reklama

Už 75 let panuje na světě nukleární klid. Kdo má k dispozici jaderné zbraně?

Před 75 lety lidstvo v boji naposledy využilo jadernou zbraň. Ráno 6. srpna 1945 prořízla nebe nad japonským městem Hirošima atomová puma s názvem Little Boy, kterou svrhl letoun americké armády. O tři dny později dopadla druhá atomová bomba na město Nagasaki, čímž Spojené státy uspíšily kapitulaci Japonska i konec druhé světové války.

reklama

Právě na 6. srpna proto připadá Světový den boje za zákaz jaderných zbraní. Během atomových náletů na zmiňovaná japonská města zemřely statisíce lidí, převážně civilistů, a to buď bezprostředně po výbuchu, nebo později v důsledku ozáření. Mnozí odpůrci atomových zbraní proto hlásají, že je nemorální takové zbraně vyvíjet, ba dokonce používat.

Kdo může skladovat jaderné hlavice a kdo ne?

Začátkem července roku 1968 podepsaly světové velmoci dosud platnou Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Dokument definoval pět zemí, které jimi disponují, ale budou od jejich vlastnictví postupně upouštět. Mezi tyto státy patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína. Smlouvu ratifikovalo 190 zemí světa. S výjimkou zmíněné pětky se tím ostatní vlády zavázaly, že na vývoji jaderné zbraně nebudou pracovat.

Proti smlouvě se ale postavila Indie spolu s Pákistánem. Oba státy dokument nepodepsaly a později samy provedly jaderné testy a přiznaly se k vlastnictví nukleárních zbraní. Severní Korea smlouvu sice v 60. letech minulého století podepsala, v roce 2003 ji ale vypověděla. Tím, že disponuje jadernými zbraněmi, se nijak netají.

Smlouvu nepodepsal ani Izrael, který se sice k vlastnictví zbraní nikdy nepřiznal, je ale velmi pravděpodobné, že je potají skladuje. Izrael tak uzavírá devítku zemí, které mají jaderné hlavice k dispozici.

Kromě Indie, Pákistánu, Izraele a KLDR neratifikoval smlouvu Jižní Súdán, nejmladší stát světa, který vznikl v roce 2011.

Experimentátoři s uranem

Na světě jsou ale další tři státy, u kterých panuje podezření, že pracují na vlastním jaderném programu. Tím nejvíce aktivním je Írán. A to i přesto, že země v roce 2015 přistoupila na Íránskou jadernou dohodu, kterou podepsaly světové mocnosti v čele s USA.

Írán se v ní zavázal, že bude likvidovat své zásoby uranu a zároveň ho bude v laboratořích obohacovat jen v malé míře. Obohacování uranu je náročný a zdlouhavý proces, při kterém vzniká specifický typ uranu (výrazně obohacený o izotop U-235), který se může později využít při výrobě nukleárních zbraní.

Jenže od Íránské jaderné dohody v roce 2018 odstoupily Spojené státy, údajně kvůli tomu, že Írán dohodu nenaplňoval. USA následně uvalily na Írán sérii sankcí, načež začala země na Blízkém východě smlouvu porušovat a urychleně uran obohacovat. Britský deník The Guardian na sklonku minulého roku napsal, že může mít Írán jadernou bombu do roka, pokud bude obohacovat uran nadále tak vysokým tempem.

Z vývoje jaderných zbraní jsou podezírány také Saúdská Arábie a Sýrie. Žádný oficiální důkaz ale tyto domněnky nepodpírá.

Tagy:

Hlavní zprávy

Respirátory se vrací do hry i během výuky. Školáky i učitele chrání před karanténami
Školství

Respirátory se vrací do hry i během výuky. Školáky i učitele chrání před karanténami

Školáci jdou z jedné karantény do druhé. A většinu času tak místo v lavicích tráví stejně na on-line výukách, přestože se tomu chtěla vláda vyhnout. Ve třídách se tak v praxi žáci střídají a učitelé musí balancovat mezi distanční a prezenční výukou. Školy se proto snaží společně s ministerstvem školství problémy vyřešit. A tak se vrací na scénu respirátory, díky kterým se lze karanténě vyhnout, pokud je mají děti i učitelé i během výuky.

Štastný: Lidi už opatření vůbec nechápou. Politici schválili protiepidemického parchanta

Pandemický zákon je „brutální politická chyba“. Politici pokračují ve vytváření protiepidemického parchanta, postěžoval si na vládní kroky bývalý poslanec za ODS a zdravotnický expert Boris Šťastný v pořadu 360°. Do studia CNN Prima NEWS si přinesl vytištěný soubor vládních opatření se slovy, že kdyby se pokusil vyzkoušet úředníka resortu zdravotnictví z platných restrikcí, nejspíše by se nedočkal správných odpovědí.

Vláda má diktátorské manýry. Omezuje práva lidí a jde proti ústavě, zlobí se Okamura

Pandemický zákon je jen nouzový stav pod novým názvem, porušuje ústavní práva. Současná vláda sáhla po totalitních manýrech, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Pokud novela zákona projde dolní komorou, obrátí se podle svých slov na Ústavní soud. Poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL) ale taková nařčení odmítl a upozornil, že není problém platnost pandemického zákona zkrátit, pokud se situace v ČR zlepší.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna na CNN Prima NEWS i přímo zde v tomto článku. Ve 22:30 bude první hodina diskuze mimořádně odvysílána na Primě.

reklama

Domácí zpravodajství

V Česku se začíná šířit zmutovanější potomek omikronu. Odkud se nová varianta vzala?

Koronavirová varianta omikron v Česku bleskurychle vytlačila předchozí deltu, zhruba 95 procent všech pozitivních testů v zemi připadá právě na variantu, která se v listopadu rozšířila z Jihoafrické republiky. Jenže ve stejný měsíc se objevila i nová varianta BA.2, se kterou se trápí zejména v Dánsku a Británii a na kterou už narazili i experti v Česku.

reklama