Rusko se v pondělí velmi pravděpodobně ocitne v platební neschopnosti. Dojde k tomu poprvé od roku 1918. „Je to mimořádná událost, jež se stane milníkem v hospodářských dějinách země,“ okomentoval situaci hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V pondělí zemi prezidenta Vladimira Putina skončí třicetidenní odkladná lhůta. Ta Moskvě začala nabíhat poté, co Rusko neuhradilo jeden z dluhů zahraničním věřitelům. „Tato konkrétní splátka je v objemu zhruba 100 milionů dolarů. Kreml uvádí, že se o úhradu dané splátky pokoušel, západní sankce však znemožnily její kompletní uskutečnění,“ popsal Kovanda.
Výjimka, kterou Moskvě udělilo ministerstvo financí USA, aby mohla splácet americkým investorům své závazky i v návaznosti na uvalené sankce, vypršela už 25. května. „Pokud země řádně nesplatí svůj dluh věřitelům – a pokud tak neučiní ani během odkladné, dodatečné lhůty –, ocitá se v platební neschopnosti. Tedy v bankrotovém stavu,“ vysvětlil ekonom.
V případě Ruska půjde podle Kovandy o technický bankrot, protože prostředky na uhrazení splátek země má. „Nastává tak paradoxní situace, kdy Rusko deklaruje připravenost dané splátky uhradit a fakticky je schopno úhradu okamžitě uskutečnit, avšak v rámci mezinárodního bankovního systému je mu to v důsledku sankcí samotným Západem znemožněno. Západ tedy Rusku vlastně sám zakázal, aby mu dluh splácelo,“ konstatoval.
Rekordní příjmy za energie
„Bankrot proto nelze chápat doslovně, jde opravdu o technický bankrot. Rusko bude mít nadále možnost financovat válčení na Ukrajině, například skrze příjem z vývozu energií, zejména plynu a ropy, do zemí EU,“ zdůraznil Kovanda. „Platební neschopnost čili bankrot spočívá tedy spíše v tom, že Rusko ztratí přístup na mezinárodní kapitálové trhy,“ dodal.
Jen za export fosilních paliv utržila země během prvních 100 dnů války na Ukrajině celkem 93 miliard eur. To odpovídá zhruba 2 300 miliardám korun. „Rusku k historicky rekordně vysokému objemu příjmů z vývozu značně dopomáhají vysoké ceny energií na světovém trhu. Průměrné ceny ruského vývozu jsou podle zmíněného finského institutu o přibližně 60 procent výše než ve stejnou dobu loňského roku,“ připomněl ekonom.
Pokud by se Rusko chtělo vrátit zpět na mezinárodní trhy, podle Financial Times musí počítat s citelným navýšením úroků z dluhů.
Pravděpodobný bankrot země způsobený nesplácením zahraničním věřitelům nastane poprvé od roku 1918. Tehdy Vladimir Iljič Lenin stornoval carský dluh poté, co stanul v čele Rady lidových komisařů.
