75 let jaderných zbraní
Před 75 lety lidstvo v boji naposledy využilo jadernou zbraň. Ráno 6. srpna 1945 prořízla nebe nad japonským městem Hirošima atomová puma s názvem Little Boy, kterou svrhl letoun americké armády. O tři dny později dopadla druhá atomová bomba na město Nagasaki, čímž Spojené státy uspíšily kapitulaci Japonska i konec druhé světové války.
Právě na 6. srpna proto připadá Světový den boje za zákaz jaderných zbraní. Během atomových náletů na zmiňovaná japonská města zemřely statisíce lidí, převážně civilistů, a to buď bezprostředně po výbuchu, nebo později v důsledku ozáření. Mnozí odpůrci atomových zbraní proto hlásají, že je nemorální takové zbraně vyvíjet, ba dokonce používat.
Kdo může skladovat jaderné hlavice a kdo ne?
Začátkem července roku 1968 podepsaly světové velmoci dosud platnou Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Dokument definoval pět zemí, které jimi disponují, ale budou od jejich vlastnictví postupně upouštět. Mezi tyto státy patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína. Smlouvu ratifikovalo 190 zemí světa. S výjimkou zmíněné pětky se tím ostatní vlády zavázaly, že na vývoji jaderné zbraně nebudou pracovat.
Vývoj vakcíny proti koronaviru bude největší operací od projektu atomové bomby, tvrdí Trump
Spojené státy by mohly mít vakcínu proti COVID-19 do konce tohoto roku, možná i dříve, prohlásil americký prezident Donald Trump. USA podle něj momentálně zvažují čtrnáct očkovacích látek, které vykazují slibné výsledky. Projekt americké vlády na vývoj očkovací látky určené k zastavení současné pandemie je podle něj největší operací od dob projektu Manhattan, v rámci kterého USA za druhé světové války vyvinuly první atomovou bombu.
Proti smlouvě se ale postavila Indie spolu s Pákistánem. Oba státy dokument nepodepsaly a později samy provedly jaderné testy a přiznaly se k vlastnictví nukleárních zbraní. Severní Korea smlouvu sice v 60. letech minulého století podepsala, v roce 2003 ji ale vypověděla. Tím, že disponuje jadernými zbraněmi, se nijak netají.
Smlouvu nepodepsal ani Izrael, který se sice k vlastnictví zbraní nikdy nepřiznal, je ale velmi pravděpodobné, že je potají skladuje. Izrael tak uzavírá devítku zemí, které mají jaderné hlavice k dispozici.
Kromě Indie, Pákistánu, Izraele a KLDR neratifikoval smlouvu Jižní Súdán, nejmladší stát světa, který vznikl v roce 2011.
Experimentátoři s uranem
Na světě jsou ale další tři státy, u kterých panuje podezření, že pracují na vlastním jaderném programu. Tím nejvíce aktivním je Írán. A to i přesto, že země v roce 2015 přistoupila na Íránskou jadernou dohodu, kterou podepsaly světové mocnosti v čele s USA.
Konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi: Po incidentu na hranici zemřeli vojáci
Tři indičtí vojáci zemřeli po incidentu na hranici s Čínou, informovaly o tom indické úřady. Peking tvrdí, že přestřelka vypukla v momentě, kdy Indové překročili hranici a napadli čínské jednotky. Zástupci obou stran se sešli k jednání, aby se předešlo dalšímu vyostření situace.
Írán se v ní zavázal, že bude likvidovat své zásoby uranu a zároveň ho bude v laboratořích obohacovat jen v malé míře. Obohacování uranu je náročný a zdlouhavý proces, při kterém vzniká specifický typ uranu (výrazně obohacený o izotop U-235), který se může později využít při výrobě nukleárních zbraní.
Jenže od Íránské jaderné dohody v roce 2018 odstoupily Spojené státy, údajně kvůli tomu, že Írán dohodu nenaplňoval. USA následně uvalily na Írán sérii sankcí, načež začala země na Blízkém východě smlouvu porušovat a urychleně uran obohacovat. Britský deník The Guardian na sklonku minulého roku napsal, že může mít Írán jadernou bombu do roka, pokud bude obohacovat uran nadále tak vysokým tempem.
Z vývoje jaderných zbraní jsou podezírány také Saúdská Arábie a Sýrie. Žádný oficiální důkaz ale tyto domněnky nepodpírá.
