Čeští vědci publikovali výsledky výzkumu, ze kterého vyplývá, že si pstruzi v českých řekách a rybnících mohou vytvořit závislost na pervitinu. Stopy těžké drogy se mohou do jejich přirozeného prostředí dostat z odpadních vod. Ryby posléze, pokud s drogou nejsou v kontaktu, pociťují abstinenční příznaky.
Výzkum se zabýval otázkou, zda psychoaktivní látky rozpuštěné ve vodě ovlivňují život tamní fauny. Studii vedl behaviorální ekolog Pavel Horký a zpracovávali ji výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze a z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na výzkum upozornila i americká CNN.
Tým vědců umístil 40 pstruhů obecných do nádrže s vodou, která byla kontaminovaná metamfetaminem. Množství drogy bylo přitom úměrné tomu, jaké výzkumníci naměřili v některých českých řekách.
Pstruzi pobývali v drogovém prostředí po dobu osmi týdnů, poté zamířili na odvykací kúru do jiné, již čisté nádrže s vodou. Vědci následně porovnávali chování 40 pstruhů, kteří byli vystaveni pervitinu, a 40 jiných pstruhů, kteří byli od začátku v čisté vodě.
Zdrogované ryby byly pomalejší
Vyšlo najevo, že ryby skutečně měly abstinenční příznaky. Vědci totiž dávali po první fázi experimentu rybám „na výběr“, zda vplují do nádrže s kontaminovanou vodou, či do té čisté. Ryby, které byly zdrogované, se chtěly vrátit do vody s pervitinem. To proto, že pociťovaly abstinenční příznaky a okamžitě zamířily za drogou ve chvíli, kdy byla k dispozici, tvrdí vědci. Podle nich se také zdrogované ryby pohybovaly mnohem méně než jejich „čistí“ kolegové.
Výzkum tedy potvrdil, že drogy na vodní živočichy působí podobně jako na člověka. „Ryby jsou citlivé na mnohé drogy, od alkoholu po kokain, může u nich vzniknout drogová závislost a ony se pak chovají podobně jako lidé,“ řekl Horký pro CNN.
Ryby vystavené drogám pak úmyslně vyhledávají kontaminované vody, aby utišily potřebu další „dávky“. Studie měla mimo jiné upozornit na problém znečištěných řek a rybníků.