Ačkoliv ruští představitelé opakovaně šíří narativy o dobré situaci tamní ekonomiky, při detailním pohledu je silně nestabilní, makroekonomická situace se navíc letos bude dále zhoršovat. Vyplývá to ze studie pro ministerstvo zahraničí s názvem Factors of Instability in the Russian Economy (Faktory nestability ruské ekonomiky), jíž má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. „Studie identifikuje slabá místa a možné zdroje nespokojenosti v ruské společnosti,“ píše se v textu. Ruská ekonomika podle něj čelí mnohým výzvám – například riziku stagflace či recese. Studie se také detailně věnuje tomu, jak se současná špatná ekonomická situace podepisuje na jednotlivých částech ruské společnosti.
„Ruská ekonomika v současné situaci nemá žádný problém, který by nebyl řešitelný. Inflace představuje výjimku z tohoto pravidla,“ píše Karel Svoboda, autor studie z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Oficiálně ruská meziroční inflace dosahuje hodnoty 8,5 procenta a její růst se na podzim pohyboval okolo 0,35 procenta týdně.
ČTĚTE TAKÉ: Ruští vojáci zastřelili šest ukrajinských zajatců. Záběry z popravy se objevily na internetu
Nezávislé instituce však pozorují mnohem rychlejší nárůst cenové hladiny. Analytické centrum Romir na základě studia spotřebitelských cen zboží denní potřeby uvedlo, že míra meziroční inflace od loňského září vzrostla o 22,1 procenta. Od začátku roku se pak navýšila o 12,3 procenta. Nejhůře navíc dopadá na nejslabší části populace, jako jsou kupříkladu důchodci, protože zdražení se nejvíce týká běžných potravin. „Nejvyšší růst cen bylo možné zaznamenat u brambor a másla, ale lze očekávat, že porostou i další položky, zejména s ohledem na neúrodu v roce 2024,“ upozorňuje Svoboda ve studii pro ministerstvo zahraničí, kterou má CNN Prima NEWS k dispozici.
Rozhovor s autorem studie Karlem Svobodou z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy, si budete moci brzy přečíst na webu CNN Prima NEWS.
Karel Svoboda
český politolog, který se dlouhodobě věnuje politické ekonomii postsovětského prostoru, eurasijské integraci a ruské politice. Působí na Katedře ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy jako zástupce pro Rusko a euroasijský prostor. Dříve pracoval jako analytik Asociace pro mezinárodní otázky a hostující profesor na University of Rochester v New Yorku.
Je autorem řady monografií a odborných článků. V lednu 2025 dokončil studii pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky s názvem Factors of Instability in the Russian Economy (Faktory nestability ruské ekonomiky).
Kromě potravin Rusům zdražily také energie. Tentokrát však není na vině inflace, ale ztráta západních odběratelů. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu společnost Gazprom Rusům zdražila zemní plyn o 30 procent. V červenci se zvýší o dalších 10,3 procenta, ruská propaganda svému obyvatelstvu však nadále tvrdí, že mají nejlevnější energie v Evropě. Zdražení plynu se dotklo také ceny elektřiny, neboť třetina ruské výroby pochází z plynových elektráren. Jen v roce 2025 by měla vzrůst o 12,6 procenta.
Zpátky ale k inflaci. Ta má podle Svobody několik příčin. „Jádro inflačních tlaků představují fiskální výdaje. Probíhající válka proti Ukrajině a zvýšené válečné výdaje přinášejí do ekonomiky více peněz, které nejsou pokryty nabídkou,“ upozorňuje studie. Ruský rozpočet na letošní rok odhaduje příjmy státu ve výši 40,3 bilionu rublů a výdaje na 41,6 bilionu. Jen na „národní obranu“ Rusové vynaloží 13,5 bilionu, tedy přibližně 33 procent státních výdajů. Pro srovnání – jedná se jen zhruba o dva biliony více, než činí veškeré ruské příjmy z ropy, a zároveň jde o větší částku, než kterou vláda vynaloží na školství, zdravotnictví, sociální výdaje a kapitoly národního hospodářství dohromady.
Další faktory, které podle Svobody přispívají k rostoucí inflaci, jsou znehodnocení rublu, zvýšení poplatků stanovených státem nebo státními monopoly (například v železniční dopravě) a recyklační poplatek (v některých případech jde až o trojnásobné zdražení). Inflaci tlačí nahoru také nedostatek pracovníků (nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni 2,3 procenta). Mezi srpnem 2023 a následujícím rokem vzrostly průměrné mzdy o 19 procent.
Vysoké úrokové sazby drtí podniky
Významným vlivem, který má vliv na ekonomickou situaci v Rusku, je nedávné zvýšení úrokových sazeb centrální bankou na 21 procent. Očekává se, že důsledkem toho bude další ochlazení ruské ekonomiky. Ta se již nachází anebo míří k takzvané stagflaci. Jedná se o stav, kdy nízký růst HDP doprovází vysoká míra inflace.
ČTĚTE TAKÉ: Čína a Rusko reagují na Trumpův návrat. Putin a Si Ťin-pching mluvili o prohloubení vztahů
Krok se zvýšením úrokových sazeb je však poměrně logický. Kdyby totiž došlo k jejich snížení, způsobilo by to příliv peněz do ekonomiky, což by jen růst inflace zrychlilo. Jejich zvýšením centrální banka počítá, že obyvatelé budou méně utrácet, a část jejich úspor „požere inflace“. Postupné snižování úrokových sazeb se očekává až s poklesem inflace.
