Pro Kreml přichází nebezpečné období. Řada diplomatů a agentů utíká na Západ, tvrdí analytik

Stále více ruských diplomatů a pracovníků zpravodajských služeb se kvůli válce na Ukrajině rozhoduje pro zběhnutí, tvrdí bezpečnostní analytik Bruce Jones. Kreml se však podle něj snaží tyto informace udržet v tajnosti. Podle zdrojů britského deníku Mirror se ruské úřady mohou uchýlit k trestům pro rodiny „zrádců“ ve snaze zastrašit další potenciální přeběhlíky.

V posledních měsících měla svůj post opustit řada ruských diplomatů a zpravodajců. Vedoucímu pracovníkovi bezpečnostního střediska výzkumné organizace Brookings Bruci Jonesovi to prý sdělily vysoce postavené a dobře informované zdroje, uvedl deník Mirror. „Některé případy přeběhlictví jsou veřejně známé, ale v pozadí jich je o mnoho více, možná i přes dvacet. Svědčí to o extrémně nebezpečném období pro Kreml,“ vylíčil odborník. Podle informací deníku mohou rodinám a přátelům zběhů hrozit vykonstruované soudní procesy, určené k zastrašení dalších možných přeběhlíků.

„Západní zpravodajské služby získají potenciálně velmi užitečné informace o dění v Rusku. Kvůli katastrofě, kterou Putin na svou zemi uvalil, se bude mnoho lidí ve vlivných pozicích snažit uprchnout. To pro nás může být velmi cenné,“ domnívá se plukovník ve výslužbě Richard Kemp, bývalý vysoce postavený člen britské armády a zpravodajského výboru.

Na Západ přeběhlo několik agentů

Bývalý agent ruské zpravodajské služby GRU Arťom Zinčenko se měl v průběhu léta loňského roku otočit proti Putinovu režimu a zažádat o azyl v Estonsku. Paradoxně v zemi, jejíž úřady ho jen před několika lety zatkly kvůli špionáži, a následně propustily při výměně vězňů s Ruskou federací.

„Ta strašná situace, která nastala 24. února, je nejhorším scénářem, jaký jsem si dokázal představit. Nejenom proto, že na Ukrajině žijí moji příbuzní, ale i kvůli obrovskému množství nevinných obětí,“ řekl Zinčenko v rozhovoru pro Yahoo News. Dnes spolupracuje se západními tajnými službami.

„Mnoho příslušníků ruských tajných služeb je proti válce. Považují ji za zločin proti Rusku a jeho lidem. Velmi rádi s nimi budeme spolupracovat,“ uvedl Alexander Toots, zástupce ředitele estonské kontrarozvědky.

Bývalá agentka ruské kontrarozvědky FSB a důstojník Vagnerovy skupiny, soukromé armády působící ve válce na Ukrajině, pak měli podle ruského lidskoprávního aktivisty Vladimira Osečkina zběhnout a žádat o azyl ve Francii, informoval deník Kyiv Post. Západním úřadům prý poskytli utajované informace z vedení invaze.

Diplomaté mají strach

Již v květnu ze své pozice odstoupil Boris Bondarev, ruský diplomat působící při OSN v Ženevě. Své rozhodnutí odůvodnil nesouhlasem s agresivní válkou rozpoutanou Kremlem. „Za dvacet let mé kariéry se naše zahraniční politika ubrala různými směry, ale nikdy jsem se za svoji zemi nestyděl jako 24. února 2022,“ uvedl v dopise poskytnutém agentuře AP. Nechtěl prý již nést díl na odpovědnosti za vojenskou invazi.

Bondarev agentuře zároveň sdělil, že s kroky prezidenta Vladimira Putina nesouhlasí ani řada dalších zahraničních zastupitelů Ruska. Bojí se však kriticky se proti režimu vymezit. „Pokud by se mě rozhodli stíhat, může to odradit další lidi,“ dodal.

Od té doby se stal výrazným kritikem politiky Moskvy a kvůli obavám o vlastní bezpečnost požádal ve Švýcarsku o azyl. Ten mu tamní úřady spolu s dodatečnou ochranou poskytly, uvedl deník Moscow Times. Podle AP po svém odstoupení neuvažoval o spolupráci se západními mocnostmi. Dnes má vést běžný život.

„Spojené státy, Británie a Evropská unie by měly ruské diplomaty v podobných krocích podporovat zajištěním ochrany, finančního zabezpečení a přesídlení pro ně i jejich rodiny,“ domnívá se Hillel Neuer, ředitel nevládní organizace UN Watch, jež spolupracuje s OSN. Bondareva označil na Twitteru za hrdinu.

Tagy: