ČVUT chce od studentů přiznání
Ruští a Běloruští studenti ČVUT, kteří chtějí ve vzdělávání na univerzitě pokračovat, musí podat speciální žádost. ČVUT tím reaguje na směrnici EU, jež zakazuje poskytování technické pomoci studentům z Ruska a Běloruska. Součástí žádosti by měl být i motivační dopis s vysvětlením, proč chce student univerzitu dále navštěvovat. Vedle toho může obsahovat i jeho postoj k válce na Ukrajině.
Rozruch mezi rusky mluvícími studenty vyvolala věta v příkazu rektora: „Součástí žádosti by měl být motivační dopis, který by měl obsahovat motivaci studenta pro další studium na ČVUT a pobyt v ČR. Tento dopis může, ale nemusí, obsahovat případné aktivity studenta v pomoci Ukrajině, v protiválečném postoji či jiné aktivity, které by jej mohly ohrožovat v případě návratu do vlasti,“ píše se v příkazu.
Segregované třídy pro uprchlíky? Když nebude místo v těch běžných, navrhuje ministerstvo
Školy asi budou moct vytvářet pro ukrajinské uprchlíky segregované třídy, pokud pro ně nebudou mít dost místa v těch běžných. Počítá s tím návrh novely zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který připravilo ministerstvo školství. O děti v ukrajinských třídách se podle něj i v dalším školním roce budou moct starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Výuka by ale měla být podle českých vzdělávacích programů.
„Vnímám to jako diskriminaci, protože žádní jiní studenti z jiných zemí nemusí takovouto žádost podat,“ popsal student Oleg z Univerzity Karlovy. „Můj názor na rozhodnutí ČVUT je nejednoznačný, ale spíše negativní. Nemyslím si, že je správné takto vyčleňovat studenty z Ruska a Běloruska. Pokud má na vzdělání nárok opravdu každý, pak by měli mít všichni stejná práva,“ sdělila studentka Anna.
Podle ní neposkytne motivační dopis úplnou jistotu, že dotyčný student je doopravdy proti jednání ruské vlády. „Proto si myslím, že to postrádá smysl. Domnívám se, že některé obory, například ty, které se týkají jaderných zbraní, by měly být chráněny před potenciálním nebezpečím ze strany občanů jiných zemí. Cizinci by na takové obory neměli být přijímáni,“ dodala studentka z ČVUT.
Samotní studenti z Ruska a Běloruska upozorňují, že nesouhlas s invazí na Ukrajinu je v jejich domovských zemích trestným činem. Proto se řada z nich bojí svůj názor vyjádřit. „Pokud chtějí pokračovat u nás ve studiu, chceme, aby požádali, aby projevili vůli, že chtějí pokračovat, i když to bude za cenu, že jim bude nastaven individuální studijní plán. Proto ta žádost, motivační dopis je čistě na jejich vůli,“ uvedla Gabriela Achtenová, prorektorka pro studijní záležitosti.
Na ČVUT studují stovky Rusů
Na ČVUT v Praze studuje asi 750 Rusů a 80 Bělorusů. Ti, které čeká letos státní závěrečná zkouška, mohou svůj obor dostudovat, i když patří do kritických studijních programů. Mezi takové patří například energetika, informatika nebo telekomunikace a další. „Asi bych to zestručnila. Spíše vyjmenuji dvě součásti, které nemají vůbec žádný kritický program, což je fakulta architektury a Masarykův ústav vyšších studií,“ popsala Achtenová.
„Situaci jsme řešili, seděl jsem s ruskými a běloruskými studenty a ubezpečil jsem je, že pokud nejsou bezpečnostním rizikem, tak se nemusí bát a mají několik možností v tom studiu pokračovat,“ řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Konkrétní problematické případy bude prověřovat Finanční analytický úřad a motivační dopis by podle prorektorky mohl pomoci v jednání s českými úřady.
