Přibývá párů, kterým se nedaří počít druhé dítě a mnohdy pomůže až asistovaná reprodukce.
Přestože napoprvé Jana (39 let) z Brna otěhotněla rychle a spontánně, druhé dítě se nedařilo. Po několika měsících neúspěšného snažení se s manželem obrátili na asistovanou reprodukci. Takzvaná sekundární neplodnost postihuje jeden z pěti českých párů a tento počet stále roste. Jak tuto situaci zvládnout po psychické stránce a kdy je vhodné navštívit lékaře? Na to se CNN Prima NEWS zeptala lékaře z reprodukční kliniky.
První Janino těhotenství bylo spontánní. „Otěhotněla jsem po třech měsících snažení. Vůbec jsem nečekala, že to půjde tak rychle,“ vzpomíná dnes. Těhotenství probíhalo v pořádku, jen na konci musela být pár dní hospitalizovaná kvůli vyššímu tlaku. „Už jsem měla po termínu, tak si mě v porodnici raději nechali. Danielka se nám narodila deset dní po termínu. Po porodu bohužel ještě nastaly komplikace,“ pokračuje Jana vyprávěním o porodu nyní již šestileté dcery.
Lékaři totiž zjistili, že neodešla celá placenta a Jana musela krátce po porodu absolvovat revizi dělohy. Po třech letech se s manželem Radimem začali snažit o sourozence a věřili, že i tentokrát vše půjde hladce. „Původně jsem chtěla mít mezi dětmi menší věkový rozdíl, ale užívala jsem léky na štítnou žlázu, které nebyly doporučené v těhotenství,“ upřesňuje Jana.
Během dvou let jsem prodělala tři potraty. Při jednom dokonce hrozilo, že mi budou muset odebrat dělohu.
Během následujících dvou let prodělala Jana tři potraty. Při jednom jí dokonce hrozilo odebrání dělohy. Gynekolog jí už další těhotenství nedoporučil. Manželé se však rozhodli snahu o dalšího potomka nevzdat. „Obrátili jsme se s manželem na kliniku asistované reprodukce a doufali, že nám pomohou. Absolvovali jsme celou řadu vyšetření, ale všechna kromě genetiky dopadla na jedničku. Lékaři nakonec došli k závěru, že k potratům dochází pravděpodobně z důvodu vyššího věku,“ pokračuje.
Genetické vyšetření odhalilo, že Janin manžel je přenašečem cystické fibrózy. Tento problém ale lze vyřešit genetickým vyšetřením embryí, kdy se s pomocí PGD (preimplantační genetické diagnostiky, pozn. red.) vyberou pouze zdravá embrya. „Právě jsme ve fázi, kdy se chystám podstoupit hormonální léčbu a následně umělé oplodnění. Vkládáme do toho velké naděje, že se ještě dočkáme jednoho miminka,“ uzavírá Jana.
S věkem kvalita vajíček klesá
Na nejčastější příčiny sekundární neplodnosti i možnosti léčby se CNN Prima NEWS zeptala vedoucího lékaře reprodukční kliniky Reprofit Pavla Otevřela.
Jaké jsou nejčastější příčiny takzvané sekundární neplodnosti?
Na prvním místě bych jednoznačně uvedl věk ženy. Vzhledem k tomu, že současný trend je mít první dítě ve třiceti letech, ke snaze o druhého potomka tak dochází obvykle mezi 32–33 lety nebo ještě později. Kvalita vajíček s postupujícím věkem klesá. Další možností je změna imunity (zjednodušeně vznik protilátek proti embryu) po první graviditě. Dále prodělané záněty, operace po prvním porodu. A u žen s PCO (polycystickými vaječníky, pozn. red.) opravdu dochází k prodlužování cyklů a zvyšujícímu se počtu cyklů bez ovulace, zejména u žen s tendencí k nadváze.
Doktore, asi ze mě něco leze. Žena z Plzně netušila, že je těhotná, dokud neporodila
Předvánoční zázrak se odehrál na urgentním příjmu ve Fakultní nemocnici v Plzni. Začátkem prosince tam jedenačtyřicetiletá žena porodila holčičku. Do nemocnice ale přijela s bolestmi břicha, že je těhotná totiž vůbec netušila.