Velmi vysoké úrokové sazby však zároveň dopadají na podniky. Dokonce mainstreamová analytická centra upozorňují na výrazný pokles aktivity v hlavních částech ruské ekonomiky – strojírenství, zemědělství, stavebnictví a nepotravinářském maloobchodě. Asi 40 procent podniků zároveň tvrdí, že vysoké úrokové sazby jsou hlavní překážkou k tomu, aby zvýšily výrobu. V „normálních letech“ by toto číslo bylo poloviční.
V krajním případě může vysoká inflace spolu s vysokými úrokovými sazbami vést k bankrotům v ruském průmyslu. „Podíl podniků, u nichž podíl splátek dluhu činí 2/3 jejich EBIT (zisku před úroky a zdaněním, pozn. red.), dosáhl na konci roku 2024 20 procent, což je dvakrát více než v předchozích letech,“ uvádí Svoboda.
Způsob, jakým guvernérka centrální banky Elvíra Nabiullinová bojuje s inflací, se však příliš nezamlouvá ruským oligarchům. Někteří z nich jsou přitom enormně vlivní. Jako třeba Sergej Čemezov, jehož společnost Rostec představuje 80 procent ruského zbrojního průmyslu. Podle něj jsou vysoké úrokové sazby pro ekonomiku destruktivní. Podobně Alexej Mordašov, přední ruský výrobce oceli, kritizoval Nabiullinovou, že vysoké úrokové sazby znemožňují ruským podnikům konkurovat těm zahraničním. Možnost střetu mezi centrální bankou, oligarchy a Kremlem je podle Svobody primárním zdrojem nestability ruského systému.
Problém s veterány
Potenciální riziko problému souvisí také s Rusy, kteří v současné době bojují na Ukrajině. Svoboda připomíná, že nyní mají branci řadu výhod nad ostatními obyvateli – ruské univerzity například musí věnovat 10procentní podíl přijatých na každý studijní program dětem veteránů. Navíc, pokud byl jejich otec zabit, byly přijaty bez absolvování přijímacích zkoušek. Vojáci na frontě si vydělávají zhruba dvouapůlnásobek průměrné mzdy a dosáhnou také na vyšší důchody. Dobrovolníkům, kteří podepsali smlouvu před 1. prosincem 2024, navíc stát prominul dluhy do výše 10 milionů rublů.
„Všechny výhody pro ‚veterány speciální vojenské operace‘ vyvolávají nespokojenost obyvatelstva, zejména v ostrém kontrastu s nízkou životní úrovní důchodců,“ připomíná Svoboda. Jejich výhody jsou navíc v ostrém kontrastu s tím, o jaké lidi se jedná. Dobrovolníci byli verbováni z velké části z řad vězňů a stát jim prominul i ty nejvážnější trestné činy jako vraždy nebo znásilnění. Jejich návrat domů, navíc se zkušenostmi z války, podle studie nevyhnutelně povede k větší kriminalitě.
Po návratu z války budou mít vojáci navíc velký problém nalézt práci s platovým ohodnocením, na které byli zvyklí z války. Připomeňme, že branci si za válčení na Ukrajině přijdou na dvouapůlnásobek průměrné ruské mzdy. Navíc většina dobrovolníků pochází z chudších a okrajových regionů (do války je z velké části přivedla vidina značného zisku), kde je rozdíl mezi příjmem vojáka a tamní průměrnou mzdou ještě větší. To jen Svobodův argument o riziku nárůstu kriminality po konci války podporuje.
Infrastruktura v rozkladu
Rusko má kromě výše popsaných problémů taktéž potíže s podfinancovanými regionálními rozpočty, málo peněz proudí také do zdravotnictví, školství nebo infrastruktury. Dokonce podle ministerstva bydlení a výstavby až 40 procent infrastruktury není možné opravit a je třeba ji zcela vyměnit. „Investice do této sféry byly zanedbávány, protože do popředí se dostaly vojenské výdaje,“ vysvětluje Svoboda.
Všechny zmíněné důvody jen přispívají k nestabilitě ruského systému. Žádný z problémů podle Svobody v této době nepovede k rozsáhlejším protestům. Jedinou výjimkou je špatná situace důchodů. O jejich podporu Putin dlouhodobě opíral svůj režim. Přesto právě na ně nejvíce dopadají důsledky ruské expanzivní politiky.
Ruské důchody se zvyšují podle míry inflace, v lednu 2025 tedy budou valorizovány o 7,3 procenta. To je však méně, než jaká je oficiální míra inflace (8,5 procenta) a mnohem méně než míra inflace podle Romiru (22,1 procenta). Spotřební koš seniorů se navíc skládá hlavně ze zboží, které nejvíce podléhá inflaci, jako jsou potraviny či léky. Za posledních pět let tedy reálná hodnota důchodů v Rusku klesla o pět procent. Poměr průměrného důchodu k průměrnému platu za 10 let klesl z přibližně 34 procent na 26 procent.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zastavte tu nesmyslnou válku, vzkázal Trump do Moskvy. Rusku pohrozil, pokud nedojde k dohodě
