Schodek státního rozpočtu dosáhl ke konci června 265,1 miliardy korun. Podle Aleny Schillerové jde stále o důsledek koronavirové pandemie. Zdroj: CNN Prima NEWS
Státní rozpočet skončil za první polovinu letošního roku ve schodku 265,1 miliardy korun. Během června se deficit prohloubil asi o 10 miliard korun. Výsledek je meziročně o 70 miliard horší. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí.
Protiepidemická opatření, která omezovala ekonomickou aktivitu, negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles je prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a také změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Tak ministerstvo financí pojmenovává hlavní příčiny výsledku hospodaření státu za první pololetí letošního roku.
Schodek státního rozpočtu je o 70 miliard hlubší než za stejné období loňského roku. „Deficit hospodaření rozpočtu se však oproti květnu prohloubil jen o 10,1 miliardy korun, což představovalo druhý nejlepší meziměsíční výsledek od února 2020. Dopady rozvolnění se promítly zejména do výběru daní včetně pojistného, který byl na úrovni státního rozpočtu meziročně vyšší o 30,8 miliardy, čímž překročil i úroveň inkasa z června 2019 o téměř čtyři miliardy korun,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
390 miliard korun. Vláda na rok 2022 schválila další rozpočet s obrovským schodkem
Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. Na Twitteru to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Investice meziročně nižší
Daňové příjmy se tak vůbec poprvé od počátku pandemie dostaly nad úroveň stejného období minulého roku. Největší absolutní i procentní nárůst zaznamenaly daně z příjmů právnických osob, které se meziročně zvýšily o 23,2 miliardy korun, respektive 44,7 procenta. Vzrostlo také inkaso daně z přidané hodnoty, pokles naopak nastal u spotřebních daní a daní z příjmů fyzických osob. To úřad Aleny Schillerové vysvětluje takzvaným zrušením superhrubé mzdy a zvýšením slevy na poplatníka.
Na výdajové straně došlo k meziročnímu růstu bezmála o 83 miliard korun, z čehož běžné výdaje byly vyšší o 88 miliard, naopak kapitálové (tedy investice) meziročně klesly o 5,4 miliardy. V rámci jednotlivých složek pak nejvíce vzrostly transfery podnikatelským subjektům, a to o 32,4 miliardy korun. Stát také poslal o téměř 19 miliard korun více do rozpočtů krajů a obcí.
Míříme ke 420 miliardám
Na celý letošní rok je naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Pokud bychom pololetní výsledek pouze vynásobili dvěma, pak by celoroční deficit dosáhl 530 miliard. Jenže překročení půlbilionové „sekery“ je jen málo pravděpodobné. Lze totiž reálně očekávat, že ekonomická aktivita ve druhé polovině roku poroste, čímž se také zvýší příjmové položky státu. Současně se projeví efekt ukončování podpůrných programů vlády, které byly spuštěny v reakci na koronavirovou pandemii. Tím zase bude tlumen nárůst výdajů.
Přesto bude loňský rekordní deficit překonán. Myslí si to Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. „Deficit letos dosáhne 420 miliard korun. Ve druhém pololetí roku lze očekávat výraznější ekonomický růst, jejž umožní postupující vakcinace u nás i v zahraničí. Stát si také obecně ve druhém pololetí půjčuje méně než v pololetí prvním, přičemž letošek nebude výjimkou – i to v příštích měsících zmírní tempo nárůstu státního dluhu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
