Ruská ekonomika se změnila z reálné na válečnou. Ohroženy jsou země NATO, míní experti

Moderní, ale neotestovaný ruský tank T-14 Armata

360°, Vladimír Votápek, Jiří Šedivý, Daniel Koštoval - 15.1. v 22:26

Ruský prezident Vladimir Putin převedl svoji ekonomiku na válečnou a dostal se do trychtýře, který ho vede dál k vyostřování konfliktu. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek. Podle něj může Rusko svou agresi stupňovat i směrem k zemím NATO, a je proto potřeba se připravit. Bezpečnostní a obranný analytik Daniel Koštoval sdělil, že je třeba vytvořit odstrašující sílu a Rusko odradit. Členské země Severoatlantické aliance by podle něj proto měly navýšit kapacity obranného průmyslu.

Mezi komentátory se v posledních týdnech intenzivně diskutuje o údajných plánech na hybridní operace Ruské federace proti Pobaltí, případně proti Polsku. Upozornil na to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek. „Má to docela reálný základ. Putin už převedl svoji ekonomiku na válečnou. Dostal se do jakéhosi trychtýře, který ho vede dál k vyostřování konfliktu. Je pro něj sebevražedné skončit válku bez nějakého přesvědčivého vítězství, je to pro něj těžké už i v ekonomickém smyslu,“ řekl.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zasáhli jsme klíčové ruské letouny, chlubí se Kyjev. Moskva mlží a mluví o raketách Ukrajinců

Dodal, že z válečné ekonomiky je težké učinit znovu mírovou. „Musíme být připraveni, že Rusko půjde dál tou zničující cestou stupňování napětí a možné agrese, a to nejen proti svým bezprostředním sousedům, ale i proti zemím NATO,“ řekl Votápek.

Že se musíme připravit na možnou hrozbu ze strany Ruska, je jasné i podle bezpečnostního a obranného analytika Daniela Koštovala. „Pokud by si Rusko myslelo, že je aliance slabá, mohlo by v horizontu pěti až sedmi let dojít například k připojení Kaliningradu zpátky k ruskému impériu,“ uvedl Koštoval. Dodal, že je třeba vytvořit dostatečně silné armády, které Rusko odstraší. Podobně to vidí i bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. „Pokud bychom byli slabí, půjdou Rusové tak daleko, jak jim to dovolíme,“ podotkl. Zdůraznil ovšem, že je potřeba kalkulovat s chladnou hlavou. „Válečný mechanismus Ruska má určité limity a potenciál západní Evropy, USA a Kanady je tak obrovský, že to hraje silně v neprospěch Ruska,“ řekl Šedivý.

Podle Koštovala se na případnou agresi ze strany Ruska lze připravit i díky zkušenostem z Ukrajiny. „Vidíme, že například spotřeba dělostřeleckých granátů je skutečně enormní. Vlády členských států NATO se musí obrátit na své společnosti a říci, co je potřeba udělat, abychom vytvořili odstrašující sílu. Je třeba navýšit kapacity obranného průmyslu,“ sdělil Koštoval. Zároveň upozornil na nízký počet armádních příslušníků. „V členských státech NATO jsou armády relativně malé. Když se podíváme na tu českou, je to nějakých 24 tisíc osob, což je skutečně velmi malé číslo ve světle těchto hrozeb,“ varoval.

Podle něj bude potřeba počítat se skupinou rezervistů. „Nebudou v armádě, budou chodit normálně do práce, ale také na cvičení a v případě potřeby budou schopni během několika dnů nastoupit do armády,“ popsal Koštoval. Upozornil, že na vytvoření takového systému máme jen několik let. „Pokud to neučiníme a za pět až sedm let bude stejná situace, bude se Rusko cítit na koni a myslet si, že jsme slabí,“ upozornil Koštoval.

Tagy: