Mikulecký o ruské jaderné doktríně
Pokud bude ruský prezident Vladimir Putin hovořit o dronových útocích z Ukrajiny jako o zámince k jaderné odvetě, ale nebude reagovat, oslabí tím svou pozici v očích Rusů, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nová jaderná doktrína podle něj znamená pouze zdvižený prst navíc a vágnější formulace, které Putina, potažmo celé Rusko ženou do kouta.
Mikulecký zdůraznil, že v doktríně ohledně použití nukleárních hlavic se nezměnilo vůbec nic. „Dokument pouze rozšiřuje seznam, co vše může být považováno za agresi proti Rusku. Je to ale směšné v kontextu agresivních válek, které odstartoval Kreml,“ podotkl s připomínkou útoku na Gruzii z roku 2008 a na Ukrajinu již před deseti lety.
K TÉMATU: Rusko zahájilo masivní raketový útok na Ukrajinu. Zemí otřásají exploze, nefunguje proud
„Pokud bude Rusko považovat dronový útok Ukrajiny, jakožto země bez zbraní hromadného ničení, za záminku k jadernému útoku, ale současně na tyto nálety, které potrvají nadále, nebude nijak reagovat, Putin tím oslabí v očích Rusů svou pozici,“ poznamenal expert a dodal, že jeho výroky považuje za „ne zcela šťastné“.
K vojenské doktríně podle něj přibyly pouze fráze představující další zdvižený prst. „Nadále zůstává pouze na šéfovi Kremlu, jak nastaví onu červenou linii. Jenže vágnějšími formulacemi se Putin, potažmo celé Rusko zahání čím dál více do kouta,“ poznamenal ve vysílání CNN Prima NEWS Mikulecký.
Putin atomovou bombu nepoužije, říká Fištejn. Biden připravil Trumpovi špatné dědictví
Dlouhá léta žije v Česku, ke svým ukrajinským kořenům se ale hrdě hlásí. I proto novinář a esejista Jefim Fištejn válku na Ukrajině od začátku důkladně sleduje. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS nabídl svůj názor na bezmála tři roky trvající válku a zhodnotil role hlavních aktérů světového dění. „Kdyby Biden chtěl, aby Ukrajina vyhrála, tak by zrušil zákaz používání amerických zbraní na území Ruska už dříve,“ říká například Fištejn.
Analytik mimo jiné popsal, zda by bylo možné se proti zbraním hromadného ničení bránit, pokud by došlo na nejčernější scénáře: „Záleží na tom, na koho by takové rakety letěly a kolik by jich bylo. Jestliže by ruská armáda vedla útok na nás – a my protivzdušnou obranu reálně nemáme –, pak by byla taková akce pro Rusy úspěšná. V případě třeba Polska nebo Rumunska a současně za podmínky, že by útok nebyl tak masivní, by bylo možné jej odvrátit.“
Také podotkl, že vlastnictví jaderných zbraní již na dnešní geopolitické mapě nemá odstrašující potenciál. „Často se mluví o tom, že Ukrajina udělala chybu, když v roce 1994 přistoupila na Budapešťské memorandum a uvěřila zárukám velkých hráčů, ale je nutné říct i druhou věc – Ukrajina na držení takového arzenálu neměla finanční prostředky, takže ráda k této dohodě přistoupila,“ dodal bezpečnostní expert.
Souběžně s povolením použití raket dlouhého doletu na cíle na ruském území, s nímž přišel dosluhující šéf Bílého domu Joe Biden, Rusové zveřejnili novou jadernou doktrínu. Podle jejího znění je útok ukrajinských sil na tyto cíle s podporou západních států Kremlem vnímán jako „společná agrese“, na niž může Rusko odpovědět i použitím jaderných hlavic. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně k této možnosti řekl, že ke zničujícímu kroku dojde pouze v případě „kritického ohrožení“ státu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Oranžová revoluce na Ukrajině. Promarněná historická šance a předehra Euromajdanu
