Skončila červnová Evropská rada
Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se v Bruselu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale v tomto případě vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
V textu o Ukrajině, který měl odmítnout podpořit maďarský premiér Viktor Orbán, EU „důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilistů a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří“. Po Moskvě požaduje „skutečnou politickou vůli ukončit válku“.
„(V závěrech) je jasná výzva k odsouzení Ruska a najdete tam také odsouzení podpory ze strany Íránu, Severní Koreje a Běloruska,“ uvedl na briefingu novinářů premiér Petr Fiala (ODS).
ČTĚTE TAKÉ: Trumpova internetová hrozba pro Evropu. Drží mocnou zbraň, její použití by bylo zničující
Na dotaz redakce CNN Prima NEWS, proč se mezi vyjmenovanými třetími státy nenachází také Čína, která se podle zjištění tajných služeb dopustila špionáže na ministerstvu zahraničních věcí, premiér uvedl, že evropští lídři sice nehovořili o zařazení Číny na tento seznam, ale její jméno zaznívalo v mnoha dalších souvislostech.
Na Evropské radě jsem opět upozornil na rizika spojená se zavedením nové emisní povolenky pro domácnosti a dopravu (ETS2). Spolu s dalšími státy jsme dali jasně najevo, že dokud hrozí riziko zdražení pohonných hmot a vytápění, Česká republika ETS2 nezavede. ⁰
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 26, 2025
Prosadili jsme… pic.twitter.com/HSmdQLEeqJ
„Předmětem debaty byl vztah k Číně, a to z mnoha důvodů,“ odpověděl Fiala. EU podle něj v nadcházejících týdnech čekají dva významné summity s Japonskem a následně i Čínou, kde by se mělo debatovat o obchodních a dalších vztazích. Právě ve vztahu k ní proběhla podle Fialových slov intenzivní debata na téma, jak k ní přistoupit.
Následně sám připomněl čínskou kybernetickou kampaň proti českému ministerstvu zahraničních věcí, při které docházelo k únikům e-mailů zaměstnanců. „Naše negativní zkušenosti s uplatňováním vlivu Číny a její velmocenské politiky (...), to jsou věci, o kterých Evropa musí mluvit a se kterými je třeba se vyrovnávat,“ pokračoval Fiala.
„Současně platí – a na tom jsme se shodli – že je potřeba zbavovat se závislosti na Číně ve strategických surovinách a produktech,“ dodal.
Německý kancléř Friedrich Merz při hovoru s novináři v Evropské radě 26. června. Zdroj: Evropská rada
O tom, že Evropa musí společně řešit nebezpečí hybridních hrozeb, mluvil na summitu EU také německý kancléř Manfred Weber.
„Mluvíme o kybernetických útocích vůči Evropské unii – v kyberprostoru neexistují hranice, takže má smysl, abychom nyní společně budovali evropskou kybernetickou brigádu, abychom společně investovali do bezpečnosti Evropské unie,“ řekl novinářům ve čtvrtek dopoledne.
Lídři evropských států se v závěrech jednání shodují také na nutnosti mobilizování všech dostupných prostředků k prevenci hybridních hrozeb, jaké by mohly představovat nebezpečí pro vnitřní bezpečnost států.
Sankční balíček neprošel
Pokud jde o další sankce, k jejichž prosazení je třeba jednomyslnost, daly Maďarsko a Slovensko najevo, že je zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027.
Lídři se tak sice nedokázali dohodnout na 18. balíčku sankcí proti Rusku, ale dohodli se na prodloužení stávajících opatření zaměřených na ruskou ekonomiku o dalších šest měsíců.
„Udělali jsme to bez jakékoli diskuse, bez jakéhokoli problému,“ cituje belgického premiéra Barta De Wevera Euractiv. „Lidé už odcházejí z místnosti a (předseda Rady) António Costa řekl: ‚Aha, zapomněl jsem na jednu maličkost, na prodloužení sankcí. Myslím, že to je pro všechny v pořádku?‘“, glosoval premiér Belgie.
Fico pochválil von der Leyenovou
Slovenský předseda vlády Robert Fico se ve čtvrtek kromě Evropské rady zúčastnil také schůzky s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Jedním z důvodů byly Ficovy obavy, jaké dopady by mohlo mít úplné zastavení dodávek pro Slovensko, podobně jako další evropské státy. Ten navrhla Komise na začátku letošního roku pod názvem RePowerEU a měl by podle návrhu platit od 1. ledna 2028.
