Rumunský ústavní soud zrušil prezidentské volby
Rumuni se v neděli 4. května znovu vracejí za volební plenty, aby na druhý pokus zvolili prezidenta země. Volba nové hlavy státu se opakuje poté, co bylo původní hlasování v loňském roce prohlášeno za neplatné kvůli obavám z ruského vměšování do svobodného rozhodování občanů. „Za zrušením voleb si stojím,” říká rumunský europoslanec Loránt Vincze ze strany Maďarská demokratická unie.
Zatímco původní vítěz prvního kola – Călin Georgescu – voleb byl vyřazen z klání, nyní žebříček vede další krajně pravicový politik – George Simion. Právě k němu se většina hlasů od původního prorusky orientovaného vítěze voleb přelila.
ČTĚTE TAKÉ: Nebezpečí pro Fica a spol. na oslavách v Moskvě? Nebudeme hrát Putinovy hry, varuje Zelenskyj
Na stole tak leží podobné alternativy jako před několika měsíci. I proto je hlasování pozorně sledováno jak z Bruselu, tak z Washingtonu. Vítězství nacionalistů by totiž mohlo podle listu The Guardian vést k tomu, že se členský stát EU a NATO odchýlí od dosavadního proevropského směřování.
Výrazný zájem o volby v Rumunsku potvrdil redakci CNN Prima NEWS také člen rumunské delegace na summitu Evropské lidové strany evropského směřování.
Opakování rumunských voleb si vyžádalo pozornost zpoza oceánu již jednou, když Trumpova administrativa nařkla v únoru Bukurešť z rozvracení demokracie. Viceprezident J. D. Vance tehdy obvinil Rumunsko a spolu s ním i Evropu, že nesdílí americké hodnoty.
„Nesdílíte naše hodnoty, když zrušíte volby, protože se vám nelíbí jejich výsledek, a to se stalo v Rumunsku,“ cituje jej agentura Reuters. Miliardář Elon Musk zase označil soudce tamního ústavní soudu za „tyrany“.
Volby na základě dezinformací
O tom, že byly volby zrušeny neprávoplatně, je každopádně přesvědčená i část Rumunů. „Potřebovali jsme ochránit demokracii a právo občanů volit podle jasných pravidel – a na základě informací, které nejsou zmanipulované nebo upravené cizím vměšováním,“ uvedl pro redakci europoslanec a člen Demokratické aliance Maďarů v Rumunsku Loránt Vincze.
Pokud podle něj byla vůle lidí ovlivněna nepravdivými daty nebo videi, která neukazovala skutečnost, pak si nemohli při hlasování vytvořit vlastní, rozumný úsudek. A volby tak je podle něj namístě opakovat.
„Z rozsahu kampaně (Georgescua) bylo zjevné, že použil miliony eur netransparentně a nelegálně, aby ovlivnil celé volby,“ doplňuje Vinczeův kolega a další europoslanec rumunské Národní liberální strany Siegfried Muresan. Celý svět byl podle něj svědkem masivního šíření dezinformací a falešných zpráv. „Všechno to přicházelo ze strany protiunijního kandidáta. Šlo o mimořádný případ,“ zdůraznil.
Ruská manipulace v praxi
Klíčovým důvodem pro zrušení voleb měly být ruské zásahy. Poslankyně hnutí STAN Lucie Potůčková, která v Rumunsku dohlíží na volby pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zásahy přicházející z Moskvy popsala.
„Především jsou to falešné účty (na sociálních sítích) a také uměle vytvořené webové stránky, které působí jako oficiální. Dokonce ani ne jako oficiální weby politických stran, ale státní správy. Běžný uživatel rozdíl prakticky nepozná, přestože jde třeba o stránky centrální volební komise nebo nějaké obce, která informuje občany o volbách,“ zmínila Potůčková s tím, že takto na podporu Georgescua a strany AUR před volbami náhle vzniklo až 27 tisíc falešných účtů.
Potůčková již dohlížela na volby v sousedním Moldavsku, kde byla ruská stopa podle ní také znát. A to o poznání silněji. „Objevily se tam skoro až menu či nabídkové listy s ceníky za nákup hlasů. Byly v tom i vouchery na karty, které jste si mohl nechat proplatit v Podněstří,“ popsala česká poslankyně.
