Sonda DART americké vesmírné agentury NASA zasáhla podle plánu měsíc planetky Didymos, šlo o první test obrany Země před vesmírným tělesem. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval. Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí NASA za několik dnů či týdnů. Informovala o tom NASA na Twitteru. S analýzou fotometrických dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.
„Ne, tohle není zápletka filmu, jakou jsme viděli například ve snímku Armageddon,“ uvedl šéf NASA Bill Nelson k experimentu, v němž poprvé vědci testují postup dosud známý jen z katastrofických filmů. Cílem experimentu je změnit dráhu vesmírného tělesa, které by mohlo být nebezpečné pro Zemi.
Další skalp pro Webbův teleskop. Dalekohled vyfotil impozantní prstence Neptunu
Vesmírný dalekohled Jamese Webba se toulá vesmírem sotva tři čtvrtě roku, ale přesto se mu podařilo zachytit už několik přelomových snímků. Naposledy pořídil dechberoucí fotografii, která zachycuje planetu Neptun a její prstence. Podobně detailní fotografii nemělo lidstvo k dispozici od roku 1989, kdy ledového obra vyfotila sonda Voyager 2.
Úterní test se odehrál asi 11 milionů kilometrů od Země, sonda narazila do měsíce Dimorphos, jenž má průměr asi 160 metrů, rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu. Náraz sledoval tým NASA a v přímém přenosu byl vysílán i na Twitteru. Sonda vysílala každou vteřinu zpátky na Zemi snímek a vědci i veřejnost tak mohli pozorovat, jak se dvouplanetka v zorném poli kamery zvětšuje a zvětšuje. Nakonec v centru dění zůstal pouze stále se přibližující Dimorphos, který agentura AP přirovnala k obřímu, hrbolatějšímu šedému citronu.
Po nárazu vědci z NASA propukli v radostný křik a tleskali. Signál sondy se po nárazu okamžitě přerušil. Snímky kolize měl s odstupem za úkol zachytit malý satelit LICIA, který se před nárazem včas oddělil. Ačkoliv o nárazu nelze pochybovat, úspěch mise závisí na tom, zda a jak se v následujících týdnech a měsících změní trajektorie dvouplanetky, což budou vědci bedlivě sledovat teleskopy ze Země.
Měsíc kolem planetky Didymos oběhne za 11 hodin a 55 minut. Vědci doufají, že nárazem se orbit zkrátí až o deset minut, což ovlivní trajektorii obou těles.
Život v souhvězdí Draka? Vědci objevili exoplanetu ze sci-fi filmů, pokrývá ji jen voda
Vědecký svět se zase jednou vlní nadšením. Kanadští astronomové totiž v oblasti souhvězdí Draka objevili novou exoplanetu – tedy planetu, která neobíhá kolem „našeho“ Slunce – nese název TOI-1452 b a její povrch je pokrytý vodou. Díky zajímavým teplotním podmínkám podle odborníků může ukrývat život.
Sonda DART po sobě podle odhadů vědců zanechala na planetce kráter a do vesmíru vymrštila kameny i své vlastní trosky. Vědci trvali na tom, že test nesmí Dimorphos roztříštit, sonda proto vážila pouhých 570 kilogramů v porovnání s pěti miliardami kilogramů těžkým měsícem Dimorphos. Změna trajektorie je v případě budoucího reálného ohrožení šetrnější, protože úlomky tělesa mohou rovněž zasáhnout Zemi a způsobit škody.
„Dinosauři neměli vesmírný program, který by jim pomohl zjistit, co je čeká, my ho máme,“ citovala agentura AP expertku z NASA Katherine Calvinovou.
Co do velikosti jsou planetka Didymos i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by Zemi ohrozily právě ony.
IMPACT SUCCESS! Watch from #DARTMIssion’s DRACO Camera, as the vending machine-sized spacecraft successfully collides with asteroid Dimorphos, which is the size of a football stadium and poses no threat to Earth. pic.twitter.com/7bXipPkjWD
— NASA (@NASA) September 26, 2022
Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) odstartovala loni v listopadu. K přípravě této mise agentury NASA přispěl i tým Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Planetku Didymos objevili američtí astronomové z observatoře Kitt Peak v Arizoně v roce 1996. Přítomnost měsíce Dimorphos zjistil v roce 2003 česko-americký tým vedený Petrem Pravcem, který pracuje na observatoři v Ondřejově. Čeští vědci pak prováděli v letech 2015 až 2021 přesná fotometrická měření. Díky těmto a dalším datům experti vytvořili model soustavy a předpověděli pozici měsíce vůči planetce v okamžiku nárazu sondy.