mzdy

Pokud politici sáhnou na výsluhy policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů, hrozí obrovská vlna odchodů a kolaps, uvedl policejní velitel a odborář Martin Červenka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Upozornil, že situace u policistů, hasičů a vězeňských dozorců je stále tristní. Mizerné platební podmínky plánuje řešit nejen s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), ale také s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) či šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Sám má ale pocit, že politické strany už najely na předvolební kampaně a nebudou problémy řešit. „Opakovaně jsme narazili na to, že politici ani neví, jaký má příslušník bezpečnostních sborů plat,“ dodal Červenka.

Vláda definitivně rozhodla. Platy politiků, soudců a státních zástupců se od příštího roku zvednou, a to skoro o sedm procent. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) původně žádal navýšení dvakrát větší, tedy o 14 procent. Opozice mluví o zmrazení platů na dobu pěti let. Na kolik si v příštím roce politici přijdou?

Až o osm procent více. O tolik podle odborů slíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navýšit platy státních zaměstnanců při jednání tripartity na začátku září. Nyní však resort oznámil, že množství peněz na zvýšení mezd učitelů se příští rok zvýší jen o sedm procent. U všech ostatních profesí půjde jen o pět procent, potvrdilo ministerstvo webu Novinky.cz. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula již dříve hrozil protesty po celé zemi. Podle ministerstva financí však Stanjura žádný takový slib nedal.

Objem platových prostředků od ledna stoupne o pět procent i policistům a hasičům. Po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který chce odměňovat zejména pracovníky v terénu. Šéf Starostů zároveň usiluje o to, aby vývoj platů policistů a hasičů byl předvídatelný na tři roky dopředu.

Zápotockého, Engelsova, Říjnová či Budovatelská. „Předchozí vlády Slovensko strašně zadlužily, takže Fico to teď nějak musí vyřešit,“ je přesvědčen 35letý Tomáš Čirč, zaměstnanec vězeňské služby. Zrovna relaxuje v pivnici na ulici Československé armády v Prešově na východním Slovensku. Radní si tu po roce 1989 s přejmenováním ulic nelámali hlavy, což může být jeden z tisíců důvodů současné atmosféry na Slovensku. „V těch názvech je komunistická symbolika a bohužel i důkaz, že pořád nějakým způsobem patříme k bývalému sovětskému bloku,“ uvažuje 64letý Milan Hurný z Engelsovy ulice. Reportáž CNN Prima NEWS přináší názory náhodně oslovených občanů na aktuální politické dění.

Minimální mzda by na základě odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 Kč měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 Kč měsíčně. Nyní činí 18 900 Kč měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení, informovalo v tiskové zprávě. Při výpočtu vychází z dubnové predikce ministerstva financí, úpravu může ještě přinést srpnový odhad, který je podle zákona směrodatný.

Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přinese vládní novelu insolvenčního zákona, kterou ve středu Senát schválil beze změn. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.

Někteří zaměstnanci mají právo na razantní zvýšení mezd, uvedl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Podle něj by si lidé, kterým zaměstnavatelé od roku 2019 nezvedli mzdy, měli říct až o 25procentní přidání. Ekonom Pavel Peterka dodal, že to platí zejména pro klíčové zaměstnance.

Polský obchodní řetězec Biedronka, do kterého ve velkém dojíždějí Češi z pohraničí, je v problémech. Ačkoliv společnost každoročně oznamuje, že zvyšuje platy, zaměstnanci si stěžují. V obchodech prý panuje chaos a pracovníků je nedostatek. Pokladní proto hrozí stávkou. Informoval o tom polský web Wyborcza.

Česko se chlubí nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii, ale i tak se potýká s nejvyšším propadem reálných mezd. Podle Marka Mory, náměstka ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), je to nepochopitelné a opřel se kvůli tomu mimo jiné do odborů. Jejich předáci podle něj měli žádat vyšší nárůst platů. Naštval tak například předsedu ČMKOS Josefa Středulu, který si slova náměstka nenechal líbit. „Tady si pan Mora ‚stele‘ do vlastního hnízda naprosto neuvěřitelným způsobem,“ prohlásil odborář.

Vládu čeká zásadní rozhodnutí o zaručené mzdě. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS je zbytečná, neplní svůj účel a je na čase začít jednat o jejím zrušení. Systém má osm stupňů podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Ne všichni členové vládní koalice ale se zrušením souhlasí – bojí se snižování mezd. A výhrady mají také někteří ekonomové.

Vláda ve zbytku volebního období výrazně omezí počet změn v nastavení daňového systému. V nedělní Partii Terezie Tománkové to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Věří rovněž, že se pozitivně projeví dosavadní reformy a konsolidační balíček a lidem začnou reálně růst mzdy. Slíbil také dokončení důchodové reformy a digitalizace státu.