Domů Zprávy Koronavirus

S pilulkou od Pfizeru opatrně. V kombinaci s jinými léky na covid může být nebezpečná

Pilulka od Pfizeru Zdroj: Profimedia.cz

Filip Kalčák

28. pro 2021, 06:57

Navzdory mnohým obavám procházejí veškeré vakcíny a léky na covid přísným hodnotícím řízením. Experti nyní v souvislosti s pilulkou paxlovid od Pfizeru, která je již schválená v USA i v Evropské unii, vznesli obavu, že může mít v kombinaci s jinými medikamenty vážné vedlejší účinky. Potíž je v tom, že často jde o léky, které se také užívají proti covidu.

Na začátku příštího roku budou moci lékaři v USA i Evropské unii podávat koronavirovým pacientům, kterým hrozí hospitalizace, pilulku paxlovid od společnosti Pfizer. Medikament má podle klinických studií snižovat riziko vážných dopadů covidu až o 90 procent.

Realita se ale od papírových předpokladů může dost lišit. Experti oslovení americkou televizí NBC upozornili, že paxlovid může být nebezpečný v případě, že se zkombinuje s určitými dalšími léky.

Mezi takové medikamenty se řadí ty na ředění krve, změnu hladiny lipidů v krvi, léčbu srdce, vysokého tlaku, cholesterolu, léky na erektilní dysfunkci i mnohá antidepresiva. Jde tedy o běžná a hojně užívaná léčiva.

Potíž je v tom, že řada léků, které zřejmě budou v kombinaci s paxlovidem přinášet potíže, se využívá právě v boji s covidem. Jde zejména o přípravky na ředění krve. Lékař podávající pilulku od Pfizeru by si tak měl být vědom, jaké další léky již infikovaný pacient dostal.

Jenže ve chvíli, kdy bude pilulka schválena v USA a v Evropské unii plošně (a nikoli jen pro nouzové užití), se dostane do lékáren, kde si ji bude moci pořídit kdokoli. Experti oslovení NBC proto doporučují, aby lidé lékárníkům před zakoupením léku poskytli seznam všech užívaných léků, aby tím zamezili případným komplikacím.

I přes riziko možných vedlejších účinků experti míní, že pilulka od Pfizeru může být v případě správného užívání silným a dostupným nástrojem v boji s covidem. Tím víc, když konkurenční pilulka molnupiravir od společnosti Merck v klinických studiích ukázala účinnost „jen“ 30 procent.