Ráno začalo výbuchy, popisuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Olexandr Šulga, ukrajinský sociolog a ředitel kyjevského Institutu konfliktologie a analýzy Ruska, vzpomínky na začátek ruské agrese 24. února 2022. Sám se před třemi lety chopil zbraně, nyní se snaží zjistit postoje Rusů k válce.
„Ten den pro mě začal stejně jako pro miliony Ukrajinců. V pět ráno mi začali psát a volat příbuzní z Kyjevské oblasti, že začaly padat bomby a dělostřelecké granáty. Pak to bylo jako v nějakém filmu. Jen co jsem položil telefon na stůl, nedaleko mého domu v Kyjevě se ozvaly exploze,“ říká známý ukrajinský sociolog Olexandr Šulga.
ČTĚTE TAKÉ: Záchrana Kyjeva, charkovský zázrak i jatka na Donbase. Připomeňte si velké zvraty na bojišti
„Po vypuknutí války jsme se s přáteli několik dní marně pokoušeli najít vojenskou jednotku nebo jednotku územní obrany, ke které bychom se mohli přidat a bojovat s okupanty. Všude byly velké fronty, každý chtěl bránit svou zemi. A vůbec nebyla možnost získat zbraň nebo nějaké vybavení. Dokonce jsme chtěli dát úplatek, aby nás vzali sloužit. Naštěstí naši přátelé měli své vybavení a někteří i zbraně. A pak se nám podařilo připojit se k územní obraně. Tak pro mě začala válka,“ popisuje pro CNN Prima NEWS uznávaný expert.
Šulga vede kyjevský Institut konfliktologie a analýzy Ruska, který prostřednictvím sociologických průzkumů na ruském území zjišťuje skutečné nálady v týlu protivníka své země. „Pro Rusy válka proti Ukrajině od samotného začátku neměla žádný ideologický podtext. Na jednu stranu lze absenci tohoto ideologického podtextu vysvětlit tím, že válka je absolutně nesmyslná a nemá žádný jiný důvod než Putinovu touhu dobýt Ukrajinu a udělat z ní kolonii Ruska, další region, z něhož vysaje všechno bohatství. Tak jako to vidíme v jiných regionech Ruska,“ myslí si sociolog.
„Na druhou stranu se u respondentů měnila obhajoba války proti Ukrajině. Když jsme se ptali Rusů na první, na druhé výročí války, tak Rusové sice nemohli nazvat konkrétní důvod války, ale opakovali to, co říká propaganda: denacifikace, něco tam na Ukrajině osvobozujeme od fašismu a tak dále,“ popisuje Šulga výsledky výzkumu věnovaného třetímu výročí ruské války proti Ukrajině.
Jediná červená linie pro Rusy
V tom je zásadní rozdíl mezi Ukrajinci a Rusy. Šulga zdůrazňuje, že válka má pro jeho zemi existenční rozměr. „Když přestaneme bojovat a vzdáme se, tak nás čeká genocida. Rusové absolutně zničí naši kulturu a poté bude následovat asimilace. To, co Rusko dělalo celá staletí s jinými národy,“ obává se sociolog.
Šulga podotýká, že jedinou červenou linií, s níž Rusové ohledně agrese proti Ukrajině nesouhlasí, je nová vlna mobilizace v zemi. Podle jeho slov si to uvědomuje i Kreml.
„Mobilizace je téma, které vyvolává negativní reakce vůči vládnímu režimu. Většina respondentů se domnívá, že mobilizace musí být striktně dobrovolná, žádná nucená. Zhruba 75 % dotázaných uvedlo, že jsou proti druhé vlně mobilizace. Souhlasí s náborem do armády za vysoké finanční odměny, za propuštění z vězení, za zrušení trestního stíhání nebo odpuštění půjček. Dobrovolný vstup do armády. Respondenti souhlasí i s účastí ve válce Severokorejců. Ale podle jejich názoru by neměla být mobilizace jako na podzim 2022,“ popisuje s odkazem na vlastní průzkumy ukrajinský sociolog.
Proto se ruské vedení neodhodlalo k vyhlášení nové mobilizace navzdory tomu, že ruské armádě chybí lidé na ukrajinské frontě. Mohlo by to vyvolat v ruské společnosti vlnu nespokojenosti a propadla by se důvěra k Vladimiru Putinovi.
