Schodek státního rozpočtu je ke konci února třikrát hlubší než před rokem: 86,1 miliardy

Hospodaření státní kasy skončilo za první dva měsíce letošního roku ve schodku 86,1 miliardy korun. Loni v únoru to bylo jen 27,4 miliardy. Letošní deficit je tak více než třikrát hlubší než před rokem. Vyplývá to z čerstvých údajů ministerstva financí.

Úřad Aleny Schillerové (za ANO) prohlubování schodku vysvětluje pokračující koronavirou pandemií, ale i změnami v nastavení příjmové stránky rozpočtu. Zhoršení hospodaření ke konci února o 57,8 miliardy korun „je výsledkem poklesu daňových příjmů prohloubeného snížením zdanění práce zaměstnanců a OSVČ a změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů“, uvádí ministerstvo na svých webových stránkách.

Příjmy rozpočtu jsou podle ministerstva ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti doprovázenými dílčím poklesem zaměstnanosti, „zejména pak diskrečními opatřeními na příjmové straně“. Tím se myslí takzvané zrušení superhrubé mzdy, které vedlo ke snížení daňového základu pro výpočet daně z příjmů fyzických osob.

Klesají příjmy, rostou výdaje

Celkové rozpočtové příjmy meziročně poklesly o 5,4 procenta (12,3 miliardy korun), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného. Nová úprava rozpočtového určení daní zatím přispěla do rozpočtu obcí a krajů navíc 3,2 miliardy korun. Na sdílených daních, jako jsou daň z přidané hodnoty a daně z příjmů, inkasuje státní rozpočet o stejnou částku méně. Inkaso mírně vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 19,1 procenta, respektive 3,3 miliardy korun, a také mimořádný výnos z aukce kmitočtů pro mobilní sítě (5,6 miliardy).

Celkové výdaje se meziročně zvýšily o 18,1 procenta, což představuje 46,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje vzrostly o 3,5 miliardy, což je zvýšení o více než dvě pětiny. Nezanedbatelný nárůst vykázaly také sociální dávky, které byly meziročně vyšší bezmála o sedm miliard korun, z toho výplaty důchodů vzrostly o čtyři miliardy.

Hospodaření státu je terčem kritiky řady ekonomů, ale i Národní rozpočtové rady. Její předsedkyně Eva Zamrazilová už řadu měsíců před schválením rozpočtu na tento rok varovala, že se česká vláda zadlužuje příliš rychle, a hrozí tak, že během pár let narazí na dluhovou brzdu. Ta je v domácí legislativě nastavena maximální hranicí poměru veřejného dluhu vůči HDP, a to na 55 procentech. Národní rozpočtová rada k únorovému výsledku uvedla, že schodek státní kasy ke konci února je dvakrát větší než za celý rok 2019.

Rekord už v lednu

Státní rozpočet byl ve schodku už po prvním měsíci letošního roku. Lednová bilance příjmů a výdajů skončila v minusu ve výši 31,5 miliardy korun. To je bezmála čtyřikrát horší výsledek než v lednu loňského roku.

Meziroční zhoršení salda o 23,5 miliardy korun ministerstvo financí vysvětlovalo pokračujícím poklesem daňových příjmů prohloubeným změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 miliardy a převodem 12 miliard na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru.

Tagy: