Ruská státní společnost Rosatom (Federální agentura pro atomovou energii Ruské federace) u příležitosti oslav 75. výročí jaderného průmyslu odtajnila záznam z největšího jaderného testu v dějinách lidstva. Tzv. Car-bomba vybuchla 30. října 1961 na souostroví Nová Země v Severním ledovém oceánu.
Car-bomba měla hmotnost 27 tun a délku osm metrů. Pro její dopravu museli použít turbovrtulový bombardér. Šlo o nejsilnější bombu, jaká byla v historii odpálena. Práce na ní začaly už v roce 1954.
I když si tehdejší první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov přál, aby měla bomba sílu 100 megatun (100 milionů tun), sovětským konstruktérům se nakonec povedla „jen“ polovina z toho. Pro srovnání atomová bomba Little Boy, kterou američtí letci 6. srpna 1945 svrhli na japonskou Hirošimu, měla sílu 15 kilotun (15 tisíc tun). Fat Man, který o tři dny později vybouchl v Nagasaki, měl 21 kilotun.
Maketa Car bomby v ruském muzeu jaderných zbraní (Foto: Croquant)
Po sovětském testu Car-bomby se zvedla mezinárodní vlna kritiky. OSN vinila SSSR, že zbytečně znečišťuje ovzduší planety nesmyslnými odpaly, které ohrožují život na celé planetě.
V roce 1963 tak Sovětský svaz a USA podepsaly smlouvu o zákazu jaderných zkoušek. I když jsou atomové bomby zbraněmi hromadného ničení, často bývají naopak nazývány jako zbraně míru – jsou výstrahou, kterou „majitel“ nikdy nechce opravdu použít.
Po Spojených státech (1945) a SSSR (1949) se povedlo vytvořit úspěšný jaderný program také Velké Británii (1952), Francii (1960), Číně (1964), Indii (1974), Izraeli (pravděpodobně 1979), Pákistánu (1998) a KLDR (2006).
