Rusko vojenskou přehlídkou oslavilo konec druhé světové války
Rusko se konečně dočkalo oslav konce druhé světové války. Po dlouhých měsících izolace po Rudém náměstí v Moskvě projely tanky a jaderné rakety. A vojáci v parádních uniformách zakřičeli Vladimiru Putinovi „urá“. Užili si to i prostí Rusové, pro které jde o nejdůležitější státní svátek.
Koronavirová pandemie zhatila Kremlu plány na pompézní připomenutí 75. výročí konce druhé světové války. Místo 9. května se defilé vojáků a nejmodernější ruské vojenské techniky na hlavním náměstí Moskvy odehrálo až 24. června.
Ruský prezident Vladimir Putin nový termín vybral záměrně. V tento den v roce 1945 se na rozkaz Stalina konala úplně první slavnostní vítězná přehlídka vojsk na Rudém náměstí. Jejím zlatým hřebem bylo vržení hromady praporů a standart nacistických bojových útvarů ke zdi Leninova mauzolea. Od toho se letos upustilo.
Za přísných bezpečnostních opatření po moskevském náměstí prošlo bezmála 14 tisíc vojáků. Společně s těmi ruskými tam pochodovaly jednotky spřátelených států včetně čínských vojáků, jednotky indických Sikhů nebo také příslušníci srbských ozbrojených sil.
Na Rudém náměstí se představilo 234 kusů historické a soudobé vojenské techniky, včetně dvou desítek premiér v podobě nejnovějších verzí tanků T-80BVM a T-90M, bojových vozidel pěchoty Kurganěc-25 s kanonem ráže 57 milimetrů a Armata s bojovým modulem Kinžal, obrněné vozy Tajfun-K a Tajfun-VDV či systémy protivzdušné obrany Derivacja-PVO, S-350, Pancir-SM, Buk-M3 či S-300V4 a rovněž i mezikontinentální balistické rakety RS-24 Jars. Ve vzduchu se předvedlo 75 vrtulníků a letounů.
Původně se plánovalo, že letošní oslavy konce druhé světové války v Moskvě budou mít širší mezinárodní záběr. Pozvání měly dostat všechny státy někdejší protinacistické koalice. Začátkem června ministr obrany Sergej Šojgu pozval šéfa Pentagonu Marka Espera k účasti na přehlídce. Nepřijel.
Na tribuně Rudého náměstí se objevil pouze tucet zahraničních lídrů, z toho dva šéfové mezinárodně neuznaných republik Jižní Osetie a Abcházie. Kromě prezidentů bývalých sovětských republik se přehlídky zúčastnila srbská hlava státu Aleksandar Vučič či srbský zástupce ve vedení Bosny Milorad Dodik.
Srbský prezident Aleksandar Vuči (vlevo) a běloruský prezident Alexandr Lukašenko (uprostřed) na vojenské přehlídce Zdroj: AP
Na poslední chvíli do Moskvy neodcestoval chorvatský prezident Zoran Milanovič, údajně kvůli závadě na letadle. Ihned do karantény zamířil po příletu do ruské metropole prezident středoasijského Kyrgyzstánu Sooronbaj Žeenbekov. U dvou členů jeho delegace byl odhalen koronavirus.
Rusko tak nemohlo navázat na dosud neúspěšnější oslavy konce druhé světové války z hlediska mezinárodního významu. Ty se odehrály v roce 2010. Tehdy do Moskvy na vojenskou přehlídku přijela německá kancléřka Angela Merkelová, čínský prezident Chu Ťin-tchao nebo prezidenti Polska, Estonska a Lotyšska. Na Rudém náměstí před deseti lety defilovali příslušníci americké, britské, francouzské a polské armády. To ale byla jiná doba a v Kremlu seděl jiný prezident.
Váleční veteráni museli být dva týdny v karanténě
Bezpečnostní opatření předcházející oslavám na Rudém náměstí byly na místě. Koronavirus v Rusku stále řádí. Přestože je denní přírůstek nakažených menší než před měsícem a půl, stále dosahuje více jak sedmi tisíc případů. Moskva zůstává centrem onemocnění COVID-19 v Rusku. Proto český prezident Miloš Zeman zrušil svou cestu do ruské metropole na oslavu konce druhé světové války.
Organizátoři přehlídky tak válečné veterány, kteří dostali pozvání na akci, umístili na dva týdny do karantény. Tu trávili v léčebnách pod Moskvou. Na tribunách poté hosté v den přehlídky seděli s odstupem mezi sebou, ale bez roušek.
Koronavirus přitom nebyl jedinou věcí, které se Kreml obával, že by mohla narušit už jednou odloženou oslavu. Koncem minulého týdne byl totiž v Moskvě zadržen bývalý vůdce ruské protestní skupiny Pussy Riot Pjotr Verzilov. Podle neověřených informací se ruské bezpečnostní orgány obávaly, že by Verzilov mohl během přehlídky vběhnout na protest proti vládnoucímu režimu před tank a zopakovat ikonický čin muže z náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Opozičník proto preventivně dostal 15 dní vězení.
Oslavy konce druhé světové války jsou bez zveličování pro Rusy nejdůležitějším státním svátkem. A to napříč generacemi – nehledě na politickou orientaci. Ukazují to i nezávislé sociologické průzkumy.
Rusové nemusí mít rádi Putina nebo opozičníka Navalného, spojuje je však úcta k obětem, které jejich rodinní příslušníci přinesli, aby porazili nacismus. Je to dáno historickou pamětí na genetické úrovni. A zároveň je to dáno tím, že se každá ruská rodina zapsala do dějin a přispěla k porážce všeobecně přiznaného zla.
Ruský prezident Vladimir Putin na vojenské přehlídce v Moskvě Zdroj: AP
To je i odpověď na to, proč velká část Rusů ostře vnímá demontáž pomníku sovětského maršála Koněva, který stál v Praze 6. Imperiální roztahovačnost? Z části možná ano. Ale především to obyčejní Rusové vnímali jako útok na citlivé místo své vlastní rodinné historie.
Kreml tuto společenskou jednotu využívá. Téma druhé světové války a vítězství v ní je ústředním a možná i jediným článkem ideologie Putinova režimu. Sám ruský prezident se k druhé světové válce poslední dobou často odkazuje. A vždy hlasitě dává najevo nesouhlas s takzvaným přepisováním dějin druhé světové války. Dlužno říci, že Moskva k jednostranné interpretaci událostí druhé světové války sahá s oblibou také.
A proto navzdory koronaviru tisíce Moskvanů vyšly do ulic. Bez roušek a natěsnaní na sobě se v centru ruské metropole tlačili u policejních zátarasů. Čekali, až okolo projedou tanky a budou jim moci zamávat. Rusové oslavu konce války, ať už 9. května nebo 24. června, mají zkrátka rádi.
