Experti na školství většiny politických stran debatovali v úterý o dalším směřování českého vzdělávání. Nejvíce emocí vyvolávala diskuze o financování školství či platech učitelů. Jan Berki ze STAN si v té chvíli rýpl do koaličního partnera. „ODS se snaží výrazně přiškrcovat peníze,“ tvrdil razantně v diskuzi, kterou uspořádala expertní organizace Učitel naživo. Někdejší ministr školství za ANO Robert Plaga zase kritizoval současného šéfa rezortu Mikuláše Beka (STAN) nejen kvůli převádění platů nepedagogických pracovníků na obce. „Myšlenka za jedna, Bekovo zpracování za pět,“ udeřil.
Podle dat, která na debatě Školství jako priorita představil analytik PAQ Research Karel Gargulák, chybí v českém školství minimálně 30 miliard korun.
ČTĚTE TAKÉ: Překvapivá posila pro Motoristy, se školstvím jim radí bývalý šéf Cermatu. Ten by chtěl zrušit
Investovat by se podle výzkumníků mělo do platů učitelů, do podpůrných profesí, jako jsou psychologové, speciální či sociální pedagogové, podpory znevýhodněných dětí, lepší přípravy učitelů a ředitelů i profesionalizace školské místní (samo)správy.
Plaga: Faul se 130 procenty průměrného platu pro učitele
„Jako ministr říkáte do médií, že učitelé dostávají 130 procent (závazek navázat platy k výši průměrné mzdy, pozn. red.). Národ si přečte ten titulek a říká si, co pořád chtějí… Ale v reálu je to 109 procent,“ pustil se do představitelů současné vládní koalice Robert Plaga.
Údajných 130 procent je prý počítáno ze dva roky starých dat. To chtělo ANO vyřešit speciálním koeficientem, který by to zajistil. „Pak se vyškrtl, takže bylo jasné, že to nikdy těch 130 procent nebude. To je první faul,“ rozčiloval se někdejší ministr školství.
Vztahovat se k dva roky starým platům je normální, říká Berki
„Všichni si mysleli, že 130 procent se bude počítat z aktuálního roku, ale ono to tak není ani u ostatních profesí, které mají zaručenou nějakou výši platu. Vždycky se to vztahuje k údajům dva roky zpátky,“ vysvětloval Jan Berki ze STAN, který prý ale nechce situaci lakovat na růžovo.
Podle něho je problémem i věková struktura učitelů, kdy poměrově velkou část peněz „spolknou“ učitelé, kteří jsou ve vyšší platové třídě. Navíc prý také narostl počet pedagogů a větší balík peněz se nepodařil vyjednat.
Peníze do školství prý škrtí ODS
Podle expertů jsou pro lepší vzdělávání klíčoví i nepedagogičtí pracovníci, jako sociální pedagog či psycholog. Jak zajistit dlouhodobé financování právě pro ně? „Odpověď je jednoduchá: ze státního rozpočtu,“ pravil Plaga s tím, že o nutnosti platit podpůrné pozice ze státní kasy se ví od roku 2021.
Školský expert STAN se pak před blížícími se podzimními volbami do Poslanecké sněmovny opřel do koaličního partnera.
„Já se omlouvám, teď budu trochu nekorektní vůči ODS, ale nikoliv vůči kolegyni Zajíčkové, která to na koaličních jednáních hájila. Je to ódéeska, která se snaží peníze do školství výrazně přiškrcovat, takže na některé systémové věci v rozpočtu nebylo,“ vyjádřil jasně Berki.
Na záznam předvolební debaty, kterou uspořádal Učitel naživo s Hospodářskými novinami, se můžete podívat zde:
Zajíčková: Ozdravení financí mělo přednost
„Myslím, že není spravedlivé říct, že ODS bránila rozvoji vzdělávání. Úlohou ministra financí je dbát na rozpočet, aby příjmy odpovídaly výdajům. Proto byl hodně obezřetný,“ bránila se v reakci pro CNN Prima NEWS expertka ODS Renáta Zajíčková.
„ODS prostě kladla důraz na to, aby se ozdravily finance,“ dodala poslankyně. Nakonec se prý podařilo uzákonit zmiňovaných (a zpochybňovaných) 130 procent průměrné mzdy pro učitele i další opatření.
„Navýšil se rozpočet, ministerstvo ho má nejvyšší, jaký kdy mělo,“ tvrdí zakladatelka a dlouholetá ředitelka soukromého gymnázia.
„Důležité je se ptát, ne kolik dáváme v poměru k HDP, ale jak ty peníze systémově využíváme. A tady máme velké rezervy,“ dodává Zajíčková s tím, že je potřeba najít nehospodárně vynakládané prostředky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chyba v maturitních testech. Cermat mění hodnocení i pro ty, kteří neodpověděli
