Sankce na Putina a Lavrova uvalí také USA. Německo posílá vojáky na Slovensko
Výběr redakce
Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jako další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Německo pak v rámci posílení obrany východního křídla NATO vyšle vojáky na Slovensko. V pátek večer to v rozhovoru s televizí ZDF prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová.
„Angažujeme se na Slovensku,“ řekla Lambrechtová; podle ní Německo do země pod Tatrami vyšle rotu. Přesný počet německých vojáků nezmínila, ale rotu tvoří v průměru 150 mužů a žen ve zbrani. Lambrechtová vyslání vojáků oznámila po jednání se Slovenskem. Německo se podle ministerstva obrany na Slovensku zapojí nejen do vytvoření bojové skupiny, jako se tomu stalo v Litvě, ale také do protivzdušné obrany.
Čtěte také
Agentura DPA uvedla, že německá armáda plánuje nasadit na Slovensku raketový systém Patriot, který poskytuje ochranu před leteckými i raketovými údery.
Činné je Německo i v námořní ochraně. Již v sobotu dopoledne vypluje z přístavu Wilhelmshaven korveta Erfurt, která se připojí k alianční námořní skupině SNMG 1. Tento svaz chrání námořní trasy v severním Atlantiku, Severním moři a v Baltu. Námořnictvo uvedlo, že Erfurt se původně měl vydat na libanonskou misi OSN, ale kvůli válce na Ukrajině a ohrožení východních členů aliance bude nasazen v Evropě.
Mluvčí ministerstva obrany Christian Thiels dále řekl, že německá armáda nyní vyhodnotí, jak by Německo mohlo pomoci se vzdušnou obranou na východě Evropy. Ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že na ochranu vzdušného prostoru Rumunska vyčlenilo až šest stíhaček Eurofighter. Působit tam mají spolu s italskými leteckými silami.
Válka na Ukrajině
Americké sankce proti Putinovi
S novými opatřeními, konkrétně sankcemi, přišel v pátek také Bílý dům. S informací, že USA přijmou sankce mířící Přímo proti Putinovi, přišla CNN. Jeden z jejích zdrojů naznačil, že se postihy pravděpodobně dotknou i dalších ruských představitelů. CNN podotýká, že uvalení sankcí na Putina nejspíše nebude mít „hmatatelný“ dopad na jeho finanční situaci. Ruskému prezidentovi nicméně umístění na sankční seznam bude bránit v cestách do USA, uvedla mluvčí Bílého domu Psakiová.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v minulosti varoval, že potenciální osobní sankce na Putina by byly „politicky destruktivní“ a srovnatelné s přerušením diplomatických vztahů.
Biden podle Psakiové ke kroku přistoupil po konzultacích se spojenci. Plán obstavit majetky ruského prezidenta a ministra zahraničí vpodvečer oznámily členské země EU a později také Británie. Tyto osobní postihy jsou součástí třetí sady západních sankcí zavedených kvůli rozhodnutí Ruska uznat nezávislost separatistických „lidových republik na východě Ukrajiny a následně do různých částí země poslat vojáky. USA mimo jiné zakázaly obchodování s ruským státním dluhem na amerických trzích, začaly blokovat aktivity několika ruských bank včetně Sberbank a omezují export technologických výrobků do Ruska.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
