Kvůli vojenské invazi na Ukrajinu má Rusko problémy se svými nejbližšími spojenci z dob Sovětského svazu. Uvádí to uniklá analýza od ruských úředníků, kterou zveřejnily britské Financial Times. Jedním z důvodů špatných vztahů je i západní tlak a sankce, které jsou na zemi uvaleny. Kvůli tomu se státy ze střední Asie spíše odvracejí k vlivu Turecka. Pro Kreml to může znamenat velké ekonomické problémy.
Tlak západních států brání Moskvě dostat bývalé státy Sovětského svazu do svého vlivu a narušuje ekonomické vztahy s jižními státy. Takový závěr nabízí interní ruská analýza, která měla být za zavřenými dveřmi představena na strategickém zasedání ruského premiéra Michaila Mišustina.
ČTĚTE TAKÉ: Trump si volal kvůli Ukrajině s Putinem. Chci tu „zatracenou věc“ ukončit, řekl po telefonátu
O dokumentu jako první hovoří deník Financial Times. Analýza přiznává, že západní sankce i ekonomický tlak vytvořily rozkol mezi Ruskem a jejich obchodními partnery. Na jednání to mělo pobouřit zejména ruského politologa a ekonoma Sergeje Karaganova, který měl následně tlačit na Vladimira Putina k použití jaderných zbraní.
Rusko se totiž snaží obnovit svůj ekonomický vliv tím, že se stane centrem euroasijského obchodního bloku. Ten by měl soupeřit zejména s Evropskou unií, Spojenými státy a Čínou. Tento scénář ale má své trhliny. Rusko totiž podle dokumentu ztrácí vliv.
Západní země totiž donutily středoasijské země, aby sankce také dodržovaly. A to pomocí tzv. kombinace odměn a trestů. Někdejší státy Sovětského svazu po ruské invazi na Ukrajinu dostaly přístup ke globálním trhům, transportním koridorům a k dodavatelským řetězcům mimo dosah Moskvy.
Možné ekonomické problémy Kremlu vidí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud Rusku nepůjdou na ruku, tak to bude pro Moskvu rozhodně ekonomicky nevýhodné. Ať už se to týká Kazachstánu, Ázerbájdžánu nebo Arménie. Státy vnímají oslabení pozice Ruska a snaží se vymanit z jeho sféry vlivu. Můžeme vidět i příklony k Číně nebo západním státům. Kromě geopolitického oslabení můžeme hovořit i o ekonomických ztrátách,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Zmíněné státy se měly přidat k sankcím a ze svých území dostat ruské podniky. Navíc převzaly kontrolu nad svým dovozem a vývozem zboží. Uniklá analýza proto hovoří o tom, že by Rusko mělo dlouhodobě tlačit na státy jako Kazachstán a apelovat na jejich společnou historii. Právě Kazachstán, který má největší ekonomiku v regionu, odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a snažil se dodržovat západní sankce.
Problémy nastávají i v Eurasijském ekonomickém svazu, který sdružuje Rusko, Bělorusko, Arménii, Kazachstán a Kyrgyzstán. Západ totiž v minulosti Rusko odstřihl od platebního systému Swift a svaz se prý potýká i se systémovými problémy.
Ruská ekonomika šlape, problém je inflace
Ruská ekonomika v minulém roce vykázala růst o 4,1 procenta. To je mnohem více, než se očekávalo. Důvodem je fakt, že Rusko překlopilo svou ekonomiku na válečnou. Veškeré investice proto plynou do vojensko-průmyslového sektoru.
Rusko se ale potýká i s problémy. Ty jsou zejména u nedostatku pracovních sil kvůli odchodu statisíců obyvatelů na frontu nebo do zahraničí. Domácnostem nepomáhá ani prudká inflace, která loni činila 9,5 procenta. Zdražování dokonce donutilo ruské obchodníky zamykat másla do plastových krabiček.
MOHLO BY VÁM UNIKNOUT: Trumpovy kroky dopadly i na české neziskovky. V ohrožení je pomoc pro Ukrajince nebo Syřany