Ukrajinský expert poukazuje na věc, kterou se Putin během mírových jednání snaží zakamuflovat. Rusům má být, alespoň podle průzkumu kyjevského Institutu konfliktologie a analýzy Ruska, jedno, kolik území Moskva uzme Ukrajině.
„Ruská společnost je připravena souhlasit s anexí toho území, které momentálně ruská armáda kontroluje. Ruští vyjednavači se však snaží manipulovat a tvrdí, že Rusko nemůže zastavit válku, dokud nedostane zbytek Záporoží, Chersonu, protože podle ruské ústavy patří Moskvě. Prý by to ruské veřejné mínění nepochopilo. Ale podle našich zjištění to je Rusům jedno,“ popisuje sociolog.
Rusům je rozšiřování NATO ukradené
„Krátce po osvobození Chersonu na podzim 2022 jsme našim respondentům položili otázku, co si myslí o stažení se ruské armády z města. Bezmála tři čtvrtiny dotázaných byly přesvědčeny, že opuštění Chersonu a ústup ruské armády za Dněpr bylo správným krokem, protože zachránil život ruských vojáků,“ dodává Šulga.
Po prvním rusko-americkém jednání v Rijádu se objevily spekulace, že Moskva měla po Washingtonu požadovat, aby se Severoatlantická aliance stáhla z východní a střední Evropy na hranice z roku 1997. Podle ukrajinského experta je Rusům ve skutečnosti rozšiřování Aliance ukradené.
„Rusové nevidí v NATO existenční hrozbu. Většina našich respondentů odpověděla, že se nebojí, že NATO zaútočí na Rusko. A to včetně dotazovaných z Kaliningradu, Pskova nebo Petrohradu, které sousedí s členskými státy Aliance,“ líčí Šulga.
„Když jsme jim položili konkrétní otázku: ‚Jak jste vnímal vstup Finska a Švédska do NATO?‘ výrazná většina se vyjádřila negativně. Když jsme se ale zeptali, jak členství těchto zemí ovlivnilo konkrétně pocit bezpečí respondentů, tak většina odpověděla, že nijak. Tvrdili to jak Rusové z vnitrozemí, tak i z oblastí sousedící s NATO. A to nehledě na to, že Kreml neustále poukazuje na to, že pro Rusko je rozšiřování Severoatlantické aliance hrozbou,“ uvádí expert.
Ukrajinští sociologové zjistili ještě jeden důležitý fakt: Rusů se válka dotýká čím dál tím více. A to hned v několika rovinách.
Většina dotázaných chce konec války
„Zvýšil se počet lidí, kteří uvádí, že buď rodinný příslušník nebo někdo z blízkého okolí bojuje proti Ukrajině na frontě. A také se zvýšil počet respondentů, kteří říkají, že ve válce přišli o přítele. A to až trojnásobně. Z šesti procent v roce 2022 na 17 procent nyní. Bezmála třetina respondentů zná někoho, kdo na Ukrajině padl. Ohledně smrti příbuzných došlo k nárůstu z jednoho procenta na osm procent. Sedm procent nám během aktuálního průzkumu sdělilo, že ve válce padlo několik jejich příbuzných. To na jednu stranu znamená, že se rozšířil počet lidí, kteří se zapojili do války, a také to, že stoupá počet lidí, kterých se válka nepřímo dotkla,“ vypočítává sociolog.
„Zároveň stále více Rusů říká, že válka ovlivnila jejich životní úroveň, 94 procent Rusů odpovědělo v našem průzkumu, že pociťují dopady inflace. Z toho 78 procent pociťovalo za posledních šest měsíců projevy inflace velmi silně. Hlavními problémy jsou podle Rusů vysoké ceny zboží a služeb a nízké mzdy a důchody, které se zdražováním nemohou držet krok. Proto když jsme se ptali na prioritu ruského prezidenta pro rok 2025, většina dotázaných odpověděla konec války. Protože konec války spojují se zlepšením své finanční a ekonomické situace,“ zakončuje Olexandr Šulga.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Peníze vložené do Ukrajiny dostaneme zpět, řekl Trump. Promluvil o dohodě o nerostném bohatství
