Návrh STAN a TOP 09 na zvýšení DPH z 21 na 23 procent chápu jako reakci na ne příliš pozitivní vývoj preferencí, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ekonomický expert ODS a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. V rámci konsolidace veřejných financí je podle něj nutné zaměřit se na hlavně na výdajovou stránku rozpočtu, nikoli na příjmovou.
„Jsem přesvědčen, že pokud něco neuděláme se stranou výdajů, a pokud konsolidace nebude založena na úsporách, tak se stane, že deficity rozpočtu budou i v budoucnu na stejné úrovni,“ řekl ve vysílání Skopeček.
Podle něj by zvýšení příjmů a neřešení výdajové strany státního rozpočtu vedlo k většímu množství úředníků, dotačních systému a obecnému zmohutnění státu. S úpravami na příjmové straně veřejných financí, a to včetně možného zvýšení sazby DPH, přitom ve svých úvahách počítají koaliční hnutí STAN i TOP 09.
ČTĚTE TAKÉ: Hádka ve studiu: Na kom si peníze chcete vzít, křičel odborář Samek. Ekonom Křeček vládu hájil
Nápad Starostů a TOP 09 pracuje s růstem DPH z 21 na 23 procent. Příjmy rozpočtu by se tím mohly zvýšit o desítky miliard korun. Například hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek hovoří o dodatečném výnosu 24 miliard korun. Zároveň by to však dle něj znamenalo zrychlení inflace zhruba o jedno procento. Celkově by měl přitom konsolidační balíček Starostů ušetřit až 150 miliard. Plán ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vedle toho počítá s úsporami „jen“ ve výši 70 miliard korun.
Skopečkovi se nelíbí, že strany přišly s návrhem zvýšit daňovou zátěž u fyzických osob, až když jsou schůzky vládních expertních skupin k situaci veřejných financí na závěru. „Vnímám to jako reakci na ne příliš pozitivní vývoj preferencí některých koaličních stran. Asi se zalekly a potřebují směrem k voličům něco prezentovat, aby je zaujaly,“ uvedl místopředseda Sněmovny.
„Měli by si uvědomit, že aktuální politický zisk pro svoji stranu je něco jiného než nalezení shody v rámci koalice na konsolidaci veřejných rozpočtů, což je poměrně citlivá věc,“ dodal na adresu svých koaličních partnerů Skopeček.
S českou ekonomikou je to zlé. V Evropě už nejsme premianti, ale poslední, řekl Bartoň
Zatímco před covidem bylo Česko v růstu ekonomiky v rámci Evropy premiantem, teď jsme jednou ze dvou posledních zemí. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekl hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. O problémech země hovořil i jeho kolega z Patria Finance Jan Bureš.
Kritikou nešetří opozice ani experti
Nápad na zvýšení sazby DPH vedle toho kritizuje také stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO): „Jak nejlépe fouknout tuzemské inflaci, která je třetí nejvyšší v EU, do plachet? No přeci zvýšením DPH na 23 procent. Zatímco v Německu je základní sazba 19procentní, v Rakousku a na Slovensku 20procentní, český spotřebitel bude potrestán jednou z největších sazeb DPH vůbec.
Obdobně se vyjádřil také předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Vládní hnutí STAN Víta Rakušana navrhuje další plošné zdražování pro všechny naše občany a firmy. STAN navrhuje zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty ze stávajících 21 na 23 procent. To je pro SPD zcela nepřijatelné,“ reagoval důrazně Okamura.
Kromě opozice však ohledně navyšování DPH váhají také někteří experti. Například ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že pokud by vláda snížila počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, ušetřila by přes 50 miliard korun ročně. „Tedy více než dvojnásobek toho, co by získala nově zvažovaným zvýšením základní sazby DPH z 21 na 23 procent,“ vypočítal Kovanda a dodal: „Když už vláda musí zvyšovat daně, nechť zví, že sociálně citlivější, méně inflační a rozpočtově výnosnější je zvýšení daně z příjmů zaměstnanců.“
Zvýšení DPH na 23 %? Když už vláda musí zvyšovat daně, nechť zví, že sociálně citlivější, méně inflační a rozpočtově výnosnější je zvýšení daně z příjmů zaměstnanců
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) March 28, 2023
Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 %. Mnohem lepší alternativou – pokud…
Zároveň s tím premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek oznámil, že cílem vlády je snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun ročně. Konsolidační balíček pro příští rok by měl kabinet zveřejnit za několik týdnů. Vzhledem k loňskému snížení celkového daňového zatížení vidí prostor pro růst daní až do 30 miliard korun, hlavní ale podle něj musí být úspory.
Na celý rozhovor s Janem Skopečkem nejen o možném zvýšení DPH a konsolidaci veřejných financí, ale také o budoucnosti inkluzivního školství či karenční doby se můžete podívat v přiloženém videu.