Analytik Lukáš Visingr o eskalaci války na Ukrajině
Balistická střela Orešnik, kterou Rusko v noci na čtvrtek poprvé použilo v ostrém boji proti Ukrajině, ukázala podle analytika Lukáše Visingra zásahem na 800 kilometrů jen malou část svých schopností. Prohlášení ruského diktátora Vladimira Putina ohledně „nesestřelitelnosti“ rakety je však podle experta nutné brát s rezervou. Zároveň Visingr ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že střela zřejmě může nést i jaderné zbraně. Útok novou střelou podle americké CNN může znamenat zlom nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svět.
Orešnik patří k nejmodernějším přírůstkům ruského raketového arsenálu. Vývoj střely byl ukončen v roce 2019 a je údajně schopna doletu až 6 tisíc kilometrů. Důvěryhodnými informacemi o střele Orešnik však podle Visingra nedisponujeme. „S jistotou toho víme velice málo. Nevíme ani, jak ta raketa vypadá, sice existují nějaké spekulativní nákresy, ale s jistotou to prostě nevíme,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Použili jsme proti Ukrajině raketu středního doletu, jde o reakci na počínání Západu, řekl Putin
O raketě Orešnik prezident Vladimir Putin tvrdil, že je americkými prostředky protivzdušné obrany nesestřelitelná, Visingr však s takovým tvrzením nesouhlasí: „Je třeba brát taková prohlášení s rezervou, to samé Rusové tvrdili i o raketě Kinžal, která ale pro obranný systém Patriot není takový problém.“ Orešnik je však podle něj rychlejší a létá ve větší výšce než střely Kinžal, pro obranné systémy by tak představoval výzvu. „Poradit by si s ním ale mohly americké systémy THAAD a Aegis nebo izraelský obranný systém Arrow-3, který slouží jako základ pro již budovaný systém evropské protivzdušné obrany European Skyshield,“ dodal Visingr.
Konec doktríny odstrašení?
Pro americkou CNN se k eskalaci konfliktu na Ukrajině vyjádřil ředitel Projektu o jaderných informacích Hans Kristensen: „Podle toho, co vím, je to úplně poprvé, co byla balistická střela schopna nést několik hlavic použita v ostrém boji.“ Ve své analýze CNN uvádí, že ostré nasazení rakety Orešnik může znamenat konec doktríny, kterou se jaderné velmoci řídily už od dob studené války – doktríny odstrašení.
Mikulecký: Strašením o jaderném útoku Putin oslabuje svou pozici. Rusko sám žene do kouta
Pokud bude ruský prezident Vladimir Putin hovořit o dronových útocích z Ukrajiny jako o zámince k jaderné odvetě, ale nebude reagovat, oslabí tím svou pozici v očích Rusů, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nová jaderná doktrína podle něj znamená pouze zdvižený prst navíc a vágnější formulace, které Putina, potažmo celé Rusko ženou do kouta.
Ta vychází z předpokladu, že balistické rakety slouží primárně k zastrašení nepřítele, a pracuje s tzv. vzájemně zaručeným zničením. Někteří historikové tvrdí, že to byla právě jistota obou velkých jaderných mocností, že v případě zahájení útoku budou zničeny obě strany, která zajistila, že se ze studené války nestala válka jaderná. „Svět, kde země, které mají jaderné zbraně, nasazují své balistické rakety středního doletu, mi přijde jako mnohem nebezpečnější než dnešní svět,“ dodal Kristensen.
Raketa Orešnik může podle ruských zdrojů dosáhnout rychlosti až 12 300 km/h a odpalována je buď z pevného, obvykle železobetonového, sila či z tahače. Putin varoval, že Moskva by tyto prostředky mohla použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby jimi dodané střely vypouštěli na Rusko.
Balistické střely středního doletu jsou mezi státy poměrně exkluzivní komoditou – v současnosti vlastní podobné rakety kromě Ruska také Spojené státy, Čína, Velká Británie, Francie, Izrael, KLDR, Indie a pravděpodobně i Pákistán.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ministr Lipavský je v Kyjevě. Čeká ho debata s premiérem Ukrajiny, spekuluje se i o Zelenském
