Šmírování, nebo ochrana dětí? Expert z Bruselu popisuje, o co jde v návrhu na chat control
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Hlavním smyslem nařízení je boj proti zneužívání dětí online.
Návrh zákona obsahuje také „skenování“ zpráv v aplikacích jako WhatsApp nebo Instagram.
Legislativa má podporu hlavně u zemí severní a západní Evropy – stále jim ale chybí většina, aby byl zákon schválen.
„Chat control“ kritizuje i europarlament, a jeho naděje na zavedení proto jsou poměrně nízká, říká analytik.
Jaký je postoj Česka a zaspala česká vláda?
Jedním z ústředních témat předvolebních debat se stal takzvaný chat control, čili nařízení, které si za hlavní cíl klade ochranu dětí na internetu. Jedním z jeho nástrojů by ale mělo být i skenování soukromých zpráv nebo fotek a videí, které lidé posílají například přes Instagram nebo WhatsApp. „Šance na prosazení není příliš velká. V minulosti už podobné pokusy opakovaně neuspěly a je pravděpodobné, že ani tentokrát se tento konkrétní prvek legislativy nepodaří prosadit,“ popisuje v rozhovoru analytik think-tanku Europeum a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk.
Proč takové nařízení vůbec vzniká a proč Komise navrhla tak radikální věc, jako je skenování soukromých konverzací?
„Chat control“ je ve skutečnosti součástí širší legislativy, která má pomoci v boji proti zneužívání mládeže online. Největší pozornost ale vzbudil kvůli riziku zásahu do soukromí obyvatel EU, a proto vyvolal tak silnou negativní reakci.
ČTĚTE TAKÉ: Trump si notuje s Putinem. Obviňování Evropy z mírového fiaska je nelogické a pokrytecké
V některých zemích, zejména na severu Evropy, kde má stát tradičně vnímán velmi silnou roli a kde existuje velmi silný dohled a kontrola, se tento návrh setkal s menším odporem. Platí tam spíše princip, že „kdo nemá co skrývat, nemusí se bát“.
V zemích východní a střední Evropy je to ale jiné. Tady se logicky objevují mnohem emotivnější reakce, protože lidé mají historickou zkušenost s rozsáhlým státním dohledem. Pro ně je zásah do soukromí citlivou hranicí – převládá názor, že soukromí je prostě soukromí a nemělo by být narušováno.
Nejde o otevření vrátek státní kontrole ani „šmírování“ ve virtuálním prostoru. Představa je taková, že by samotné firmy provozující komunikační platformy musely své služby automaticky skenovat – tedy počítačem, nikoli úředníkem.
Často se to dezinterpretuje tak, že by podle návrhu měl mít stát nebo třeba Evropská komise možnost nahlížet do soukromých konverzací. Tak to ale rozhodně není. Rád bych zdůraznil, že nejde o otevření vrátek státní kontrole ani „šmírování“ ve virtuálním prostoru. Představa je taková, že by samotné firmy provozující komunikační platformy musely své služby automaticky skenovat – tedy počítačem, nikoli úředníkem. To je důležité říct. I tak to ale samozřejmě vyvolává velkou nevoli, a to naprosto pochopitelně.
Čtěte také
Jak by to fungovalo v praxi?
Služby jako WhatsApp nebo Signal fungují tak, že zpráva je zašifrovaná už při odeslání a dešifruje se až na zařízení příjemce. Obsah je tedy utajený a nelze do něj zasáhnout. Původně se zvažovalo vytvořit „zadní vrátka“, která by šifrování obešla. To už naštěstí není na stole.
Princip je teď jiný: kontrola by měla probíhat přímo na zařízení uživatele, ještě před odesláním zprávy. Pokud by s tím uživatel souhlasil, telefon by automaticky skenoval například obrázky nebo odkazy, které chce poslat, a vyhodnotil, zda neobsahují rizikový materiál. Pokud by uživatel souhlasil, mohl by dál posílat i multimédia. Pokud ne, aplikace by se omezila jen na textové a hlasové zprávy, bez možnosti posílat obrázky.
To má zabránit vzniku zadních vrátek v šifrování. Přesto ale zůstává obava, že jde o formu čtení soukromé komunikace strojem – a není jisté, zda by se k datům za určitých okolností nakonec nemohl dostat i člověk. Tyto obavy z prolomení soukromí proto považuji za naprosto oprávněné.
