Vance: Svoboda slova v Evropě upadá. Boj proti dezinformacím připomíná sovětskou cenzuru

J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Americký viceprezident J. D. Vance se na bezpečnostní konferenci v Mnichově mimořádně ostře vyjádřil směrem k Evropské unii, ačkoliv většina lidí čekala, že bude mluvit spíše o válce na Ukrajině. Vance zpochybnil svobodu slova v Evropě a ostře se opřel do migrace nebo rušení voleb v Rumunsku.

Všichni čekali na to, co Vance na konferenci v Mnichově řekne k válce na Ukrajině. Americký viceprezident ale vystavěl svůj projev primárně na kritice Evropy a Evropské unie. Vance zpražil i zrušení voleb v Rumunsku.

„Jsme tady, abychom probrali bezpečnost. Nás velmi zajímá evropská bezpečnost a věříme, že se podaří dosáhnout dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Evropa a Amerika sdílejí spoustu hodnot, ale teď vidíme, že bývalý evropský komisař v televizi radostně oslavoval, že rumunská vláda zrušila volby, protože jim nevyhovoval výsledek,“ kritizoval Vance.

„Vždycky jsme věřili, že sdílíme demokratické hodnoty. Digitální cenzura je ale v Evropě velkým problémem. Když evropský soud ruší výsledky voleb, tak je potřeba se ptát, jestli naše sdílené hodnoty dosahují stejného standardu. Musíme pro tyto hodnoty žít,“ pokračoval.

Demokracii nemůže ovlivnit pár milionů dolarů, řekl Vance

Podle něj je zarážející, že soudy zasahují do průběhu voleb v Rumunsku. „Můžete si myslet, že je špatné, že si tam Rusko kupuje reklamy. Ale pokud je demokracie taková, že ji ovlivníte pár miliony dolarů, tak to není příliš silná demokracie, co myslíte? Demokracie nejsou tak slabé,“ řekl.

Viceprezident v kritice starého kontinentu pokračoval. Podle něj tady skomírá svoboda slova, před čímž ostře varoval.

„Svoboda slova v Evropě upadá. Z naší strany se zdá, že slova jako dezinformace a boj proti nim spíše připomínají sovětskou cenzuru. Řada z nás ví, jaké to bylo za dob studené války. Víte, jak bylo nebezpečné, když se někdo vměšoval do voleb. Víme, jakou hodnotu má v sobě svoboda. Sem patří i svoboda dělat chyby,“ uvedl Vance.

„Inovaci a kreativitu lidem nemůžete vzít, stejně tak jim nemůžete diktovat, co si mají myslet. Když se dívám na Evropu, tak nevím, co se stalo s hodnotami, které vzešly ze studené války. Dochází k tomu, že jakmile se něco označuje za nenávistný projev, tak je proti tomu tvrdě zasahováno,“ řekl Vance a zmínil potírání jiných názorů v Británii nebo Skandinávii.

Vance sepsul i migraci do Evropy

Viceprezident v projevu reflektoval, že všichni čekali, že bude mluvit primárně o Ukrajině a vojenské bezpečnosti. On se ale domnívá, že takové diskuzi má předcházet docela jiná debata.

„Jak se vůbec můžeme dostat k otázkám výdajů na obranu, když ani nevíme, co bráníme. Na to se musíme soustředit. Nemůžete získat demokratický mandát, pokud používáte cenzuru a bráníte ostatním, aby se vyjádřili. Nemůžete vyčlenit nějakou část společnosti,“ zmínil americký politik.

„Nic ale není tak urgentní jako masová migrace. Dnes každý pátý člověk, který sem přišel, je ze zahraničí. Migranti, kteří sem přišli z neevropských zemí, jsou v dvojnásobném počtu. Víme, že tato situace nevznikla z ničeho. Je to důsledek několika rozhodnutí, která učinili politici po celém světě,“ řekl Vance.

