S PCR testem na koncert nesmíte, s antigenním na fotbal ano. Absurdní, tvrdí hudebníci
Na koncertě v Barceloně musel mít každý návštěvník negativní test a povinně roušku. Zdroj: AP
Zatímco sport se pomalinku rozjíždí, kulturní akce se stále nekonají a především hudebníci jsou čím dál zoufalejší. A to dokonce sami přišli se systémem PCR testování, které by si každý návštěvník koncertu zaplatil sám a stát by to nic nestálo. Ministr zdravotnictví dal ale přednost sportu a kultuře výjimku neudělil. Organizátor projektu Cesta ze tmy mluví o plivnutí do tváře až trestném činu ze strany ministra.
„Nový pan ministr stopnul koncert s 900 diváky a pustil 2200 lidí na stadion se 48 hodin starým antigenním testem bez jakékoliv kontroly. Šaškovali jsme tu s PCR testy a bylo to k ničemu. Když si hodíte korunou, má to větší smysl,“ nešetří kritikou autor projektu Cesta ze tmy Karel Luxík.
Čtěte také
Právě od tohoto víkendu mohou fotbalové kluby z až 10 procent zaplnit kapacitu hlediště. Do kvóty se počítají i pořadatelé, novináři a další lidé, kteří zajišťují organizaci utkání. Výjimka by platila i pro hokejovou první ligu, tak však už skončila.
„Nesouvisí to s rozvolněním. Je to podobné, jako budou povoleny kulturní akce typu Pražského jara. Jeden koncert za přísně definovaných podmínek,“ komentoval rozhodnutí minulý týden ministr Arenberger.
Pilotní projekt testování na Slavii
Luxík sám už od začátku roku pomáhal fotbalové Slavii s PCR testováním, díky němuž pár stovek diváků mohlo zajít na fotbal. Šlo o pilotní projekt, jehož se zúčastnil třeba i Roman Prymula, který na utkání osobně vyrazil.
Luxík si zřídil certifikovanou mobilní laboratoř a společně s odborníky tvrdí, že jde o nejlepší cestu, jak se co nejdříve vrátit do normálu, přičemž stát to nic nestojí. Díky PCR testování chtěl rozjet i sérii koncertů v pražské Lucerně. Přestože mu předchozí ministr Jan Blatný slíbil udělit výjimku na jejich pořádání, ten současný to zatrhl.
Čtěte také
Nebylo by na tom nic divného, pokud by byla opravdu epidemická situace vážná. Ale na stadiony mohou diváci přijít nikoliv s několik hodin starým PCR testem, ale s až dva dny starým antigenním testem. Ty jsou navíc považovány za málo spolehlivé a nákazu odhalí jen v malé míře. PCR testy jsou mnohem citlivější, ale také dražší.
Plivnutí do tváře
„Je to nepochopitelný dvojí metr. Nerozumím tomu, byl jsem strašně rozčílený. Tohle se rovná trestnému činu. Jde o plivnutí do tváře těm, kdo se snaží hledat řešení a dodržují pravidla,“ dodává Luxík s tím, že na projektu pracoval měsíce.
A rozhodnutí Arenbergera nechápu ani odborníci. „Když jsou lidé přímo v den koncertu všichni otestováni velmi kvalitními PCR testy a dostanou potvrzení, že jsou negativní, je koncert v té chvíli v podstatě nejbezpečnějším místem v Česku,“ řekl CNN Prima NEWS evoluční biolog Jaroslav Flegr s tím, že postupu ministra nerozumí.
Celá věc je o to pikantnější, že ho nyní resort zdravotnictví požádal, aby zpracoval metodický plán na to, jak by mohly pomocí PCR testů probíhat kulturní akce. „Chtějí po mně sepsat plán a technologický postup, tak na tom pracuji. Druhá možnost je, že nebude nic a vznikne nějaký kočkopes. Ale nemá smysl házet flintu do žita,“ dodal pro CNN Prima NEWS Luxík.
Dotované jsou antigenní testy, ale PCR ne
Zásadní otázkou je i cena testů. Na ty antigenní stát přispívá 350 korunami poskytovatelům zdravotních služeb a 60 korunami zaměstnavatelům. PCR testy ale stát zatím nijak nedotuje.
Podle laboratoří hodnotících PCR testy by přitom stačilo, kdyby oněch 350 korun stát dal na spolehlivější PCR a vzhledem k většímu množství zpracovaných vzorků by cena klesla tak, že by lidé dopláceli 100 až 200 korun a mnohdy i méně.
Zatím se ovšem zdá, že i kdyby se kulturní akce mohly konat pro lidi s negativním PCR testem, museli by si je jejich účastníci platit sami. To ale zásadně odmítá ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Čtěte také
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