Chlapec s tabletem v ruce, ilustrační fotka Zdroj: Profimedia.cz
Šance na prosazení není příliš velká
Jak už jste zmínil, proti tomuto návrhu Komise se již na konci roku vyjádřil výbor LIBE, Evropský parlament jej odmítl, relativně silné rozpory jsou i mezi členskými státy. Kdo tedy momentálně podporuje myšlenku, že by mělo docházet ke skenování soukromých konverzací – od textových zpráv přes fotky a videa po zvukové nahrávky, které posíláme například přes Instagram nebo WhatsApp?
Koalice států, které návrh podporují, je poměrně široká – hlavně země severní a západní Evropy. Přesto zatím chybí kvalifikovaná většina, aby dánské předsednictví mohlo vyjednat finální pozici členských států. Řada zemí je stále nerozhodnutá, včetně Česka, které se ale spíše kloní k odmítnutí. Mezi váhající patří i Německo a další klíčové státy, bez nichž by dohoda nebyla možná.
Ani kdyby se členské státy na kompromisu shodly, v Evropském parlamentu není příliš velký apetit k něčemu takovému sahat. Na začátku měla idea lepší ochrany dětí v online prostředí širokou podporu, ale s rostoucí kritikou se postoje proměnily. V Česku byli zpočátku proti hlavně Piráti, postupně se však k odmítavému postoji přiklonila celá vládní koalice.
Podobný vývoj je i u evropských lidovců (EPP), kde odpor vůči návrhu sílí. Proto se zdá, že šance na prosazení není příliš velká. V minulosti už podobné pokusy opakovaně neuspěly a je pravděpodobné, že ani tentokrát se tento konkrétní prvek legislativy nepodaří prosadit.
Je to vlastně typický český příběh: v Bruselu se o něčem vyjednává celé roky, ale u nás se to ignoruje – až do chvíle, kdy se blíží závěrečné hlasování.
Takže aspoň do se míry dáváte tedy zapravdu opozici v tom, že vládní strany se ve vztahu k chat control začínají vyjadřovat kritičtěji až nyní, zatímco dříve s touto legislativou souhlasili?
Myslím, že za tím stojí především veřejná odezva. Je to vlastně typický český příběh: v Bruselu se o něčem vyjednává celé roky, ale u nás se to ignoruje – až do chvíle, kdy se blíží závěrečné hlasování. Podobně je to i s chat control. Teprve když se objevila širší mediální pozornost a zájem veřejnosti, začali si vládní politici klást otázku, zda je možné něco takového podpořit.
Je logické, že stát jako Česko, který má tradičně odlišný pohled na svobodu internetu než třeba severské země, k návrhu přistupuje odmítavě. Důvodem může být i současná geopolitická situace a výzvy, jimž Evropa čelí. Jak říkal už (někdejší předseda Evropské komise Jean-Cloud) Juncker – EU by se měla soustředit na velké věci a nezatěžovat se detaily, které přinášejí spíše administrativní zátěž pro firmy. Evropa potřebuje posílit konkurenceschopnost, a cesta dalších zákazů a restrikcí tomu nepomůže.
Navíc, i kdyby byl návrh přijat, lidé, kteří šíří dětskou pornografii, by si pravděpodobně našli jiné cesty, například na darknetu. Tento problém by to bohužel nevyřešilo.
Chatovací aplikace WhatsApp a Signal, ilustrační snímek Zdroj: Aleksey Zotov / Alamy / Profimedia
Jaká je situace v jiných státech? Je to v nich podobně velké téma jako v předvolebním Česku?
Odezva je poměrně emotivní napříč Evropou, ale v Česku má specifický kontext i kvůli volbám. Narativ, že se Evropská komise nepřiměřeně snaží zasahovat do soukromí, je u nás přítomný dlouhodobě – ne vždy oprávněně. Stačí si vzpomenout na GDPR, kolem kterého kolovaly dramatické pověsti, a nakonec se nic zásadního nestalo. V tomto směru se obávám, že i u chat control může docházet k určitému zveličování.
Přesto si myslím, že návrh by projít neměl. Jednak proto, že by nebyl skutečně účinný – ti, kteří chtějí závadný obsah šířit, by si našli jiné cesty. A také kvůli rizikům, která s sebou nese. Získat veřejnou podporu pro takový krok by bylo velmi těžké. Naopak hrozí, že by to mohlo ještě více prohloubit propast mezi částí české společnosti a institucemi EU.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Šéf NATO o kybernetických útocích: Jsme v přímém ohrožení Ruskem. Už i Madrid je Východ
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
