reklama

Už 75 let panuje na světě nukleární klid. Kdo má k dispozici jaderné zbraně?

Před 75 lety lidstvo v boji naposledy využilo jadernou zbraň. Ráno 6. srpna 1945 prořízla nebe nad japonským městem Hirošima atomová puma s názvem Little Boy, kterou svrhl letoun americké armády. O tři dny později dopadla druhá atomová bomba na město Nagasaki, čímž Spojené státy uspíšily kapitulaci Japonska i konec druhé světové války.

reklama

Právě na 6. srpna proto připadá Světový den boje za zákaz jaderných zbraní. Během atomových náletů na zmiňovaná japonská města zemřely statisíce lidí, převážně civilistů, a to buď bezprostředně po výbuchu, nebo později v důsledku ozáření. Mnozí odpůrci atomových zbraní proto hlásají, že je nemorální takové zbraně vyvíjet, ba dokonce používat.

Kdo může skladovat jaderné hlavice a kdo ne?

Začátkem července roku 1968 podepsaly světové velmoci dosud platnou Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Dokument definoval pět zemí, které jimi disponují, ale budou od jejich vlastnictví postupně upouštět. Mezi tyto státy patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína. Smlouvu ratifikovalo 190 zemí světa. S výjimkou zmíněné pětky se tím ostatní vlády zavázaly, že na vývoji jaderné zbraně nebudou pracovat.

K tématu

Proti smlouvě se ale postavila Indie spolu s Pákistánem. Oba státy dokument nepodepsaly a později samy provedly jaderné testy a přiznaly se k vlastnictví nukleárních zbraní. Severní Korea smlouvu sice v 60. letech minulého století podepsala, v roce 2003 ji ale vypověděla. Tím, že disponuje jadernými zbraněmi, se nijak netají.

Smlouvu nepodepsal ani Izrael, který se sice k vlastnictví zbraní nikdy nepřiznal, je ale velmi pravděpodobné, že je potají skladuje. Izrael tak uzavírá devítku zemí, které mají jaderné hlavice k dispozici.

Kromě Indie, Pákistánu, Izraele a KLDR neratifikoval smlouvu Jižní Súdán, nejmladší stát světa, který vznikl v roce 2011.

Experimentátoři s uranem

Na světě jsou ale další tři státy, u kterých panuje podezření, že pracují na vlastním jaderném programu. Tím nejvíce aktivním je Írán. A to i přesto, že země v roce 2015 přistoupila na Íránskou jadernou dohodu, kterou podepsaly světové mocnosti v čele s USA.

K tématu

Írán se v ní zavázal, že bude likvidovat své zásoby uranu a zároveň ho bude v laboratořích obohacovat jen v malé míře. Obohacování uranu je náročný a zdlouhavý proces, při kterém vzniká specifický typ uranu (výrazně obohacený o izotop U-235), který se může později využít při výrobě nukleárních zbraní.

Jenže od Íránské jaderné dohody v roce 2018 odstoupily Spojené státy, údajně kvůli tomu, že Írán dohodu nenaplňoval. USA následně uvalily na Írán sérii sankcí, načež začala země na Blízkém východě smlouvu porušovat a urychleně uran obohacovat. Britský deník The Guardian na sklonku minulého roku napsal, že může mít Írán jadernou bombu do roka, pokud bude obohacovat uran nadále tak vysokým tempem.

Z vývoje jaderných zbraní jsou podezírány také Saúdská Arábie a Sýrie. Žádný oficiální důkaz ale tyto domněnky nepodpírá.

Tagy: atomová bomba jaderné zbraně KLDR Hirošima Írán USA nukleární zbraně

Další hlavní zprávy

Politika

Jaroslav Faltýnek poslechne Babiše a kvůli schůzce v restauraci skončí ve vedení ANO

Jaroslav Faltýnek poslechne Babiše a kvůli schůzce v restauraci skončí ve vedení ANO

První místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek bude na svůj post ve straně rezignovat. CNN Prima NEWS to potvrdil důvěryhodný zdroj ze Sněmovny. K rezignaci Faltýnka vyzval šéf hnutí a premiér Andrej Babiš poté, co se Faltýnek sešel ve středu večer v restauraci na Vyšehradě s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO). Ten má na svůj post podle výzvy Babiše rezignovat také.

reklama
Vláda ruinuje státní kasu. Exprezident Klaus: Hlavním viníkem je ministryně Maláčová
reklama
reklama
Děláte si z nás srandu? Rezignujte! Lidé se na sociálních sítích ostře pustili do Prymuly

Roman Prymula

Domácí zpravodajství

Organizátor protestu: Vláda se snaží do davu nasadit provokatéry, magistrát vyhrožuje
Další články
reklama
reklama