savci

Velcí suchozemští savci nemají šanci ve světě, který se rychle otepluje. Země se stane „planetou plazů a ptáků“, říká kalifornská vědkyně Ashley Legerová. Máme už podle ní dost znalostí k tomu, aby se dalo předpovědět, jak dobře se různé druhy zvířat přizpůsobí proměnám, jež planeta zažívá a ještě zažije.

Spojení „ptačí mozeček“ jako vyjádření hlouposti nikdy nedostalo na frak tolik jako v posledních letech. Díky rozsáhlým pozorováním a studiím již víme, že ptáci dokážou vytvářet a používat nástroje, předvídat budoucnost, ale i rozpoznat umělecké styly. Vědce však dlouhou dobu sužovala představa, že to všechno dokážou i bez neokortexu – části mozku, kterou my savci využíváme k ukládání paměti či řešení problémů. Dvě nové studie dokazují, že podobný orgán se přeci jen vyvinul i u ptáků.

Virus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 není jediným virem, který pochází ze zvířat a zároveň ohrožuje lidi. Tým vědců odhaduje, že ptáci a savci mohou přenášet dalších až 850 tisíc dosud neobjevených virů, které pro člověka představují potenciální riziko, píše britský deník Daily Mail.

Tým vědců zpracoval doposud nejrozsáhlejší studii demografie 101 druhů savců, z níž vyplynulo, že podobně jako u lidí i u dalších živočichů se v průměru delšího věku dožívají samice. O nové studii informoval server Daily Mail.

Hmyzožraví savci, kteří se díky charakteristicky tvarované létací bláně staly předlohou pro halloweenskou výzdobu a Batmana – tak mnozí lidé vnímají netopýry. Tito tvorečkové přitom mohou nabídnout mnohem víc. Pravdou ale je, že se komiksovému superhrdinovi velmi podobají nejen překvapivými schopnostmi, ale také nebezpečím, kterému musí takřka každý den čelit.