„Včerejší útok je toho důsledkem. Zamyslete se nad tím. Krásný zimní den a co se s ním stalo. Je to strašná věc, která se stala. Člověk, který žádá o azyl, je mu něco mezi 20 a 30, a protože azyl nedostane, tak najede do davu. Kolikrát se něco takového ještě stane, než změníme směr? Žádný volič na kontinentu nešel k urnám, aby schválil to, že sem přijdou nelegální migranti. Vidíme, že roste počet voličů, kteří chtějí migraci zastavit. Já souzním s mnoha argumenty,“ pokračoval viceprezident.

Vance se v závěru projevu vyjádřil také k evropské kritice Elona Muska. „Pokud americká demokracie přežila, že proti ní útočila Greta, tak určitě vy ustojíte, když se vůči vaší vyjadřuje Elon Musk. Žádná demokracie nemůže říkat milionům lidí, že jejich názory nejsou správné. Nemůžeme budovat zdi. Tento princip sdílíte, nebo ne. Nemusíme se bát budoucnosti. Nebojte se toho, co vám lidé říkají. Teprve tak můžete čelit budoucnosti se sebedůvěrou. Není to o krásných hotelích, historických budovách nebo institucích. V demokracii musíte chápat, že každý člověk v demokracii má svůj hlas,“ uzavřel za vlažného potlesku.

Jeho projev ve vysílání CNN Prima NEWS následně zhodnotil publicista Roman Joch. „Byl to velmi ostrý vzkaz Evropě. Všichni čekali, že bude mluvit o Ukrajině. Vance ale mluvil hlavně o svobodě projevu. Tak kritický projev k Evropě tady byl naposledy snad v osmdesátých letech minulého století,“ řekl Joch.

„Americká vláda jako kdyby nevěděla, jaký má vůči Ukrajině postoj,“ okomentoval Vanceovu zdrženlivost Joch.

Von der Leyenová chce Ukrajinu v EU

Na konferenci vystoupila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Máme před sebou obrovskou výzvu. Na jedné straně máme prezidenta Zelenského, který je připravený pracovat na míru, který bude důstojný vzhledem k obětem, které jeho země předložila. Ukrajina chce mír více než kdokoli jiný. Chce mír, který bude trvalý,“ řekla na tiskové konferenci v Mnichově, kde varovala i před celními válkami s USA.

„Na druhé straně tady máme prezidenta Putina, který je ochoten přistoupit na mír, ale jen za určitých podmínek. Musí dokázat, že jeho ambicí není zničení Ukrajiny. Kdyby Ukrajina padla, oslabilo by to Evropu i Spojené státy,“ dodala Von der Leyenová.

ČTĚTE TAKÉ: Macron varoval před mírem, který by byl kapitulací Ukrajiny. Odnesli by to všichni, řekl

„Autoritáři v tomto světě se bedlivě dívají, co vyplývá z invaze vůči sousedovi a zda to má následky, nebo ne. Dívají se, jaké kroky se rozhodneme podniknout. Proto je důležité, abychom to udělali správně. Jako Evropa jsme poskytli Ukrajině větší objem pomoci než kdokoli jiný. Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii, kam patří. Jako Evropa musíme posílit výdaje na obranu,“ doplnila.

Postoj USA se vůči Ukrajině neustále mění

Washington vysílá do Evropy mimořádně zmatené signály. Americký prezident Trump v týdnu prohodil, že Ukrajina „může být jednou ruská“ a že chce získat zpátky zdroje, které USA vynaložily na pomoc Kyjevu.

Ještě více pak Ukrajinu ve středu opařil ministr obrany Pete Hegseth, který ze setkání NATO vyslal zprávu, že je nereálné, aby se Ukrajina přidala do Aliance nebo aby se její hranice vrátily do stavu před rokem 2014. Respektive je podle něj nereálné, aby se tyto požadavky staly součástí mírové dohody.

Ve čtvrtek pak Vance pro list The Wall Street Journal řekl, čím vším mohou USA na Rusko zatlačit, aby přistoupilo na mírovou dohodu. Podle něj mohou Spojené státy využít vojenský i ekonomický nátlak a nevyloučil poslání vojáků na Ukrajinu.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Trump ocenil Putina za propuštění vězně z USA. Vnímám u Moskvy dobrou vůli ukončit válku, řekl

Tagy: