Litoměřice Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
V centru Litoměřic můžete najít budovu, která nemá v České republice obdoby. Na jejím vrcholku je totiž speciální vyhlídková věž, kterou si v 16. století nechali postavit tehdejší majitelé domu. Připomíná sklenici vína a právě víno sem do ní chodili se svými známými i pít. Budova Kalich je ale zajímavá nejen tím, co má na střeše, ale i tím, co skrývá v podzemí.
Dům si nechali v 16. století postavit místní obchodníci s vínem. Architektovi proto zadali, aby se víno do jeho podoby co nejvíce promítlo. Kromě toho chtěli dát samozřejmě najevo i ostatním, že se jim daří. Na domě proto nešetřili.
„On jim navrhl dům, který je na střeše zakončen v českém prostředí neobvyklou věží s vyhlídkovou bání, která z dálky připomíná skleničku na víno. Po třicetileté válce ale o dům přišli a od té doby je ve vlastnictví města. Teď v něm sídlí místní radnice,“ říká v pořadu Prima Česko historik Filosofické fakulty UJEP Filip Hrbek a zmiňuje i další zajímavost – totiž že stejný počet metrů jako nad zemí má dům i pod ní. „Celý ten dům jako jeden stavební objekt proto nemá 37 metrů na výšku, ale nějakých téměř 80 metrů,“ dodal.
Rohledna ve tvaru kalichu Zdroj: Město Litoměřice
Rohledna ve tvaru kalichu Zdroj: Město Litoměřice
Unikátní dům je přístupný veřejnosti
Neobvyklý dům si můžete částečně prohlédnout v rámci prohlídek. My jsme začali ve sklepení, které určitě stojí za to nevynechat. Původně sloužil sklep hlavně ke skladování potravin. Byla tu dokonce i pekárna. V 18. století se ale z domu stal solní úřad. A v tu dobu ve sklepení vznikla unikátní chodba, která spojuje dům v centru města s přístavem. „V té době neexistovala ulice, která by umožnila snadný průchod do přístavu. Musela se obíhat celá část města a právě ta chodba umožnila, že se úředník mohl dostat do přístavu, řekněme, do nějakých pěti minut,“ vypráví Filip Hrbek.
Chodba je stále průchozí a měří bezmála 60 metrů. Zajímavostí je, že když jí projdete až nakonec, dům Kalich už neuvidíte.
Výjimečný dům od sklepa až po půdu
Ze sklepů ale zamíříme o několik pater výš, a to rovnou ke krovu. V posledních třech letech procházel rekonstrukcí, při které se používaly tradiční historické postupy. Historik filosofické fakulty UJEP vysvětluje proč: „Důvod byl ten, že jsme si řekli, že když pomocí historických postupů v 16. století tady některé kusy toho krovu vydržely 500 let, tak když se je pokusíme napodobit, tak by nám tady těch 500 let taky mohly zůstat.“
Nejvíce práce, která ale zároveň patřila k těm nejzajímavějším, bylo podle Filipa Hrbka se dřevem v krovu. „Bylo to zde netradičně spojeno do vorových tabulí. Část z nich byla máčena v živé vodě – tedy tekoucí – a druhá část dřeva se máčela v takzvané mrtvé vodě – tedy v rybníku, a to zatížená u dna.“
V krovu teď nově najdete i výstavu o samotném domě. Mimo jiné jsou tu k vidění věci, které se nalezly při rekonstrukci krovu. Tam si původní majitelé schovávali vše, co by se jim jednou mohlo hodit. Například obří náhradní ciferník hodin.
Asi největším lákadlem je ale bezesporu samotná vyhlídková věž. Takovou totiž jinde v České republice nenajdete. Původní majitelé domu si ji v 16. století nechali postavit, aby zapůsobili na své návštěvy. „Má podobu číše na víno. Důvod byl ten, že chtěli sedět ve skleničce na víno, pít víno a koukat z oken na svahy, kde to víno rostlo. Šlo v podstatě o takovou frajeřinku,“ vypráví Filip Hrbek.
I když se říká, že dříve tu zasedala rada města, nebylo tomu tak. Vyhlídková kopule byla určena jen k posezení s přáteli a popíjení. Jeden z původních majitelů domu se tu dokonce upil k smrti. Teď už budova slouží jen k vyhlídkám. Za dobré viditelnosti z ní spatříte například horu Říp. V sezoně je otevřeno každý den, v zimě ve všední dny a jen za příznivého počasí.
