Separatistické organizace v reakci na verdikt španělského Nejvyššího soudu svolaly manifestace do řady katalánských měst. Zdroj: ČTK
Španělský nejvyšší soud potvrdil prosincový verdikt katalánského tribunálu. Ten na rok a půl zakázal vykonávat veřejně volené funkce předsedovi katalánské vlády Quimu Torrovi.
Podle španělských médií Torru v úřadu premiéra španělského autonomního regionu dočasně nahradí vicepremiér Pere Aragones, než vládní koalice separatistických stran vybere nového předsedu regionální vlády. Separatistické organizace v reakci na verdikt na večer svolaly manifestace do řady katalánských měst.
Fronta žadatelů o vlastní stát: O kus zeměkoule prosí Kurdové, Katalánci i Québec
Řada separatistických frakcí, které působí v zemích po celém světě, se snaží o vznik vlastního státu. O své místo na mapě usilují zejména etnické či názorové menšiny. Který nový stát by mohl přibýt v učebnicích zeměpisu v příštích letech? Svobodný Kurdistán, Québec, Katalánsko, nebo nějaký další?
Torra dostal trest za to, že loni na jaře před španělskými parlamentními volbami neuposlechl výzvy španělské volební komise, aby z budovy regionální vlády v Barceloně odstranil symboly podporující katalánské politiky uvězněné kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017. Podle soudu porušil neutralitu veřejných úřadů ve volební kampani. Torra vinu přiznal s tím, že pouze „hájil lidská práva a svobody“, když vyzýval k propuštění politiků, které separatisté označují za politické vězně.
„Někteří soudci rozhodli, že už nemohu být katalánským premiérem. Chci vám říct, že žádný nespravedlivý zákon a žádná akce z pomsty nemohou zdolat demokracii,“ řekl Torra ve svém projevu. Uvedl také, že bude chtít, aby se jeho případem zabývaly evropské soudy. „Jedině tam mohou katalánští separatisté najít spravedlnost,“ tvrdí. Lidi v Katalánsku vyzval, aby z příštích regionálních voleb udělali de facto referendum a hlasovali pro separatistické strany.
Katalánci vyšli protestovat do ulic
Proti rozsudku se v neděli večer protestovalo v Barceloně i v dalších katalánských městech. Masové manifestace zažilo Španělsko loni na podzim po říjnovém verdiktu španělského nejvyššího soudu nad 12 separatistickými politiky, včetně exministrů regionální vlády. Devět dostalo tresty vězení od 9 do 13 let a tři pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců.
Katalánská police má v těchto dnech pohotovost, oznámila už minulý týden místní média. Verdikt se totiž očekával. Kromě toho na tento týden připadá výročí referenda o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října 2017. To tehdejší katalánská vláda uspořádala, ač věděla, že takové hlasování odporuje španělské ústavě a že se tak vystavuje trestnímu stíhání. Pro nezávislost se tehdy vyslovilo 90 % hlasujících, účast ale činila jen 43 %. Nízká byla zčásti i proto, že Madrid se snažil plebiscitu zabránit soudně i silou. Španělští policisté zabavovali volební materiály i volební urny a snažili se hlasování zmařit.
Agentura AP připomíná, že průzkumy veřejného mínění a volební výsledky ukazují, že zhruba 7,5 milionu obyvatel bohatého Katalánska je co do možné nezávislosti regionu rozděleno zhruba napůl.
