S úsměvem idiota všechno měl, vzpomínali kolegové na pohřbu Jana Vodňanského

„Obrovský dar Jana Vodňanského spočíval v tom, že jeho poezie, verše, písničky a přednášky byly nejvyšší liga v chytrosti. Smály se tomu tisíce lidí. Byl veliký básník pro děti,“ řekl CNN Prima NEWS režisér Jan Hřebejk a zároveň upozornil, že Vodňanský je vedle Seiferta jediným chartistou, který se dostal do učebnic základní školy.

Na básníka a zpěváka zavzpomínal také herec Jan Kačer. „Zemřel báječný kluk. Navázal na tradici krásné české řeči, uměl svými jednoduchými veršíčky sdělit osudy,“ uvedl Kačer s tím, že Vodňanský byl velký básník, kterému rozuměli děti i dospělí. „Mě pořád napadají verše Vždyť to je krásný život, co by chtěl? S úsměvem idiota všechno měl,“ dodal herec.

Mohl tu ještě být

Spisovatelka Jiřina Šiklová CNN Prima NEWS řekla, že Vodňanský byl jedním z nejlepších chlapů, které znala. „Měl morální zásady. Ne že by jimi někoho poučoval, on je měl zvnitřněné, a přitom to byl strašně veselý, hezký a úspěšný kluk,“ zavzpomínala spisovatelka.

Když začínala pandemie a Vodňanský měl poslední vystoupení, slibovali si, že se sejdou. „Ale že se s ním sejdu až tady, v krematoriu? Co se dá dělat, takový je život. Ale mohl tu ještě být,“ podotkla Šiklová.

Proslavily ho písně Jak mi dupou králíci nebo Mauglí

Vodňanského proslavilo především dílo, které vzešlo ze spolupráce se skladatelem Petrem Skoumalem. Dvojice Vodňanský a Skoumal bavila publikum od roku 1963 až do začátku 80. let, kdy se rozpadla těsně předtím, než úřady stihly vydat úplný zákaz jejich společného vystupování.

Populární byl zejména jejich celovečerní program v Činoherním klubu S úsměvem idiota. K nejslavnějším písním dvojice patří Jak mi dupou králíci, Mauglí, Maršálové, Ukolébavka pro hysterku, Markýz de Sade, Horké letní odpoledne nebo Králíci pokusný.

„Dvojice pro mě byla, stejně jako pro mnoho dalších, zjevením. Svoboda, hravost a absurdita jejich písniček a textů se totálně lišila od toho, co nás obklopovalo a zároveň byla parodií na vyprázdněné projevy a klišé oficiální kultury. Autorům se podařilo vzdát hold jejich tvorbě na pozadí a v kontextu doby, v níž vznikala,“ řekla loni Alena Müllerová z České televize, která produkovala dokumentární film Pavla Klusáka a Marka Najbrta nazvaný Vodňanský & Skoumal –⁠ Všechno je proměnlivé.

Cenzura vyhnala dvojici z pražských scén

Sám Vodňanský vzpomínal na spolupráci se Skoumalem na bookletu CD Zakázané koncerty 1974–⁠1981: „Od samého počátku v Činoherním klubu bylo koncertování dvojice Skoumal & Vodňanský jízdou na neosedlaném a navíc nenažraném tygrovi. Šířící se fámy předcházely zákazy, které přiváděly na každou reprízu do divadla i ty diváky, kteří se už nevešli, a tak se tísnili na balkoně vestoje. Pokaždé se hrálo, jako by to bylo naposled. Po letech se mi přiznali moji blízcí přátelé, proč chodili až notoricky na každou reprízu S úsměvem idiota. Prý chtěli být u toho, až nás budou zatýkat přímo na scéně.“

Cenzura nakonec vyhnala dvojici z pražských scén, takže vystupovala převážně po kolejích a studentských klubech. „Po vystoupení v Olomouci nás přepadli dva místní funkcionáři. Sotva dozněl poslední přídavek, vtrhli do šatny jak tajfun a chovali se jako estébáci v akci. S neurvalým řevem vyhnali mladé diváky, kteří si přišli pro autogram,“ vzpomínal Vodňanský před třemi roky na tehdejší atmosféru.

Vodňanský se narodil 19. června 1941. Vystudoval ekonomiku a organizaci strojní výroby a získal titul inženýr. Zároveň externě vystudoval filozofii a historii. Vedle psaní textů založených na absurdním humoru se Vodňanský věnoval také tvorbě pro děti.