvním roce vojenské služby v přepočtu až 1,24 milionu korun – včetně vstupního bonusu a pak měsíčního platu kolem 60 750 korun. „Pro mladé dobrodruhy nebo novopečené otce je to hodně peněz. Rostoucí výše plateb však naznačuje, že muži nechtějí sloužit za nízkou odměnu,“ podotýká Kolesnikov.
Ochota mladých lidí sloužit režimu roste
Ruská mladá generace se nyní výrazně vyhýbá projevům odporu, míní Kolesnikov. Mladí herci, spisovatelé a umělci mlčí, zatímco stát systematicky likviduje stará divadla, nezávislá kina a literární instituce. Toto mlčení se podle něj projevilo například na jaře 2023, kdy státní zástupci donutili šestaosmdesátiletou legendární herečku Liju Achedžakovou, aby odešla z kdysi prestižního divadla Sovremennik, kde hrála desítky let, protože vystupovala proti válce. Stejně tak se mladí herci neozvali v červenci 2024, kdy stát uložil přísné šestileté tresty vězení režisérce Jevgeniji Berkovičové a dramaturgyni Světlaně Petrijčukové za údajnou propagaci extremismu ve hře, která přitom jen o dva roky dříve získala nejvyšší divadelní ocenění v zemi.
Čtěte také
Podobné tendence lze podle Kolesnikova pozorovat i v profesním a hospodářském životě v Rusku. Téměř nikdo z mladých lidí zaměstnaných ve státních podnicích, na soudech, ministerstvech či úřadech si nedovolí vyjadřovat nesouhlas s politikou vrcholového vedení. „Mnozí se raději stáhnou do ústraní a pokračují v práci pro režim, trvají na tom, že pouze plní rozkazy,“ popisuje Kolesnikov.
Paradoxní podle něj je, že na začátku války mnoho mladých lidí projevovalo nespokojenost a šok, ale nyní slouží režimu. „Jak válka pokračuje, ochota mladých lidí sloužit režimu roste. V době rozkvětu Putinovy ekonomiky mnozí ambiciózní mladí lidé snili o práci ve státní energetické společnosti Gazprom nebo v jiných mocných firmách, kde by mohli usilovat o povýšení a bohatství. To byla doba ekonomického konformismu, kdy dominovala fosilní paliva. Dnes už ale nestačí být jen obyčejným odborníkem, aby člověk získal vytouženou práci. Je třeba prokázat naprostou politickou loajalitu a někdy ji dokonce projevit veřejně,“ píše Kolesnikov.
Naděje existuje
Kolesnikov ale upozorňuje, že i přes všechny znepokojivé důkazy je nebezpečné ruskou mládež zobecňovat. „V zemi žijí miliony skvělých mladých lidí, kteří nesouhlasí s Putinovou nepřirozenou politikou a jsou zděšeni válkou. Chápou, že se po nich chce, aby za svou vlast raději umírali, než aby pro ni žili, že se učí nenávidět své sousedy, než aby se s nimi přátelili. Touží po jiném životě. A občas projeví skutečné hrdinství, i když zaujmout postoj znamená zničit jejich vyhlídky – a být poslán na vojnu nebo dokonce do vězení,“ píše Kolesnikov.
Čtěte také
Mladší Rusové sice stále podporují „speciální vojenskou operaci“, ale v menší míře než starší generace. V červenci například Levada Center zjistilo, že 80 procent respondentů ve věku 55 let a více podporuje akce ruské armády, zatímco mezi lidmi ve věku 18 až 24 let to bylo pouze 66 procent. Celá čtvrtina mladých respondentů navíc uvedla, že akce armády nepodporuje. Mladí lidé byli také více nakloněni mírovým jednáním o ukončení války. V srpnovém průzkumu společnosti Levada se pro ně vyslovilo 64 procent z nich, zatímco celostátní průměr činil 58 procent.
Kolesnikov zdůrazňuje, že generační výměna v Rusku sama o sobě nezaručuje změnu politické atmosféry ani charakteru vedení země. „Nutná proměna je mnohem hlubší než jen otázka věku. Týká se myšlení, chování a celkového lidského prostředí,“ uvádí Kolesnikov. Podle něj je nejrealističtější nadějí, že se mnoho mladých Rusů naučí přizpůsobit se pravidlům systému, ale přitom si zachovají vlastní myšlení.
„Až se vnější politické prostředí změní, mohlo by toto rozšířené dvojí vědomí umožnit mladým lidem odmítnout dusivý systém, který dosud zažívali. Ačkoliv se tento scénář nyní jeví jako optimistický a vzdálený, je pravděpodobnější než zjednodušené teorie o generační změně. Nakonec by to mohlo vést k normalizaci, ne-li demokratizaci Ruska,“ dodává Kolesnikov.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chladnokrevná poprava. Ukrajinské vojáky svlékli Rusové do spodního prádla, pak je zastřelili
vaclav.cerny@iprima.cz