Roste poptávka po populistech
„Lidé jsou schopní rozhodovat sami,“ odpovídá Muresan na otázku, kde by podle něj měla ležet hranice mezi svobodnou demokratickou volbou občanů a nutností do jejich rozhodování zasahovat. „Pokud ale kandidát lidi zneužívá a šíří dezinformace nelegálním způsobem, pak je jejich možnost učinit objektivní, spravedlivé a nezávislé rozhodnutí zásadně narušená,“ zdůrazňuje.
Podobnými zásahy byla podle Muresana ovlivněná celá kampaň, i proto rozhodl o stornování voleb Ústavní soud. „Toto rozhodnutí padlo jednomyslně – nebylo to těsné hlasování pět ku čtyřem nebo šest ku třem. Bylo to devět ku nule. Jsem si jistý, že to pro soudce nebylo jednoduché rozhodnutí, ale bylo jasné,“ dodává. „Ti, kdo rozhodnutí soudu kritizují a tvrdí, že lidé mají mít možnost se svobodně rozhodnout, jsou ve skutečnosti právě ti, kteří chtěli lidi dezinformovat a ovlivnit jejich úsudek,“ řekl.
„Lidé jsou frustrovaní. A byli frustrovaní už před prvními volbami,“ říká Vincze. Jeho strana nyní společně s dalšími dvěma vládními stranami, Sociálnědemokratickou stranou a středopravou Národní liberální stranou, podporuje proevropského kandidáta Crina Antonescua.
Důvodem všeobecné nespokojenosti je podle Vinczeho neúspěšné provádění reforem v zemi a stagnující ekonomika. „Můžeme se bavit o příčinách, ale lidé byli naštvaní a vyjádřili to svým hlasováním (pro Georgescua),“ shrnuje. Takový problém se ale netýká výhradně Rumunska. V Evropě podle něj aktuálně převládá vysoká poptávka po populismu, a nikoliv po skutečných řešeních. „Když nastupuje prezident, který je úplně proti celému systému a nikdo neví, co udělá, není to pro zemi dobré,“ dodává.
Kdo jsou hlavní kandidáti?
V čele průzkumů stojí George Simion, lídr rumunské krajně pravicové strany Aliance pro svaz Rumunů (AUR). Nacionalisticky laděným voličům dává podobné sliby, jako předchozí tahoun žebříčků Călin Georgescu: Nabízí silný protibruselský postoj a stopku vojenské pomoci sousední Ukrajině. Kromě jiného v posledních týdnech vystupoval jako trumpista.
Jsou ale věci, ve kterých se od Georgescua liší. „Musíme si uvědomit, že Simion podporuje NATO a také to, aby v Rumunsku zůstaly jeho vojenské základny. V NATO si to velmi dobře uvědomují a on si dává velkou práci, aby se distancoval od jakéhokoliv přídomku ‚proruský’,“ řekla Potůčková. Průzkumy veřejného mínění Simionovi dávají šanci zhruba na 30 procent hlasů, jak ukazuje server Europe Elects.
Za ním se s 22 procenty nachází Crin Antonescu. Proevropsky orientovaný kandidát a manžel bývalé rumunské eurokomisařky Adiny Văleanové, upozorňuje server Politico. Podporu mu vyjádřily tři vládní strany. Na třetím místě v tuto chvíli je nezávislý centrista Nicușor Dan. Volební základna nezávislého kandidáta a matematika leží v Bukurešti, kde je starostou, a také v dalších velkých městech. V menších městech a na venkově je naopak podle Politica jeho podpora slabší.
Posledním z relevantních kandidátů je levicový nacionalista Victor Ponta, kterému průzkumy přičítají kolem 15 procent hlasů. Kandiduje na suverenistické platformě „Rumunsko na prvním místě“ a slibuje zastavit vývoz ukrajinského obilí přes rumunské přístavy, aby ochránil místní zemědělce.
PODÍVEJTE SE: Desítky mrtvých za každý dobytý kilometr. Analýza odhaluje rekordní ztráty Rusů na Ukrajině
