Kupní síla průměrného českého výdělku v prvních třech měsících vzrostla jen o 1,4 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných Českým statistickým úřadem. Podle ekonomů se musíme připravit na to, že reálné mzdy ve zbytku letošního roku budou stagnovat nebo dokonce klesnou. Může za to jednak nastoupivší ekonomická recese, jednak poměrně vysoká inflace.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v prvním letošním čtvrtletí oproti stejnému období předchozího roku o pět procent. Po započtení inflace se však její skutečná kupní síla zvýšila jen o 1,4 procenta. Výše průměrné mzdy dosáhla 34 077, medián mezd pak 29 333 korun hrubého. V absolutním vyjádření se průměrná mzda zvýšila o 1 610 korun. V porovnání s předchozím čtvrtletím se průměrný výdělek zvýšil o 1,1 procenta.
„Je zřejmé, že dosavadní svižný růst mezd příchodem koronavirové krize a související nejistoty ohledně budoucího ekonomického vývoje skončil. Za první čtvrtletí ještě není zpomalení mezd tak citelné, protože pandemie koronaviru zasáhla jen závěr čtvrtletí. To se od druhého čtvrtletí změní,“ řekl CNN Prima NEWS hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Vedle ekonomické recese se na tom podepíše i fakt, že ošetřovné a kompenzace za nařízenou karanténu nebudou brány jako mzdy. „Tím budou výpočet průměrné mzdy snižovat,“ dodal Seidler.
Že si na zpomalení růstu reálných mezd nebo dokonce jejich stagnaci budeme muset zvyknout, potvrdil také hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Reálné mzdy budou růst jen velmi mírně. Nahoru je budou tlačit IT obory, které jsou v rámci pandemie velmi žádané. Firmy si rovněž budou chtít udržet klíčové zaměstnance, kterým lehce přidají,“ řekl CNN Prima NEWS. Naopak lidé se špatnou kvalifikací mohou očekávat stagnaci, či dokonce pokles reálných výdělků. „Výhodu budou mít zaměstnanci ve veřejném sektoru, kteří dostávají tabulkové platy. U nich se nemusí bát, že poklesnou. Mohou však přijít o odměny,“ dodal Štěpán Křeček.
Nejvyšší mzdy v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji
Podle Jakuba Seidlera průměrné mzdy za celý letošní rok vzrostou velice mírně, v nominálním vyjádření pouze zhruba o dvě až tři procenta. Pokud míra inflace vydrží i po zbytek roku blízko hranice tří procent, může se stát, že se reálné mzdy letos dokonce sníží. „Naposledy jsme v ekonomice viděli propad reálných mezd v roce 2013, kdy domácí ekonomika rovněž procházela recesí,“ řekl hlavní ekonom ING Bank. Výdělky prý letos porostou hlavně díky zvýšení minimální mzdy a růstu platů zejména ve vládním sektoru.
Největší zvýšení nominálních mezd nastalo v Jihočeském kraji (o 6 procent), nejnižší tempo růstu pak zaznamenala Praha (3,1 procenta). Rovněž ve většině ostatních krajů se mzdová dynamika pohybovala mezi pěti a šesti procenty. Rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky lze vysvětlit tím, že průměrná mzda v metropoli je zhruba o třetinu vyšší než v ostatních krajích. V Praze lidé v prvním kvartále vydělávali v průměru 42 760 korun hrubého, druhého nejvyššího výdělku bylo možné dosáhnout ve Středočeském kraji, a to 34 224 korun. Nejnižší úroveň mezd naopak vykázal Karlovarský kraj, kde průměrná mzda činila 29 687 korun hrubého měsíčně.
