mzdy

Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přinese vládní novelu insolvenčního zákona, kterou ve středu Senát schválil beze změn. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.

Někteří zaměstnanci mají právo na razantní zvýšení mezd, uvedl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Podle něj by si lidé, kterým zaměstnavatelé od roku 2019 nezvedli mzdy, měli říct až o 25procentní přidání. Ekonom Pavel Peterka dodal, že to platí zejména pro klíčové zaměstnance.

Polský obchodní řetězec Biedronka, do kterého ve velkém dojíždějí Češi z pohraničí, je v problémech. Ačkoliv společnost každoročně oznamuje, že zvyšuje platy, zaměstnanci si stěžují. V obchodech prý panuje chaos a pracovníků je nedostatek. Pokladní proto hrozí stávkou. Informoval o tom polský web Wyborcza.

Česko se chlubí nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii, ale i tak se potýká s nejvyšším propadem reálných mezd. Podle Marka Mory, náměstka ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), je to nepochopitelné a opřel se kvůli tomu mimo jiné do odborů. Jejich předáci podle něj měli žádat vyšší nárůst platů. Naštval tak například předsedu ČMKOS Josefa Středulu, který si slova náměstka nenechal líbit. „Tady si pan Mora ‚stele‘ do vlastního hnízda naprosto neuvěřitelným způsobem,“ prohlásil odborář.

Vládu čeká zásadní rozhodnutí o zaručené mzdě. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS je zbytečná, neplní svůj účel a je na čase začít jednat o jejím zrušení. Systém má osm stupňů podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Ne všichni členové vládní koalice ale se zrušením souhlasí – bojí se snižování mezd. A výhrady mají také někteří ekonomové.

Vláda ve zbytku volebního období výrazně omezí počet změn v nastavení daňového systému. V nedělní Partii Terezie Tománkové to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Věří rovněž, že se pozitivně projeví dosavadní reformy a konsolidační balíček a lidem začnou reálně růst mzdy. Slíbil také dokončení důchodové reformy a digitalizace státu.

Za naprosto nepochopitelnou označuje výzvu prezidenta Petra Pavla k přijetí eura ekonom Vladimír Pikora. Ekonom Štěpán Křeček ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že prezident se jeví jako čestný a morální člověk, takže může přijetí eura chápat jako závazek z minulosti, který bychom měli dodržet.

Vyhlídky na rok 2024 jsou pro běžné domácnosti chmurné, předpověděl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Zvýšení reálných mezd totiž podle něj pohltí nárůst daní a odvodů v důsledku zavedení konsolidačního balíčku.

S dětmi zrovna zkouší představení o legendárním zbojníku Jánošíkovi, pondělní protest učitelů ale bojkotuje. „S výplatou jsem spokojený, tak přece nebudu stávkovat,“ říká 51letý Lukáš Vlček, vychovatel ze školní družiny ve slezské Štítině. V ruce drží loutky a housle, zkouška tyátru záhy začíná. Kantoři ze Štítiny do pondělní stávky nepůjdou, o pár vesnic dál v Háji ve Slezsku se ale vyučovat nebude. „Za podpásovku od vlády považuji hlavně škrty, které omezují pracovní místa asistentů pedagogů,“ rozčiluje se ředitelka Sylva Ludvíková.

V roce 1989 si Češi mohli za průměrnou mzdu koupit 317 čtvrtek másla, nyní 1029 balení. Přesto se až 47 procent obyvatel České republiky domnívá, že aktuální ceny zboží jsou horší než v roce 1989. Ve skutečnosti je to hlavně optický klam, protože na cenovkách jsou vyšší čísla než před 34 lety. Vzhledem k průměrné hrubé mzdě jsou nyní ceny nižší, mnohdy i několikanásobně, a to téměř u všech potravin anebo elektroniky. Z průzkumu agentury STEM/MARK přesto vyplývá, že každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Čísla Českého statistického úřadu takový názor nepotvrzují.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1 600 korun, nebo o 2 100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, respektive na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Práce je dost a firmy se nebojí novým zaměstnancům zaplatit i něco navíc. Například za balení zásilek nabízejí nástupní plat i o devět a půl tisíce korun vyšší než loni. Výrazný nárůst mzdy zaznamenaly také pozice v přepravě zboží, IT nebo financích.