Největší riziko pro lidstvo představují podle vědců patogeny z ptáků, netopýrů, hlodavců, primátů či hospodářských zvířat, které navíc neustále mutují. Zdroj: Pixabay
Virus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 není jediným virem, který pochází ze zvířat a zároveň ohrožuje lidi. Tým vědců odhaduje, že ptáci a savci mohou přenášet dalších až 850 tisíc dosud neobjevených virů, které pro člověka představují potenciální riziko, píše britský deník Daily Mail.
„Z pandemií nemůžeme v žádném případě vinit zvířata. Je to právě lidská činnost, která vede ke změně klimatu a ztrátě biodiverzity. Ta tak zvyšuje riziko pandemie,“ uvedl Peter Daszak, předseda Mezivládní vědecko-právní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) a prezident Aliance EcoHealth.
Největší riziko pro lidstvo představují podle vědců patogeny z ptáků, netopýrů, hlodavců, primátů či hospodářských zvířat, které navíc neustále mutují. Rizika takového šíření nákazy rychle stoupají a každý rok lékaři u lidí identifikují více než pět nových dosud neznámých chorob, z nichž každá může mít pandemický potenciál.
Bez opatření na ochranu divokých zvířat bude docházet k častějším a potenciálně horším pandemiím. Nadále platí, že předcházet případným problémům je jednodušší, než je později řešit. Na to, aby se lidstvo takovému scénáři vyhnulo, je podle vědců důležité předcházet tzv. zoonotickým onemocněním, která vznikají nakažením člověka infikovaným zvířetem.
Záchranou je udržitelnost
Abychom pandemii předcházeli, je podle odborníků potřeba okamžité ukončení neudržitelného využívání životního prostředí včetně odlesňování, těžby vzácných dřevin a jiných surovin, obchodu s divokými a exotickými zvířaty či spotřeby produktů jako jsou maso a palmový olej. Mezi doporučená opatření patří i zavedení daní z masa a živočišné výroby a zvětšení úsilí ochranářů.
Odborníci odhadují, že takové kroky by ročně stály okolo 40 až 58 miliard dolarů (v přepočtu 932 miliard až 1,351 bilionu korun), což je podle nich pouze zlomek z vynaložených nákladů na boj proti pandemiím jako je ta současná koronavirová. Ta podle výpočtů stála vlády zemí jen do července tohoto roku již 8 až 16 bilionů dolarů (186,4 až 372,8 bilionu korun).
Vědci vypočítali, že nekontrolovatelné odlesňování, rozšiřování lidských sídel a rostlinná a živočišná výroba stojí za více než 30 % chorob, které se objevily od roku 1960. Lidé se stále častěji přemisťují na místa, kde předtím žila zvířata, a ta se naopak dostávají do častějšího kontaktu s lidmi.
„Bez preventivních opatření se budou pandemie objevovat častěji, budou se šířit rychleji, zabijí více lidí a ovlivní globální ekonomiku s mnohem ničivějšími dopady než kdykoliv předtím,“ upozornili vědci ve své zprávě.
Důležitá je podle nich včasnost zásahu. „Pokud nepodnikneme urgentní kroky, otázkou není, zda nastane další pandemie podobná té aktuální, ale to, kdy k ní dojde,“ dodal Andy Jones, výzkumník v oblasti veřejného zdraví z University of East Anglia.