„Jde o mimořádně vážný návrh Komise, který bude mít negativní dopad na ceny plynu na Slovensku, ať už pro domácnosti, tak pro průmysl, a bude vést určitě i ke snížení konkurenceschopnosti celé EU,“ prohlásil Fico ve videu zveřejněném na svém Facebooku.
Zmínka dopadů na Slovensko se dokonce promítla také do závěrů čtvrteční Evropské rady, na které se tématem diskuze stala také konkurenceschopnost evropských států.
Robert Fico a Viktor Orbán na zasedání Evropské rady 20. března Zdroj: čtk/profimedia.cz
Fico proto ve videu ocenil, že si Evropská komise podle něj „uvědomuje, co může tento návrh pro Slovensko znamenat“. Pochopení pro postoj slovenské vlády podle Fica přichází i ze strany slovenského byznysu. „Jediný, kdo fandí tomuto ideologickému a škodlivému návrhu, je slovenská opozice a opoziční média,“ uvedl.
Zopakoval ale, že Slovensko nový sankční balíček nepodpoří: při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Bratislava žádat o odložení hlasování, a pokud se tak nestane, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn sankce vetovat.
Orbán, který je v Unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se dnes opět postavil proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, když prohlásil, že Maďarsko nechce být ve stejném spolku s válčící zemí, protože je to nebezpečné.
Zelenskyj žádal o přijetí 18. balíku sankcí
Volodymyr Zelenskyj se obrátil na vedoucí představitele EU s prosbou o schválení rozsáhlejšího 18. balíčku sankcí proti Rusku. Uvedl, že ten by se měl zaměřit na ruský obchod s ropou, jeho stínovou flotilu tankerů, banky a další finanční nástroje a řetězce dodávek zbraní.
Kvůli přesunutí jednání o Ukrajině na pozdní odpoledne se Zelenskyj zúčastnil summitu pouze přes on-line hovor.
„Ukrajina je připravena na spravedlivý mír, Ukrajina je připravena na příměří, ale Rusko všechno blokuje,“ prohlásil. Právě z tohoto důvodu se podle něj musí zvýšit tlak na Moskvu; sankce jsou přitom nejefektivnějším nástrojem.
„Co je nyní potřeba, je opravdu silný osmnáctý sankční balíček, klíčovými cíli musí být obchod s ropnými produkty, ruské banky a další finanční instrumenty,“ uvedl.
Okamžité příměří v Gaze
Summit se věnoval také válce v Pásmu Gazy a vyzval k okamžitému příměří i k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Situaci v tomto úzkém pobřežním pásmu, kde žijí přes dva miliony Palestinců, označil za katastrofální a zoufalou; politici se v této souvislosti zmínili zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění. Požadují, aby Izrael zcela zrušil blokádu Gazy, umožnil okamžitý a nerušený přístup humanitární pomoci a plně dodržoval své závazky podle mezinárodního práva.
Závěry ke Gaze tak podle Fialy jsou vyvážené – potvrzují právo Izraele na sebeobranu a zároveň vyzývají Izrael, aby podnikl vážné kroky k nápravě humanitární situace, uvedl.
Evropská rada rovněž odsoudila vyostření situace na okupovaném Západním břehu Jordánu v důsledku narůstajícího násilí ze strany osadníků, rozšiřování nelegálních osad a izraelské vojenské operace.
Španělský premiér Pedro Sánchez navíc vyjádřil přesvědčení, že v Gaze dochází ke genocidě. Izrael podle něj jasně porušuje článek 2 asociační dohody mezi EU a Izraelem, a Madrid proto bude usilovat o její pozastavení. Pozastavení či úplné zrušení dohody by vyžadovalo jednomyslnou podporu zemí EU, což se nejeví jako pravděpodobné, neboť Izrael má v unii několik spojenců, včetně Česka.
Lídři členských zemí se shodli na tom, že je potřeba pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost.
Ke skupině zemí Evropské unie, které usilují o zpřísnění migrační politiky a pravidelně se scházejí, se dnes poprvé přidalo Německo. Takzvané migrační snídaně se spolu se zástupci dalších 12 zemí zúčastnil německý kancléř Friedrich Merz, který do Bruselu přijel na svůj první summit EU.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak na Trumpa? Přerostlé dítě, které slyší na čísla, popsal Zrno. Evropa se musí poučit