Zmiňujete PCO neboli syndrom polycystických vaječníků. Jak přesně se toto onemocnění, které může bránit početí, projevuje?
Projevuje se to tak, že ženám se v polovině menstruačního cyklu neuvolní vajíčko. Jednoduše řečeno nedochází k ovulaci a nemohou tak přirozeně otěhotnět. PCO však neznamená stoprocentní neplodnost. U prvního dítěte se tento problém ještě nemusel projevit naplno a žena byla také mladší. S přibývajícím věkem se potíže mohou zhoršit a další dítě už se tak nemusí přirozeně podařit.
Stává se to i naopak? Když žena, které bylo diagnostikováno PCO, napoprvé otěhotnět nemůže a podaří se to až s pomocí lékařů, ale u druhého dítěte už problém není? Může naopak těhotenství pomoci s úpravou menstruačního cyklu?
Ano, ale tento pozitivní efekt gravidity na úpravu cyklu je krátkodobý. Lehčí otěhotnění po prvním porodu je tradováno spíše v ústní podobě, žádné statistiky to nepotvrdily. Připisováno je to změně psychiky po prvním dítěti. Sociologické a psychologické studie se snaží popsat vliv psychiky na neplodnost. Přímá souvislost stresu a neplodnosti nebyla nikdy prokázána, částečně také proto, že hodnocení parametrů stresu je při vší snaze o objektivitu velmi subjektivní a obtížně se převádí do statistik.
Když jsme u té psychiky, snáší podle vás ženy sekundární neplodnost psychicky lépe než tu primární?
Ano, podle mých zkušeností skutečně ženy snášejí sekundární neplodnost lépe. Je pro nás snazší společná komunikace, protože jsou v menším stresu, neboť už jedno dítě mají. Ze stejného důvodu také pociťují větší naději, že bude léčba úspěšná a druhého dítěte se dočkají.
Radimek se narodil s koňskou nohou. Bála jsem se, že nebude chodit, říká maminka o vadě PEC
Pes equinovarus congenitus (PEC) neboli koňská/golfová noha patří mezi nejčastější vrozenou ortopedickou vadu. Přestože se každoročně narodí v Česku přes 200 dětí s touto vadou, o onemocnění se stále mnoho neví. Když se pak rodiče dozvědí (buď při ultrazvuku v těhotenství, nebo po porodu), že jejich miminko má „nemocné“ nožičky, vůbec netuší, co je čeká. Dítě, které se s tímto onemocněním narodí, má jednu nebo obě nožičky vtočené dovnitř a dozadu. Už jen první pohled na takové nožičky vzbuzuje v rodičích obrovský strach a obavy z budoucnosti. Připomeňme si onemocnění zvané golfová noha v rámci Světového dne, který připadá na 3. června.
Problém může být i na straně muže
Pokud se jedná o sekundární neplodnost a žena nezměnila partnera, může být problém i na straně muže? Například zhoršení spermiogramu?
Ano, problém může být i na straně muže. Například když mezi těhotenstvími trpěl nějakými urologickými problémy a došlo k poškození jeho reprodukčních orgánů. Kvalitu spermií také mohl zhoršit svým životním stylem. Začal kouřit, pít nebo varlata opakovaně přehřívá při jízdě na kole. To vše má na výsledky spermiogramu vliv. Ani roli zvyšujícího věku muže nelze podceňovat, i když nehraje tak významnou úlohu jako u žen.
Parametry hodnot spermiogramu se stále mění. V posledních letech se obecně zhoršuje plodnost u mužů. Jak by tedy měl v současné době vypadat normální spermiogram?
Podle posledního konsenzu, který je publikován v manuálu WHO, nelze jednoznačně stanovit nějakou přesnou hranici koncentrace, pohyblivosti nebo vzhledu spermií, která by už byla jednoznačným projevem neplodnosti. Nejčastěji používanou hranicí pro podezření na mužskou neplodnost je koncentrace spermií pod 15 mil/ml, méně než 40 procent pohyblivých spermií a méně než čtyři procenta spermií s dobrým tvarem.
Může podle vás sekundární neplodnost, ale i neplodnost obecně, ovlivnit covid?
Ano, ale pouze na přechodnou dobu. Bylo popsáno zhoršení spermiogramu u mužů na několik měsíců. Závažnější a dlouhodobější změny se zatím nepředpokládají.
